Monty Pythonův létající cirkus znají diváci jak v domovské Velké Británii tak také v USA, Německu a České republice. Pro Německo se natočily dokonce dva speciální díly. Díky jednomu ze skečů máme slovo pro nevyžádané emaily – spam. Fanoušky Monty Pythona byli i členové hudební skupiny Beatles.
První díl Monty Pythonova létajícího cirkusu viděli diváci britské BBC One 5. října 1969 ve 23 hodin. Natočen byl o měsíc dříve konkrétně 7. září. Poslední díl měl premiéru 5. prosince 1974. Většina členů skupiny komiků Monty Python studovala Oxford nebo Cambridge, kde se částečně také poznali. S komickými vystoupeními měli už zkušenosti z předešlé doby. V letech 1969 až 1974 natočili celkem 45 dílů tohoto seriálu, které trvaly od 30 do 40 minut. Tři řady měly po třinácti dílech, poslední byla jen šestidílná. Podle jména seriálu se dokonce pro určitý druh humoru nebo situací začalo používat v angličtině slovo pythonesque a v němčině pythonesk. Seriál se původně vůbec neměl jmenovat Monty Python´s Flying Circus. Uvažovalo se o těchto názvech: It’s…, Them, A Horse, a Bucket and a Spoon, Bun, Whackett, Buzzard, Stubble and Boot, Gwen Dibley’s Flying Circus, případně Sex and Violence, Owl-Stretching Time, 1 2 3, uvažovalo se i o Vaseline Parade, The Horrible Earnest Megapode nebo také The Plastic Mac Show, The Nose Show, The Toad-Elevating Moment, The Venus De Milo Panic Show či The Year of the Stoat a také o Barry Took’s Flying Circus.
Vedoucí oddělení komedií na BBC tehdy trval na tom, že název seriálu musí obsahovat slovo cirkus. Skupina komiků, která s nápadem udělat tento pořad přišla, se táhla kancelářemi BBC podobně jako cirkus. Aby ale seriál nevzbuzoval u diváků falešné naděje a nezklamal jejich očekávání, muselo se uvést na pravou míru, že nejde o klasický cirkus s manéží. Proto přibylo slůvko létající. Michael Palin a Terry Jones tehdy v telefonním seznamu objevili jméno Gwen Dibley. Přišlo jim vtipné, jak se asi bude jednou tvářit rodina Gwena Dibleyho, až si v programu televize přečte, že má Gwen vlastní show. Jak známo BBC má poměrně přísný etický kodex, který varuje tvůrce před používáním jmen skutečných osob, firem atd. v hraných pořadech. Proto nakonec vzniklo umělé jméno Monty Python.
Skupinu Monty Python tvořil Graham Chapman (zemřel v roce 1989), John Cleese, Terry Gilliam, Eric Idle, Terry Jones a Michael Palin. John Cleese chtěl ze seriálu odejít už v druhé řadě. Nakonec se jeho odchod pozdržel do čtvrtého ročníku. Po té co seriál skončil, přišly na řadu filmy. And Now For Something Completely Different se točilo už během natáčení seriálu v roce 1971. John Cleese se ke skupině na natáčení vrátil a tak mohl vzniknout snímek Monty Python and the Holy Grail, to bylo v roce 1975. Rok 1979 přinesl na plátna snímek Life of Brian. Roku 1982 vzniká Monty Python Live at the Hollywood Bowl, o rok později The Meaning of Life a v roce 2003 kniha The Pythons Autobiography by the Pythons. I když už pak skupina nepůsobila pohromadě, její členové byli a někteří ještě jsou úspěšní jako herci, autoři i režiséři.
Začátkem sedmdesátých let objevil Monty Pythona německý bavič a odborník na televizi a film Alfred Biolek. V roce 1972 proto vznikly dva speciální díly Létajícího cirkusu určené jen pro německé diváky. Producentem byl Alfred Biolek a Thomas Woitkewitsch. Skeče pro tyto dva díly byly ušité na míru německým divákům. Na těch se podílelo WDR, ORF a Bavaria Atelier. V prvním německém díle se herci pokoušeli mluvit německy, což byl jazyk který neovládaly. Mluva sice byla většinou srozumitelná, ale měla divný přízvuk. Další epizoda se už proto točila v angličtině. Protože se scény z německých epizod do anglicky mluvícího světa nedostaly, byly některé pak použity ve filmu Monty Python Live at the Hollywood Bowl. Při vysílání v zahraničí byly problémy s tím některé scény přeložit tak, aby neztratily svoji komiku. WDR proto seriál v sedmdesátých letech vysílalo v originále s německými titulky. O dabing se v polovině devadesátých let pokusilo Sat1. Tento pokus nebyl úspěšný. Do češtiny překládal Monty Pythona Petr Palouš.
Podle Monty Pythonova létajícího cirkusu vznikla i řada počítačových her. První přišla na svět už v roce 1984. Jednalo se o textovou adventuru pro počítač C64. V roce 1990 spatřila světlo světa hra Monty Python´s Flying Circus. Roku 1994 Monty Python´s complete Waste of Time a 1997 Monty Python’s The Meaning of Life.
Seriál se dočkal i řady ocenění. V roce 1971 získal stříbro na Zlaté růži v Montreux. Za film Smysl života dostali tvůrci v roce 1983 v Cannes Velkou cenu poroty. V roce 2005 byl seriál přijat do Síně slávy festivalu Zlatá růže.
Slavná noha pochází z obrazu Agnola Bronzina. Díky tomu, že tvůrci byli vysokoškolsky vzdělaní, objevuje se tady i humor, který je možné pochopit jen při znalostech literatury, umění a filozofie. Seriál se natáčel v okolí měst Torquay a Paignton. Provozovatel hotelu v Torquay pan Sinclair, kde štáb bydlel, inspiroval Johna Cleeseho k jeho oblíbenému sitcomu Fawlty Towers. Majitel hotelu prý jednou vyhodil z okna kufr Erica Idleho s tím, že je to bomba. Vdova po panu Sinclairovi později řekla, že její muž byl v seriálu špatně vykreslen. Na seznamu 100 nejlepších televizních pořadů Británie se MPFC, jak se seriál někdy zkráceně označuje, obsadil páté místo.
Díky MPFC máme i slovo spam. Jeden skeč se odehrává v restauraci. Hrdinové příběhu si chtějí objednat jídlo. V jídelním lístku jsou všechna jídla se spamem. Toto označení se později ujalo pro nevyžádanou reklamní poštu.
