RECENZE – V letošním roce Česká televize téměř bez výjimky vsadila na pokračování starých příběhů. Diváci se dočkali nové Nemocnice a nové Zdivočelé země. Z obou pokračování byl cítit alibismus a kvalita těchto nových sérií vzbuzuje mnoho rozpaků a pochybností. Odlišně působí televizní série Hop nebo trop. Jedním z důvodů je i fakt, že její dvě řady mají méně dílů než jedna z oněch dvou výše zmiňovaných.
Čtyřdílná série Hop nebo trop se v roce 2004 stala velmi příjemným překvapení původní dramatické tvorby českých televizí. Není divu, že se po čtyřech letech na obrazovkách ČT objevilo další kvarteto příběhů sportovně založené skupiny lidí. Hop nebo trop byl dobře napsaný, zručně zrežírovaný a kvalitně zahraný seriál, který se nebál smrti jednoho z hrdinů, což je ve formátu rodinného seriálu velmi neobvyklý a odvážný tah, jenž se tentokrát vyplatil.
Důležitým faktorem nadprůměrné úrovně Hop nebo trop byla skutečnost, že tvůrci nebyli donuceni čtyři příběhy roztáhnout do klasické třináctidílné série. Hop nebo trop tak působilo sevřeně a hutně.
Hlavní tvůrci předvedli to nejlepší
Jiří Chlumský a Ivo a Eva Pelantovi – to jsou základní stavební kameny obou sérií. Manželé Pelantovi jsou podepsáni pod náměty a scénáři. Vedle Ranče U zelené sedmy (1998, režie: Miroslav Balajka) jde o to nejlepší, co kdy společně vytvořili. Společně ještě pracovali na seriálech Hraběnky (2007, režie: Jaroslav Brabec), To jsem z toho jelen aneb Poslední učitel v Čechách (2000, režie: Karel Smyzcek) a Když se slunci nedaří (1995, režie: Hynek Bočan). Bez své manželky pak ještě Ivo Pelant pracoval na filmech Jen si tak trochu písknout (1980), Sněženky a machři (1983) nebo seriálu Třetí patro (1985, vše režíroval Karel Smyczek).
I pro režiséra Jiřího Chlumského jsou obě série Hop nebo trop tím nejlepším, co během své kariéry režíroval. Chlumský se jako režisér představil například u filmu Stůj, nebo se netrefím (1998), seriálu Eden (2005) nebo Ošklivka Katka (2008).
K dobře zvládnutému řemeslu výše jmenovaných je potřeba přidat přesnou práci dramaturga Jana Šterna, který dokázal udržet linii příběhu jasnou a hmatatelnou.
Groteska, napětí a bezchybní herci
4. díl Hop nebo trop II s názvem Tři vdovy dokázal během 72 minut svého trvání předvést skutečně hutný a nabitý děj. Opravdu excelentní byl Adrian Jastraban, jenž v roli Losera předvedl jako průvodce holandských jeptišek vynikající a zároveň realisticky střízlivý výkon, jaký se jen tak v českých seriálech nevidí. Nadprůměrné herecké výkony předváděli všichni herci bez výjimky – týká se to i nedospělých herců. Přesně vytvořené a reálné typy byly ztvárněny s příjemnou lehkostí a nadhledem – v tomto směru bych zmínil krátkou scénu s málem ukradeným autem v lese.
Svou životnost potvrdily skvěle napsané a zahrané postavy také ve vážných situacích. Svou uvěřitelností a nenásilností mrazil závěr, kdy v bytě jedné z hlavních postav všichni čekali, zda trojice partnerů bude v Himalájích nalezena, či nikoliv. Smrt jedné z postavy v první řadě seriálu a skutečnost, že jde o poslední díl, nechávaly v divákovi kousek nervozity. Nejen tato „vrcholná“ dramatická linka byla vydařená, také scéna, kdy Marta Issová řeší své problémy s milencem/intelektuálem/antikvářem v jeho obchodě, působila nenásilně a skutečně.
Nejzajímavější byl pro mě jeden nenápadný motiv. Byl zmíněn jen jednou větou, ale svou pravdou a přesností se mi do paměti vryl nejvíce. Postava, kterou ztvárnil Ondřej Vetchý po šťastném návratu z neúspěšné výpravy pronesla větu, jež obsahovala přesný postřeh o současném trendu, kdy úspěšní a finančně zajištění mladí lidé mají pocit, že jsou pány celé planety, nic jim nestojí v cestě a slovo „pokora“ znají jen ze starých knih a slovníků.
Vedle Soukromých pastí a Kriminálky Anděl je Hop nebo trop II tím nejlepším, co v letošním roce české televize v dramatické tvorbě nabídly. Hop nebo trop II dokazuje, že ještě není třeba nad Českou televizí lámat hůl, avšak do budoucna by to chtělo více takových pořadů a hlavně nových a originálních. Nejsem si jist, zda bych Hop nebo trop III ještě ocenil. Věřím ve střízlivé uvažování zodpovědných tvůrců tohoto projektu. Klišé „odejít v nejlepším“ by se mělo poslechnout.
Hodnocení (10 bodů je maximum)
●●●●●●●●●○
Hop nebo trop II
4. díl Tři vdovy
Premiéra v neděli 30. listopadu na ČT1
Scénář: Ivo a Eva Pelantovi
Dramaturgie: Jan Štern
Architekti: Jan Tobola a Václav Vohlídal
Kostýmy: Ivana Brádková
Hudba: Jan Kolář
Produkce: Petr Herák
Kamera: Martin Šec
Režie: Jiří Chlumský
