Několik rán jsem vstával s Reginou Praha a tak mi to opět nedá, abych se nepodělil o svoje dojmy z jedné hodiny tohoto vysílání. Konkrétně se budu zabývat čtvrtkem mezi 6:45 a 7:53. Poznamenávám že zejména u takovéto stanice nemůže …
ČRo Regina
Datum: 24.8. 2000
Čas: 6:45 – 7:53
Několik rán jsem vstával s Reginou Praha a tak mi to opět nedá, abych se nepodělil o svoje dojmy z jedné hodiny tohoto vysílání. Konkrétně se budu zabývat čtvrtkem 24. srpna mezi 6:45 a 7:53. Poznamenávám že zejména u takovéto stanice nemůže jedna hodina charakterizovat kvalitu celého programu, protože např. večer vysílá řadu zajímavých, tématických i hudebních pořadů.
Sto dnů hájení od tolik propagované změny programového schématu je za námi (nebo spíš za Reginou) a tak je dovoleno
vše. Pokud by naplno platil slogan „Vaše pražské rádio“ a vysílání bylo obrazem města, pak je Praha ospalé provinční maloměsto. Hodina byla rozvržena poměrně schématicky — dvě písničky-slovo-dvě písničky-slovo.. atd. tak se stávalo, že v relativně důležité ranní časy se neřeklo kolik je hodin (6:45, 7:15, 7:45), ale jinak byla informace o čase v každém vstupu, čili celkem v dostatečném počtu.
Okolo 6:50 krátký rozhovor s jakýmsi slovenským generálem či pilotem, naštěstí pouze dvě otázky a dvě odpovědi. Aktuální na ráno to moc nebylo, ale jako kulturní vložka, budiž. Otřesná ovšem byla Lída Voborníková, která se ptala a domnívám se že tato dáma přicházela pak ještě v průběhu hodiny sem tam něco přečíst, ale měla by nejprve poslouchat kolegy, potom cvičit práci s dechem, dále intonaci a zdůraznění interpunkce (nebo spíš nedělání čárek a teček tam kde nejsou) v mluveném slově a nakonec se přihlásit k nějakému hlasovému odborníkovi. Je nepřirozená a ve
srovnání s „hlavním“ moderátorem to byly nebe a dudy.
Jinak ale nevím, jestli „Dobré ráno s Reginou“ (Dobré jitro z Prahy se jmenuje podobná relace jen o kousek vedle) moderují jeden nebo dva lidé. Spíš to celou hodinu vypadalo, jako že muž (nepředstavil se, Chlaň?) jen občas přepustí
nějaký štěk kolegyni – dvojice to rozhodně nebyla, spíš dva izolovaní lidé. Moderátor samotný má méně výrazný, spíše monotónní projev (úporná snaha po serióznosti, přecházející v odměřenost, seriózní lze být i se šarmem a vtipem – to ale není tento případ), pokud se dostane na tenký led čehosi nového, co se neopakuje denně, trošku, místy i dost, znejistí a je to znát na hlase i na rychlosti mluvení. Ukázkově se zamotal v informaci o soutěži na Regině okolo 7:10. Každopádně vás neprobouzí, spíš působí tak jako omluvně, že ho poslali hned po ránu k vám domu. Formálních chyb ale bylo minimum. Ví, že má říct, co bude po písničkách, nezapomíná na čas, vše uvede a odhlásí. Ale mezi nami, znáte ten automatický hlas z pražského hlavního nádraží?
Hlavní zpravodajská relace v 7:00 se jmenuje Události dne (kde jsem to jen slyšel???) a zprávy četl David Slížek, který byl na desetiminutovou relaci sám a byl si asi vědom, jak by to působilo, a tak byla skoro každá zpráva doplněna něčím vstupem (politik, redaktor apod.) – to udrželo určitou svěžest zpráv a jejich spád. Ve zprávách nechyběla celkem žádná jejich podstatná část, z domova (dominovala zpráva o zákoně o ochraně svědků, ta už byla ale trošku provařená), pražské události, zahraničí, sport, počasí, Zelená vlna (nechyběly uzavírky — dobré!).
Okolo 7:15 tisk, počasí, doprava. Na tisk se střídaly dva hlasy, vcelku vyhovujícím způsobem přečteny podstatné titulky z novin – skoro mě přesvědčili, abych si nějaké koupil. Zprávy v 7:30 trochu moc předbíhaly. Jako hlavní aktualita tam bylo cosi o události, která se stane až v pondělí, na chvíli jsme znejistěl, je-li skutečně teprve čtvrtek. V 7:39 pohled do kalendáře, počasí a zase doprava, okolo 7:50 policejní informace – je znát že hlásící policistka z rádia nemá vůbec strach, je mírně vtipná (v rámci policejní služby) a možná byla ze všech hlasů celého rána nejlepší… Ach jo.
Okolo zpráv v 7:30 byly dvě menší „palmy“, asi byl podkres, kterým se vyplňuje čekání na časové znamení krátký, i když je na můj vkus už i tak příliš dlouhý a monotónní (zlaté smyčce na ČRo 1 před časákem!). No a tím jsme u zvuků a
ruchů. Převážně zněly dva jingly, které jsou melodické, ale jakoby zakřiknuté (opět ten dojem omluvy, že vůbec ráno ruší… rozhodně se neleknete nějakého náhlého zvuku, vše opatrně „nabublává“ nahoru, aby to vzápětí „odteklo“ do ztracena).
Reklam mnoho nebylo, to je ale možná dáno zákonem, zato bylo docela dost upoutávek na činnost vydavatelství ČRo,
soutěže ČRo (Pěšky nebo za vozem) i na samotné vysílání Reginy.
No a muzika – trošku bezpohlavní střední proud tuzemský
i zahraniční, velké hlasy a velké melodie, neurčitého a neurčitelného období, takové ty písně, co nejsou žádné
perly a přesto jakýmsi zázrakem nestárnou. Trošku je znát bezradnost při výběru. Kam se zařadit, když volná
místa jsou obsazena Blaníkem, Prahou, Radiožurnálem a Impulsem. A tak vezmeme od každého něco. Tak co znělo: Racey – Some girls, Visage – Fade to grey (kde to
vyhrabali???), Věra Martinová – Toulavý džíny, Diana Ross – Upside down, Helena Vondráčková,
Petra Janů – Moje malá premiéra, neidentifikovaná zahraniční věc podobného ražení evidentně v maxi verzi, aby
to vyšlo do půl, Poussez – Never gonna say goodbye, Madonna – Like a prayer, Eruption – One way ticket. Neurazilo
to, ale nějak jsem veděl, že nemůžu ani čekat nějaké vybočení jakýmkoliv hudebním směrem. Tady by se asi
uplatnil starý dobrý živý hudební redaktor…
Celkově to vypadá tak, že stanice je ve stínu svých „velkých
sourozenců“ Radiožurnálu a Prahy (podobnost hudební, jinglová, podobnost názvů a členění pořadů, ale – a to je klad – podobná snaha po serióznosti v obsahu i ve formě) a že je pro ně jakousi líhní. Na tom není nic špatného, všichni se snaží jistě brát svou práci zodpovědně (až moc někdy) ale není mi moc jasné, co se v tom dubnu vlastně měnilo a změnilo (alespoń co se týče rána) a kdo to vlastne poslouchá. Že by také jen ti, co teprve trénují na poslech
ČRo 1 nebo ČRo 2?
Jak tedy u mě ČRo Regina dopadla? (1 je nejhorší a 5 je nejlepší)
- Moderování – 2
- Muzika – 3
- Redakce – 4
- Reklama a obal – 2
