Projekt Ředitelství zpravodajství ČT
Ing. Markéta Soukupová
listopad 2001
Výchozí teze projektu Ředitelství zpravodajství ČT
Evropské veřejnoprávní televize mají jednoho společného jmenovatele. Je jím sebevědomé, ale i přesné, vyvážené a pravdivé zpravodajství. Zpravodajství a publicistika, které se nebojí poukazovat na závažná témata, a přitom nestraní žádné názorové skupině, politickému nebo náboženskému směru. Ve zpravodajství a související publicistice televize nezastává vlastní názor, ale identifikuje závažná témata, vhodně přináší důležitá fakta a názory a poskytuje kvalifikovanou analýzu, aby si divák mohl udělat vlastní úsudek. Zpravodajství a publicistika musí být natolik důvěryhodné, že jim divák dá přednost při vytváření svobodného názoru před komerčními médii. To ale Česká televize plně nenaplňuje. Zpravodajství a publicistiku ČT tak čeká v dalších letech významný zápas o důvěryhodnost a kvalitu.
● Tento zápas začíná už při výběru reportérů, editorů a moderátorů – kvalitních, tvůrčích, znalých profesionálů, kteří se chtějí podílet nejen na vytváření zpravodajských, publicistických a sportovních pořadů, ale i na jejich neustálém zlepšování. Časté střídání šéfredaktorů v posledních letech, nepřirozená atmosféra vzniklá vytvořením a nešťastným personálním obsazením ředitelství zpravodajství, ale i celková situace ČT vedly k destabilizaci tohoto úseku. Vytratila se atmosféra, jež se dá nazvat „tvůrčí, zapálená“. V ČT se zastavil přirozený vývoj největších osobností a úroveň jejích novinářů je různá. Prvním bodem změn musí proto být personální stabilizace a vytvoření jasného systému hodnocení a odměňování zaměstnanců. Stále nejsou oceněni redaktoři lepší a výkonnější. Platy se liší podle toho, kdy redaktor nastoupil do ČT. Ač se mohou zdát v celospolečenském průměru vysoké, jsou nekonkurenceschopné.
Zatím jen u záměru zůstal plán kariérního řádu ve zpravodajství. Na obrazovce se často objevují málo zkušení redaktoři. Kariérní řád by měl zaručit, že diváci budou vnímat zprávy jako dokonale zpracované, podané a objektivní.
● Druhým bodem je vytvoření systému, který zajistí, aby zprávy i publicistické reportáže a diskusní pořady byly opravdu objektivní, pravdivé a vyvážené. Kromě kvalitních lidí zajistí tyto požadavky pouze jasná struktura vnitrotelevizní a vnitroredakční odpovědnosti, vznik jasných a přehledných norem vyplývajících z Etického kodexu ČT a průběžný monitorovací a kontrolní mechanismus.
● Třetím bodem je pak zpřehlednění dosud až chaoticky se vyvíjejících pořadů a zavedení jednoduchého systému sdělování informací od první závažné zprávy, přes zpracování jejího pozadí až po jasně oddělený komentář nebo diskusi.
Tyto tři uvedené body musí zajistit, aby zpravodajství a publicistika správně reflektovaly význam událostí a předkládaly je srozumitelně, v daných souvislostech a bez předběžného hodnocení. Samozřejmostí musí být dán odpovídající prostor k vyjádření všech zúčastněných stran. K dosažení maximální možné pravdivosti a přesnosti je nutné všechny informace opakovaně prověřovat. Divák nesmí poznat, jaké stanovisko ke konkrétnímu problému zaujímá reportér či moderátor a novinář zase musí přistupovat k tématům nezaujatě, bez předběžného hodnocení.
1. Ředitelství zpravodajství – struktura, úkoly
Za obsah zpravodajství i publicistiky odpovídá generální ředitel jako statutární zástupce ČT. Ten deleguje pravomoci i odpovědnost prostřednictvím ředitele zpravodajství na jednotlivé šéfredaktory. Ředitelství zpravodajství zastřešuje – a nadále by mělo – tři redakce – zpravodajství, sportu a publicistiky.
