RECENZE – Po čase jsem se rozhodl zhlédnout nějaké to dílo z kuchyně TV Barrandov. Pro tentokrát má muška mířila do zcela rozdílných sfér. Zaměřil jsem se na dokumentární sérii Fera Feniče s názvem „České milování“. Zkusil jsem hned dva díly najednou. A následně jsem pokusil i zábavu, konkrétní volba padla na pořad „Ukaž se!“. Porovnávat tyto pořady navzájem by nemělo valného smyslu, vždyť to je jako míchat „hrušky s jablky“.
Dle mého osobního názoru dokumentární série společnosti Febio České milování žádných 100 dnů hájení nepotřebuje. Tvorba Fera Feniče je natolik proslulá a zaběhnutá, že první díl lze brát stejně jako další díly (tím nechci říci, že vše je „na jedno brdo“). Vzpomeňme například na Gen či neméně známou Cestománii. Své verze se mají dočkat také slovenští sousedé, společnost si nechala registrovat i název Slovenské milování. Televize Barrandov odvysílala dokumenty o plodném muži s 19 dětmi (s příznačným povoláním – inseminátor), transsexuálech a dalších. Pojďme k samotným dokumentům.
O lásce pouliční (vysíláno 8.2.2009)
První díl, který mě zaujal a sliboval zajímavé „pokoukání“, nesl název „O lásce pouliční“. Tento díl měl na svědomí režisér méně známého jména – Oliver Malina Morgenstern. Přesto věrní diváci jeho jméno mohou mít zejména spojené s Novou Cestománií. O tématu bylo mnoho vyřčeno a stěží se hledá něco nového. Pocit již viděného jsem zažil během sledování (relativně) krátkého půlhodinového dílka hned několikrát. Příběh vyprávěl o osudech tří žen (jak logicky z názvu vypovídá) – prostitutek. První čtyřicetiletá žena vyprávěla krutý příběh o svém znásilnění, jehož se na ní v devíti letech dopustil její dědeček. V té době se rozhodla utéct od rodiny do dětského domova, dva roky nepromluvila a zcela se uzavřela do sebe. Po několika krádežích a další trestné činnosti následoval pobyt ve vězení. Po propuštění se stala prostitutkou. Dnes „nejstarší řemeslo“ stále provozuje, ovšem v menší míře než dříve. Druhá dívka se dostala k prostituci nejprve nenápadně. Kamarádky jí doporučily tancování v nočních klubech. Časem vše sklouzlo k prostituci. Nyní už je zpět a jen tančí. Zopakovala klišé – až si dost vydělá, udělá za svou minulostí tlustou čáru a se vším skončí, bude se věnovat svému dítěti. Jak je ovšem smutnou realitou, lehce se řekne, obtížněji se provede. Poslední z trojice by se mohla nazývat „ostřílenou matadorkou“. Anča v pokročilém věku zarytě vypovídala o svých celoživotních zkušenostech.
Bohužel film nenabídl žádný nový pohled, dokonce i tváře hlavních aktérek mi byly povědomé. (Pro vtipálky bych rád dodal, že nebydlím v Praze, kde ony zmiňované ženy „pracují“. A služby tohoto typu nemám zapotřebí vyhledávat). Oliver Malina Morgenstern na svá bedra vzal úlohu jak režiséra a scénáristu, tak i kameramana. Osobně bych dal známku tradičního „šedivého průměru“. Postrádal jsem notnou dávku invence. Tento díl však rozhodně neurazil. Nádech autentična dodával grandiózní a srdceryvný komentář herečky s nelehkým osudem paní Květy Fialové. Plusem se staly zajímavé údaje, docela jsem byl překvapen, že Češi loni utratili za erotické služby 8,5 miliardy korun. A co mě zarazilo ještě více, byl fakt, že je u nás více erotických podniků než supermarketů… a že jich je věru hodně. Perličkou byl průměrný počet zákazníků na jednu prostitutku za rok (500 – 1500).
