Na začátku byla vítězná sázka. K té došlo ještě za dob Rakousku-Uherska. Na konci je animovaný seriál, který znají děti i dnes. Včelka Mája a její kamarádi baví děti v řadě zemí světa. Po hudební stránce je přitom Mája chloubou českých umělců Karla Svobody a Karla Gotta.
Příběhy Včelky Máji vyšly knižně poprvé už před První světovou válkou. Německý spisovatel Waldemar Bonsels popustil uzdu fantazii a na základě svých zážitků z volné přírody u bredenbekského rybníku z dětství napsal dva romány o Včelce Máje. První sepsané příběhy o této postavičce a jejich přátelích vyšly knižně v roce 1912. Dodnes bylo toto literární dílo přeloženo do 41 jazyků. Knížka přitom vznikla jako sázka. Její autor se vsadil, že se může proslavit i takový příběh, kde není hlavní postavou člověk ale zvíře.
Příběhy o Včelce Máje znovu ožily v polovině sedmdesátých let. Zádrhel byl s vdovou po Waldemaru Bonselsovi, kterou se nedařilo přesvědčit, že se tato látka výborně hodí pro animovaný seriál. Japonské studio Zuiyo Enterprise (v roce 1975 přejmenované na Nippon Animation) natočilo konečně v roce 1975 seriál Včelka Mája. Před tím tato firma točila tzv. anime, což jsou japonské animované seriály a filmy. Do této kategorie patří i Pokémoni. Postavičky do seriálu o Máje nakreslil a scénář k příběhu napsal americký kreslíř Marty Murphy. Ten nejprve pracoval v USA u Hanna-Barbera. V Japonsku pak pracoval na koprodukcích s německou společností Taurus mediálního magnáta Leo Kircha. Kromě Včelky Máji natočil v Japonsku v roce 1976 dvaapadesátidílného Pinocchia, Toho dělal ještě v Nippon Animation. V roce 1980 natočil další seriál, to už ale bylo ve Studiu Pierrot. Nippon Animation v koprodukci s Kirchovou mediální skupinou pak v roce 1983 natočili Alenku v Říši divů, kterou opět dělal Marty Murphy.
Včelka Mája je rozdělena do dvou řad, které dávají dohromady 104 dílů (2x 52). Japonská tradice při tvorbě Anime je většinou vytvářet seriál o 26ti případně 52ti dílech, aby se dal vysílat buďto půl roku nebo rok. Při animaci byla použita dvojrozměrná celoplošná technika bez náročného stínování. Postavičky jsou kreslené podobně jako lidé s očima dopředu, nosem, ušima i rukama a nohama. Co v žádném případě nepřipomíná hmyz, je jejich chůze po dvou a také vlasy. Mája a Willi jsou kresleny jako děti. Jejich proporce jim proto dávají neobyčejně roztomilý výraz, který je považován za příčinu úspěchu celého seriálu. Zvuk, který vydávají křídla včel, se dělaly pomocí malého elektromotoru. V původní německé verzi namlouvala Máju herečka Scarlet Lubowski, které tehdy bylo jedenáct let.
Realizace probíhala na několika místech současně. Redakce sídlily v Mohuči (Mainz – sídlo ZDF) a Mnichově. Autoři, designéři a, storyboardeři v Los Angeles. Animátoři, režie a produkce pro změnu sídlila v Tokiu. Podle volné encyklopedie Wikipedia je Včelka Mája japonsko-německo-rakouskou koprodukcí. Na vzniku seriálu se ale podíleli i další národnosti. Nesmíme zapomenout na to, že hudbu i k německé verzi složil Karel Svoboda a úvodní píseň nazpíval Karel Gott. Není snad žádného koncertu Karla Gotta v Německu, kde by Včelku Máju (Biene Maja) nezazpíval.
Willi, Flip a Max jsou postavy, které v původní knižní verzi nebyli a objevily se teprve až v televizi a pak i v comicsu. Premiéru měla Včelka Mája na obrazovce německé ZDF 9. září 1976. I po téměř třiceti letech je stále oblíbená a v její rodné zemi Německu ji zná 95 procent lidí a patří do pětice postav, které poznají téměř všechny děti. Známější je už jen Micky Maus. Jako comics vycházela v nakladatelství Bastei od srpna 1976 do července 1981. Celkem vyšlo 163 svazků. Díky velkému úspěchu vyšlo 51 svazků v druhém vydání. Krom toho se čtenáři dočkali i řady různých speciálních vydání. Kompletní přehled obsahu všech epizod televizního seriálu je možné nalézt (pouze v němčině) na stránkách televizního kanálu pro děti Ki.Ka.