Tyto tři redakce vyrábí 42,6 % veškerých vyrobených pořadů ČT, jejich náklady na výrobu jsou přitom cca 307 miliónů, tj. 21,8 % nákladů ČT. Pokud vezmeme pouze TS Praha, odvysílají tyto tři redakce cca 67 % vyrobených hodin. Tento objem vyrábí redakce s 270 pracovníky (vedle redaktorů i realizační složky jako jsou kameramani, střihači, zvukaři, sekretářky, maskérky, produkční …, kteří jsou při existenci ŘZ poměrně nelogicky zařazeni pod redakci zpravodajství), s plánovanými asi 100 milióny mzdových nákladů. Otázkou je, zda do ŘZ nezařadit nově i realizační složky, nyní spadající pod ředitelství výroby a techniky. Pro lepší koordinaci, aktuálnost, nutnost realizace změn by dle mého názoru měli být technici i osvětlovači, pracující pro 3 redakce, pod ředitelstvím zpravodajství.
Redakce zpravodajství a sportu tvoří již léta dvě autonomní jednotky. Způsob jejich práce se od ostatních částí ČT odlišuje především nároky na aktuálnost. Jejich existence je, nejen díky zákonu, neoddiskutovatelná. Naopak krátce existuje redakce zpravodajské publicistiky. Její samostatné fungování doporučuji i nadále. Smyslem zpravodajství je především informovat, publicistika potom akcentuje analýzu a výklad v širších souvislostech. K respektovaným zásadám v seriózních médiích patří, že jsou tyto dva pohledy důsledně odděleny (jde o odlišné relace, rubriky a stránky v tištěných médiích). Oddělení – i redakční – orientuje diváka, kterému bychom měli dát možnost rozeznat, jde-li o zprávu či publicistiku. Rozdělení nevylučuje smysluplnou spolupráci a provázanost (v konkrétních případech i autorskou).
Zpravodajské a diskusní pořady se ve struktuře vysílání žádné seriózní televizní a rozhlasové stanice neobejdou bez zajištění profesionální zpětné vazby. Proto musí ČT pokračovat v zadávání nezávislých odborných rozborů pořadů ŘZ s požadavkem konkrétních kritických připomínek a hodnocení. V této oblasti se nabízí široké možnosti spolupráce a koordinace vedení televize a Rady ČT; to je současně cesta k efektivnějšímu využití finančních zdrojů.
Pozornost by měl nový ředitel zpravodajství věnovat i takovým záležitostem, jako je oblékání a vizáž moderátorů, což se nyní, často právem, kritizuje. Podobně je třeba v rámci selfpromotion v ČT prosadit větší prostor pro pořady ŘZ.
Samotné ředitelství by mělo mít minimální náklady na svou činnost. Není potřeba více než 1 asistentka ředitele, přímo podřízení by měli být vedle šéfredaktorů redakcí také vedoucí realizačních složek a pracovníci vnitroredakční ekonomiky.
Úkoly ŘZ se pro jednotlivé redakce liší – ve zpravodajství jde spíše o formální změny a intenzivní práci na systému zkvalitnění práce redaktorů. Redakci publicistiky je třeba personálně stabilizovat a vyhledat optimální formáty pořadů. Redakce sportu je konsolidovaná. Úkolem ŘZ je přesvědčit vedení i Radu ČT o finančních „dotacích“ a o tom, že řada sportovních akcí si zaslouží přechod z ČT2 na ČT1.
1.1 Redakce zpravodajství
1.1.1 Zásady zpravodajské tvorby
Zpravodajství veřejné služby musí být nejen objektivní, ověřené, všestranné, úplné, nestranné a ve svém celku vyvážené (jak ČT ukládá zákon), ale i suverénní a „koukatelné“. Reportáže musejí vznikat na principu jednoduchosti, přímočarosti, přesnosti a odstupu. Musí být srozumitelné bez ohledu na komplikovanost tématu. Pokud redaktor zpracovává danou problematiku je nepřípustné, aby v jedné reportáži rozebíral dvě či více různých témat, pokud není jednoduché určit, jakým problémem se zabývá.
Reportáž musí poskytnout vyvážený prostor všem aktérům, zachovávat odstup a nesmí být výkladem události. Odborníci vystupující v reportáži nesmí být využíváni k přechylování zprávy směrem k jednomu názoru či výslednému vyznění. Musí obsahovat informaci o tom, co se děje, ale i o relevantních souvislostech a názorech. Vždy musí být uveden zdroj, aby si divák mohl udělat vlastní názor na věrohodnost předkládaných údajů. Je nutné zvážit i dopad vedlejších efektů (využití archivních či jiných záběrů) vyvolávajících zavádějící výklady a asociace. Reportáže se musí vyhnout záběrům a komentářům odkazujícím nevhodně na podobné kauzy, využívání grafických a hudebních motivů, které vyvolávají tlak na diváka orientovaný jedním směrem. Důležitý je nezaujatý přístup redaktora a snaha dostat se k podstatě.
