Rozhlas skončil na krátkých vlnách, jak se to projeví na možnostech příjmu?

Český rozhlas 7 – Radio Praha minulý týden ukončil vysílání na krátkých vlnách. Stalo se tak po 75 letech. Důvodem je redukce rozpočtu zahraničního vysílání ze strany ministerstva zahraničních věcí. Vysílání na KV však pokračuje částečně přes americké partnery a rovněž přes satelit a na internetu. Může tento krok ovlivnit budoucnost přeshraničního příjmu rozhlasu?

Milion přístupů na internetovou prezentaci

Hlavní platformou pro šíření vysílání ČRo 7 se stává internet. Na webových stránkách radio.cz je možné poslouchat živé vysílání i záznam v různých formátech. Vysílání lze také stahovat nebo poslouchat v tzv. chytrých mobilech. Podle ředitele Českého rozhlasu 7 Miroslava Krupičky po vypnutí krátkých vln nedochází k zásadnímu úbytku posluchačů nedojde: „Konec krátkých vln mě mrzí, protože letos v létě si budeme připomínat 75. výročí vzniku zahraničního vysílání, ale většina posluchačů dnes konzumuje zpravodajství Radia Praha na internetu. Na doméně radio.cz registrujeme kolem milionu návštěv měsíčně. I když o nějaké posluchače přijdeme, nebude to dramatické,“ dodává Krupička.

O vypnutí krátkých vln se rozhlas už jednou pokusil

Tolik teorie, kterou vylíčil ředitel Odboru komunikace a vnějších vztahů ČRo René Zavoral v tiskové zprávě. Jak se projeví tento krok prakticky? Posluchači zahraničního vysílání v některých částech světa přijdou o možnost terestrického příjmu. Prakticky jde o stovky až tisíce lidí, kteří budou muset přejít na jinou příjmovou platformu, pokud si chtějí zachovat poslech této stanice. Na druhou stranu není vysílání rozhlasu do zahraničí pro tyto skupiny „životně důležité“. V místech, kde se nacházejí, budou mít k dispozici dostatek jiných alternativ, zejména vysílání světových zpravodajských stanic.

Český rozhlas avizoval vypnutí krátkých vln již před dvěma lety. Tehdy se strhla jistá vlna nevole, kterou vyvolali zejména bývalí tvůrci a dlouholetí posluchači této stanice. Vypnutí jediné terestrické možnosti šíření totiž přináší jisté omezení příjmu, které lze snadno vykompenzovat. Podporovatelé kampaně za zachování krátkých vln ale zdůrazňovali především tradici, kterou Český rozhlas s tímto programem má. Jakákoliv změna v tomto směru by vedla k zhoršení dostupnosti a tím i k nutnému úbytku posluchačů.

PSALI JSME:
ČRo 7 skončil na krátkých vlnách
ČRo 7 Rádio Praha končí na KV

Toto studio patří digitálnímu Rádiu Wave. Ani to už nevysílá terestricky pokud nepočítáme přítomnost v DVB-T multiplexu 1 České televize a Českého rozhlasu. Ve stejném multiplexu můžete poslouchat i vysílání ČRo 7 Radia Praha případně můžete použít satelitní platformu. Ilustrační foto: Český rozhlas

Má smysl živit drahý vysílač kvůli nadšencům?

Jenže musíme si uvědomit, kdo jsou typičtí konzumenti tohoto vysílání. V jedné skupině jsou posluchači, kteří si toto rádio naladí z informačních důvodů. Ve světových jazycích si tak můžou poslechnout původní zpravodajství o dění v České republice. Lze předpokládat, že tato skupina si vysílání ČRo 7 najde nejen na krátkých vlnách, ale především na internetu, kde jsou k dispozici i on-line reportáže. Druhou skupinu tvoří posluchači v odlehlých oblastech, kteří mají omezenou možnost přístupu k jiným příjmovým platformám a vysílání ČRo 7 pro ně představuje jedinou formu styku s domovinou. Lze se domnívat, že tato skupina posluchačů nebude moc výrazná.

Třetí skupinu tvoří technologičtí a rozhlasoví nadšenci z celého světa, kteří ladí různé stanice díky dálkovému příjmu a vyměňují si s rozhlasem karty potvrzující příjem (tzv. QSL karty). I tato skupina tvoří nezanedbatelnou skupinu posluchačů. A dálkový příjem je koníčkem mnoha lidí napříč různými kontinenty. Jenže provozování samostatného terestrického vysílání pro podobnou skupinu posluchačů je přece jen luxus a z ekonomických důvodů nemůže Český rozhlas, potažmo Ministerstvo zahraničních věcí na tuto skupinu brát ohled.

Krátkovlnné vysílání pokračuje z Ameriky

Vysílání na krátkých vlnách se ale přece jen bude odehrávat ještě v omezené míře ale už nikoliv v přímé režii Českého rozhlasu. Ten se dohodl s americkým rozhlasem Miami International na dlouhodobé spolupráci a přes tamní stanici WRMI bude vysílat bloky v angličtině a španělštině do oblastí Karibiku a Latinské Ameriky. Španělský a anglický blok se bude vysílat denně – ráno a dopoledne v časech 3:00-3:30, 6:30-7:30 a 9:30-10:30. Další časové pásmo bude vyhrazeno přes víkend od 19:30 do 20:00. Všechna vysílání lze zachytiti na 9955 kHz s 50 kW z Miami. Podobným způsobem šíří svůj zahraniční program i Slovenský rozhlas. Všiml si toho Zdeněk Duspiva na svém blogu.

Krátké vlny jsou jednou z historicky nejvýznamnější příjmových platforem rozhlasového vysílání. Jenže 11 let po vstupu do třetího milénia je čas dát prostor modernějším a méně nákladným technologiím. Ukončení krátkovlnného vysílání ČRo 7 je symbolickou tečkou za jednou kapitolou rozhlasového vysílání. Samotná podstata služby, kterou Radio Praha nabízí posluchačům, ale nekončí. I nadále bude Český rozhlas poskytovat servis o České republice do zahraničí. Jen zájemci se budou muset naladit na jiné „frekvence“. Jednou z nich je platforma CS Link na orbitální pozici 23,5 st. východně, kde vysílá ČRo 7 společně s dalšími okruhy rozhlasu. Další možností je zemský digitální multiplex 1 (DVB-T), který provozuje Česká televize společně s Českým rozhlasem. A v neposlední řadě může posluchač využít internetovou prezentaci radio.cz, kde kromě živého vysílání narazí i na bohatý archiv pořadů. To už je celkem slušná náhrada za jeden zrušený krátkovlnný vysílač.