ROZHOVOR – Dnes vám přinášíme druhou část rozhovoru s Tomášem Baldýnským, jenž je spoluzodpovědný za nový český sitcom Comeback. Dozvíte se, jak to je s gaučem v seriálu, a zda lze Comeback srovnávat se seriálem MASH. Tomáš Baldýnský také prozradí, jestli vidí někde nějakou přímou konkurenci Comebacku, a co znamená pojem „sitcomový“.
Specifikem sitcomů je gauč před televizí, kde se odehrává většina děje. Je tomu tak i u Comebacku?
Tady je potřeba celý ten žánr začít budovat od základů. Ohánět se třeba Červeným trpaslíkem a podobnými věcmi mě přijde scestné. Myslím si, že člověk by měl začít od kořene.
Když někdo něco dělá soustavně více než šedesát let, tak je samozřejmé, že může přijít s tím, že chce dělat Přátele, a říct: „Hele, vyber mi ty nejlepší autory sitcomů, já si vyberu.“ Tahle šance u nás samozřejmě teď vůbec není. My věříme, že pokud to, co děláme, děláme dobře, tak potom ty lidi, co s námi teď dělají, si později někdo jiný vybere na nějaké jiné sitcomy a ti lidi tam přijdou už s nějakou zkušeností. Že by se ti lidi mohli rozšířit jako takový vir. 
Vy jste se ptal na gauč. My jsme říkali – to byla jedna z prvních věcí – že tam tu pohovku budeme mít, i když jsme trošku řešili, že některé předchozí sitcomy, hlavně Nováci, na to tak tlačili, že tam bude gauč, protože to je takový symbol. My jsme si z toho udělali legraci v prvním díle, kde tedy máme pohovku, ale ona není úplně typická. Ten první příběh je také o tom, jak se tam ta pohovka dostane. Trošku jsme v tomhle dál, a protože nemůžeme zapírat, že jsme už nějaké ty sitcomy viděli, musíme být aspoň trošku originální v tomhle tom. Je to takové, že když už máte herce na pohovce, tak lidi se na to dívají a říkají si: „Jó tak to je proto, že to je sitcom,“ což vy samozřejmě nechcete. My jsme chtěli, aby diváci viděli, že to, co naše postavy dělají je spíš taková přirozená a lidská činnost. Ale jasně, máme tam pohovku.
Úspěšnost sitcomu se měří na sezóny. V kolik řad Comebacku věříte?
Já soukromě nevím, jestli přežiju dalších osm dílů, které musíme do konce srpna dopsat. Vůbec nemám představu, jaký úspěch Comeback může mít. My jsme samozřejmě dělali nějaký projekce jak na začátku, kdy to ještě bylo nehotový, tak i těch dílů, které už jsou připravené do vysílání a tam jsou reakce dobrý. Jak od lidí z Novy, tak od nějakých kamarádů, našich vrstevníků, kteří, jak říkám, mají rádi to, co my, tzn. americký a britský komedie. Jejich reakcí bylo vždycky překvapení, že nevěřili, že to bude vypadat takhle. Na druhou stranu, já si úplně nemyslím, že skupina těch pravověrných přívrženců sitcomu je nějak silná, co se týče diváckého složení, takže jaký bude share opravdu nevím. Současná jistota je 24 dílů. Posledních osm dílů se bude točit od září do října. Tím oficiálně skončí první sezóna a zatím jsou zadavatelé spokojení s tím, co viděli. Takže je tu určitá pravděpodobnost, že ten seriál bude pokračovat dál, ale ta pravděpodobnost skončí ve chvíli, kdy Comeback nebude mít úspěch u diváků. Tohle je ale otázka pro Novu. Pro mě osobně je důležitá otázka vyhoření, protože když si člověk uvědomí, že za půl roku s partou kamarádů vymyslel 24 původních komedií, považuje to za nadlidský výkon. Myslím si, že jsem i trošku překročil míru, ve kterou jsem si věřil, že na to mám. Únava je na všech patrná. Ona Nova si také slibuje od Comebacku to, že získá sadu zkušeností s výrobou tohoto formátu. My jsme přišli na hodně věcí, ale rozhodně si nemyslím, že jsme přišli na všechno, na co jsme měli přijít. Tam těch limitů máme obrovský množství, a co objevovat máme ještě dalších deset let. Ale na druhou stranu je to tak, že Nova po Comebacku, bude jednoduše vědět víc o tom, jak sitcomy dělat jak organizačně a produkčně, tak kreativně. A bude mít mnohem větší výběr lidí, než když jsme začali. My jsme odstartovali tím workshopem, jak jsem zmiňoval, protože jsme nevěděli, na koho se obrátit. Tady 
nebylo to, zavolejte mi támhletoho, co psal támhleten sitcom.
Vladimír Železný svého času mluvil o seriálu MASH jako o „večerníčku pro dospělé“. Comeback je nasazen na čtvrtek 21:20. Máte podobné ambice?
Comeback asi není úplně večerníček, protož MASH měl, zvlášť v těch pozdějších sériích, takovou tu všeobjímající laskavost a byl prodchnutý humanismem. To my tak úplně nejsme. Ne, že bychom byli takový antiseriál jako třeba Mladí v partě, to ne, ale MASH byl vtipný, ale zároveň přinášel takové uklidnění. Některé díly Comebacku jsou však natolik rychlé a nabité různými akcemi, že z něj mám spíše pocit takového adrenalinu. Já bych velmi rád někdy udělal MASH nebo něco podobného, ale to až budu starší, až budu takový měkčí.