1.1.2 Zpravodajství a zpravodajské pořady
Česká televize usiluje o naplnění zákona a především o pozornost diváka několika zpravodajskými relacemi. Redakce zpravodajství nyní vyrábí: Události, Události plus, Zprávy, Večerník z Čech, Dobré ráno, Ekonomický týdeník, BOS, Pohled z venku, „21“, Události ve světě, Objektiv, Zprávičky, Počasí, Týden ve světě, Víkend s, Regiony, Zprávy pro neslyšící, Kulturní týdeník a Muziku. O Víkendu s… a Muzice se pro příští rok neuvažuje, nově bude vyráběn pořad Evropská mozaika.
Předností ČT před komerčními televizemi je zpravodajství zahraniční. O dění v zahraničí informuje nejdůkladněji a nejzasvěceněji ze všech českých vysílatelů. To nabývá mimořádné důležitosti jak v současné mezinárodně–politické situaci, tak i ve chvíli, kdy se ČR snaží o vstup do Evropské unie. Specifikou veřejnoprávní televize v dohledné době zůstanou stálí zahraniční zpravodajové, jejichž práce by měla být jednou z „nadstandardních“ služeb České televize.
Povinností (i zákonnou) je informovat diváka o dění v regionech. Dlouhodobě by se měly „povinné minuty“ naplnit vlastními silami. Příští rok bude při omezených prostředcích ale nutné pořizovat zprávy z regionů pro ranní blok Regiony popř. další pořady od soukromých regionálních studií. Nejpozději v roce 2003 je třeba vyčlenit investiční prostředky na vybudování alespoň jednoho experimentálního regionálního studia ČT a po ročním zkušebním provozu vybudovat zpravodajská studia ve všech krajských městech ČR, aby ČT mohla plnit své poslání v regionálním zpravodajství.
1.1.3 Zpravodajství – stálý proces změny
V konkurenci komerčních televizních stanic je evidentní, a divácké průzkumy to potvrzují, že zpravodajství ČT zprostředkovává divákům události zasvěceněji, obsáhleji a seriózněji než její konkurenti. Předčí je co se týče zpráv z ekonomiky, kultury a zahraničí. Za tímto hodnocením značně zaostává sledovanost. Ta sice nemá a nesmí být cílem, ale musí být orientačním prvkem spokojenosti diváka.
Zpravodajství musí rychle odstranit nedostatky, které se v něm vyskytují. Nejedná se ani tak o chyby, dané neznalostí redaktorů (což bude vyžadovat dlouhodobou a nelehkou práci s redaktory), ale formu zpracování zpráv. Pořady musí být bez nádechu senzačnosti atraktivní. Chtějí-li být při plnění všech profesních zásad úspěšné, nesmí nudit. Zatímco výběr zpráv a jejich řazení bude jistě odlišné od soukromých médií (napodobovat oblibu v krvavých neštěstích by nikam nevedlo, stejně jako lechtivější zprávy či zvířátka), ale srozumitelnost podání, rytmizace a popř. stopáž příspěvků musí odpovídat době svého vzniku. Sebelepší zpravodajství oblečené do nepadnoucích šatů nemá u diváka šanci. Musí být tvořeno redaktory znalými a podáno moderátory, kteří sice s vkusem, ale přece jen lidštěji, zprávy podávají. Problémem je stále práce s obrazem. Často se pracuje s archivními záběry, kamera je nenápaditá. Naopak výraznou změnou k lepšímu prošla grafika Událostí, nyní je třeba ji začlenit i do zbývajících zpravodajských pořadů.
To, co prospívá zpravodajským pořadům – především menší emotivnost – spíše škodí rannímu bloku „Dobré ráno s Českou televizí“. Celkový dojem včetně dekorace, projevu moderátorů a způsobu zpracování témat působí chladně. Pořad by se mohl oživit barevnějším provedením studia a působit na diváka méně formálně. To ale neznamená, že by se z ranního bloku měl dělat bulvár. Spíše jde o zpříjemnění atmosféry při současném zachování informační hodnoty.