Hodnocení: 6 bodů z 10
O lásce vražedné (vysíláno 1.3.2009)
Druhý dokument jsem si nevybral ani tak pro téma, jako spíše pro jméno tvůrkyně tohoto dílu. Olgu Sommerovou není třeba ani blíže představovat. Netroufám si blíže hodnotit dílo Paní režisérky (velké „P“ je tam záměrně), žena takových zkušeností a dovedností nemůže být hodnocena mnou. Její dílo mě oslovilo. Téma mi připadalo asi zajímavější. I když se smutně omezilo na tři vraždy v afektu. Nejprve si osvětleme jednotlivé prolínající se příběhy. První žena byla odsouzena na 12 let pro brutální vraždu svého manžela. Prožili spolu krásných 10 let, po čase ji manžel začal fyzicky i psychicky týrat. Vše dospělo k jejímu odchodu, manžel jí v něm však chtěl zabránit a vyhrožoval výstřelem ze zbraně. Došlo i k několika výstřelům do vzduchu. Ve chvíli, kdy muž pistol manžel odložil, žena pistoli vzala a použila ji. Nyní se v domácím prostředí léčí z rakoviny prsu. Druhá žena si musí odsedět ještě 6 let (z celkových 8), manžela usmrtila 15 bodnými ranami. Byla natolik v šoku, že si pamatuje jen 3 údery. Poslední příběh byl věnován muži odsouzenému na 10 let. I on zabil svou ženu. Ve svém životě měl většinou jen smůlu, pochoval 3 manželky, jež zemřely na rakovinu. Poslední partnerka – krátce po nastěhování do jeho bytu – jej začala podvádět a zůstávala často v hospodě dlouho do noci. Muž ji nechal z bytu vystěhovat a ona se na něj vrhla s nožem, ten se jí stal osudným.
Paní Sommerová nabídla tři pohledy na jednu věc. Bylo zajímavé sledovat různé postoje, sebeobviňujícího či ospravedlňující. Přesto jsem stále čekal na nějaké jiné zpracování. Neříkám, že mě dokument zklamal, ale od režisérky Sommerové jsem očekával odlišný náhled. I přes výtky je projekt České milování na našich obrazovkách mimořádnou událostí a rozhodně nezklame věrné diváky a fanoušky dokumentů z dílny Fera Feniče. Těm mohu dílo směle doporučit. A i v budoucnu, v případě zajímavé osobnosti na režisérské stoličce či lákavého tématu, usednu k internetu a podívám se na další díl. České milování se může bez potíží zařadit do výkladní skříně stanice.
Hodnocení: 8 bodů z 10
„Ukaž se!“ aneb Natočto, Zdeňku Izere! (1.2.2009)
Abych odlehčil svému duchu, zavítal jsem do vod zábavy TV Barrandov. No asi jsem to tak úplně neměl dělat. Výtvor, který stanice nazývá Ukaž to!, by měla spíše uschovat. Už při prvních minutách mi bylo jasné, že na TV Barrandov recyklují o sto šest. Ano, občasné návraty z archivu jsou skvělé, ale… Pořad v sobě mísí prvky pořadů o reklamách, které známe s Halinou Pawlowskou či Zdeňkem Izerem. Zde však videa vybírají diváci, konkrétně hledají na internetu odkazy se zajímavými videi, vítězné dostane tisíc korun. Ano, někdo si myslí, že vtipná a kvalitní videa na obrazovky patří. Vlastně musím říci, že tato byla i zábavná. To je ovšem jediný důvod, proč jsem u internetu vydržel celých 28 minut.
Slabým prvkem pořadu byl jednoznačně moderátor. Neuměl jsem si jej přesně zařadit. Dotěrný dojem, že Milan Havránek se snaží kopírovat své oblíbence – konkrétně Zdeňka Izera a Pavla Cejnara, byl neodbytný. Abych to upřesnil. Ukazované grimasy a škleby patřili jednoznačně Zdeňku Izerovi, jen pan Havránek byl o nějaký ten vlas bohatší. Celkový styl mi připomínal Pavla Cejnara snažícího se napodobit Leoše Mareše, celkem z toho vyšel hrůzný kočko-pes. Hudební divu „Victorii“ (zpěvačku R’n’B) jsem nestrávil, proto jsem se vrhl na díl s „Ferdou mravencem“ Františkem Fukou, PC expert, filmový kritik a kdo ví co ještě. V celku podnětné povídání s povedenými videi mě udržely do konce. Jen příslib dobrého hosta mě přiláká k dalšímu dílu. A těch bylo v pořadu jen poskrovnu. Panu režiséru Davidu Bonaventurovi doporučuji změnu moderátora, potom by pořad mohl být tím lepším, co TV Barrandov nabízí.
Hodnocení: 2 body z 10