Není ten vysílací čas trochu nevýhodou? Přece jenom, kdyby vás nasadili po 22:00, mohly se gagy pohybovat v poněkud odvázanější rovině.
Problém je v tom, že pokud děláte něco na po dvaadvacáté hodině, tak jsou ty vaše rozpočtové možnosti úplně jiné, než když děláte pro prime time. Já jsem určitě rád za prime time, protože je pro nás rozhodně lepší. Ale je to otázka, protože třeba jeden díl Comebacku se točí okolo porna. Tam je situace, kdy si jeden ten hrdina plete porno a Bergmana. Tak jsme to konzultovali s Novou a já jsem zjišťoval, zda by z toho nemohl být problém a kolega se ptal, jestli vidím potíž v tom Bergmanovi. Chci říct, že nejsme jako Tele tele, abychom šli do nějakých opravdu drsných věcí. Ale zase to není šestá odpoledne, takže trošku můžeme povolit. Na druhou stranu by ty sitcomy měly splňovat schopnost opakování. A když máte sitcom, který je založen na tom, že půjde po desáté, tak ho pak můžete opakovat jenom po desáté. A taky si myslím, že jsme více pro mladé a tím pádem je výhodnější tahle doba. To ghetto toho nočního vysílání by Comebacku určitě neprospělo.
Když se podívat na současný stav české televizní zábavy, vidíte nějakého konkurenta Comebacku? Jaký je obecně váš pocit, když rozhlédnete po humoru v českých televizích?
Já si myslím, že konkurence jsou sitcomy. Já teď, jak jsem ponořený do toho našeho projektu, tak jsem za tu dobu téměř neviděl televizi. Za tu dobu jsem viděl posledních deset minut nějakého dílu Ally McBealové, které mě strašně naštvaly, protože už to vůbec nebylo vtipný. A to je opravdu všechno. To pracovní vypětí je tak extrémní, že já nemám vůbec čas. Nechodím do kina, nemám čas se dívat, co se děje okolo v televizích. Upřímně řečeno, jestli jsou někde nějaké sitcomy, tak to fakt nevím, já jsem je neviděl.
Určitě bude konkurence, určitě bude nějaký český pořad, který bude cílit na podobné publikum jako my a bude dobrý. Tedy já doufám, že budou nějaký dobré české, ale konkrétně opravdu nevím. Já jsem zalezlý v kanceláři a vymýšlím vtipy pro Ozzáka, takže nevím, co se děje.
Chystáte, připravujete nějaký další projekt?
Já jsem pro Novu původně měl sedět někde nahoře, jakoby nad nějakými projekty, které bych kontroloval, rozjížděl, a pak chválil tvůrce, jak to pěkně dělají. Comeback ten plán trošku změnil. Zjistil jsem, že když to neumím sám, tak to nemůžu kontrolovat, prostě nemůžu dělat nějakého šéfa a plkat nějaký rozumy. Ti lidé, pod něž spadám by byli radši, kdybych jim dal na výběr ze čtyřech projektů, které se tady někde urodily a oni by mohli plánovat a rozhodovat se. Což by to takhle v podstatě mělo vypadat. Takhle to dělají v USA, proto jsou tak dobří. Na každých deset sitcomů, které my známe, připadá sto zamítnutých. To ale také souvisí s tím, že u nás není rozvinutý soukromý producentský trh. Kdyby tady byly soukromý produkce, které by si dělaly každá svůj sitcom, pak by přišli do televize, řekly: „My děláme tohleto,“ a v televizi by řekli: „Jo, ale támhleti mají něco lepšího, tak přijďte příště ještě s něčím lepším,“ tak by to byl způsob, jak by ty televize mohly vyrábět kvalitnější program, protože by fungovaly jako filtry.
V současnosti je to tak, že by těch připravovaných projektů mělo být víc. Nevím, jestli je budu dělat já, nebo někdo, s kým teď dělám, nebo budou dělány někde jinde nějakou jinou partou. Protože jsme na začátku, je velmi důležitá vysoká míra entuziasmu. Jednou to určitě půjde dělat jako takovou normální práci, kde si rozdělíte úkoly, a pak se rozejdete do domovů.
Takže by se měly rozjíždět další projekty nezávisle na úspěchu či neúspěchu Comebacku. Sitcom je žánr, který se dělá všude, nebo ho chtějí všude dělat. Já si myslím, že to je jeden z optimálních televizních produktů, protože není náročný na výrobu, ale o to je náročnější na přípravu. Máte minimum možností, protože jste neustále zavření v jedné místnosti se stejnými postavami. Těžko se tam přivádí nová postava, nemůžete udělat díl, jak třeba s výletem do Tater – to jsou velmi silné limity pro scénáristy. Ale ten výsledek je potom… My používáme slovo „sitcomový“. Sitcomový je úplně odlišný od běžného, tam se opravdu musíte myslet jinak, než vás učí myslet filmy a televizní inscenace. To je úplně jiná práce. To je jako když někdo dělá stoly a někdo křesla – úplně jiná práce. Musíte myslet jinak. A myslím se, že slovo „sitcomový“ vyjadřuje ten správný způsob současného televizního myšlení, kdy se zabýváte jenom tím maličkým písečkem, který máte a chcete mít ten píseček, co nejdokonalejší a nemáte moc nástrojů. A to je možná jeden z důvodů, proč sitcomy tady zatím moc nejely. Protože to je druh práce, na který my tady nejsme zvyklý.
Děkuji za rozhovor.