1.1.4 Diskusní pořad „21“
Jediným domácím diskusním zpravodajským pořadem je „21“, kterou je nutné obsahově, moderátorsky, týmově i programově změnit. Pořad by se měl více vymezit vůči relaci „Události“, a to zvláště tím, že se více odpoutá od zpráv a detailněji se zaměří na omezený počet témat. Příliš velký rozsah námětů „21“, kdy jsou často bez nutného zanalyzování opakovány reportáže z „Událostí“, neumožňuje věnovat více pozornosti těm tématům dne, která vyžadují hlubší analýzu. Navrhuji proto její přechod na ČT1 a přeměnu na pořad typu Události – komentáře.
● Příští rok musí ČT jako vysílatel ze zákona počítat také se zpravodajským a publicistickým pokrytím voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Během přípravy a průběhu voleb musí úzkostlivě dbát na dodržování profesionální etiky, neboť úloha veřejného média v takových obdobích mimořádně vzrůstá.
● Je třeba se připravovat na zavedení digitální terestrické distribuce televizního signálu – přípravou celodenně vysílaného zpravodajského okruhu.
1.2 Redakce publicistiky
Publicistika hraje v televizi veřejné služby důležitou úlohu. Je jedinou platformou, která zastupuje všechny diváky a nepodléhá (neměla by) tlaku komerční sféry i politiků. Dá se říci, že v současné době se ČT s tímto požadavkem celkem vyrovnává, ale ne úplně. Je nutné dát publicistice řád, dramaturgicky ji sjednotit, vyjasnit, zpřehlednit a personálně profesionalizovat.
Zpravodajská publicistika ČT dosáhla několika mezinárodních ocenění, o práci redakce projevila zájem řada zahraničních médií. Stav této redakce je ale nejméně stabilizovaný. Je třeba se v ní více než v redakcích jiných zaměřit na personální obsazení. Z redakce odešli zdatní redaktoři, přišli naopak lidé zdatní méně, než je pro práci třeba. Redakce je nejmladší, v „kvasu“ – i co se týče vyráběných pořadů.
1.2.1 Zpravodajské publicistické pořady, které scházejí
Po zrušení Černých ovcí chybí týdenní půlhodina zabývající se občanskými problémy komunálního typu. Možným řešením by bylo zrušit rubriku Černé ovce v Černé, bílé a rozšířit ji na tuto půlhodinovku. Z Černé, bílé pak udělat odpolední publicistický reportážní magazín rodinného typu, který by se soustředil na lidské příběhy – plnil by onu myšlenku, že televize může občas i pochválit, pohladit, inspirovat, poradit. Rušit denní formát by bylo chybou (i sledovanost o něčem vypovídá).
Slogan by měl znít „vaše radosti a drobné starosti na naši hlavu“. Černé ovce by pak byly „pořadem na obranu diváka“ – rozkrývaly by nepravosti (např. ze strany úřadů) páchané na občanech. Měly by vycházet z diváckých námětů a dopisů.
Neadekvátně malý prostor je věnován vstupu ČR do EU. Přijatý model střídání publicistického „U nás v Evropě“ a zpravodajské Evropské mozaiky jistě není zavrženíhodný, ale významu této události neodpovídá stopáž a zařazení v programu (14 minut, pondělí v podvečer). Téma EU by se mohlo smysluplně rozparcelovat mezi několik doplňujících se pořadů, které by reflektovaly např. fakt, že vstup do EU se různých skupin obyvatelstva dotkne různě. ČT by mohla mít pořad spotřebitelský (přibližující opatření EU a jejich dopad na domácnosti včetně nárůstu cen), analytický (rozebírající rozhodnutí orgánů unie a dopad na členské státy), bilanční (hodnotící změny spojené s evropskou legislativou). Plus navržené pořady, tj. Evropská mozaika jako zpravodajský úvod do problematiky a U nás v Evropě jako reportážní cyklus o životě profesí v členských státech unie.
1.2.2 Pořady vyžadující dramaturgické zpřesnění
Postupem času a „díky“ prolínání vedení, dramaturgů a autorů jsou dnes v podstatě nerozlišitelné dvě vlajkové lodi reportážní publicistiky ČT- Klekánice a Fakta. To je dále neudržitelné. Musí se vrátit do svých poloh nebo nově vymezit. Nabízí se, aby Fakta řešila problémy celospolečenské, politické a nevyhýbala se ani zahraničním (je ale zbytečné mapovat např. dění v Africe, kde poslouží koupené dokumenty; mělo by se minimálně vyjíždět ad hoc, „když se něco děje“, nejsou na to peníze). Klekánice by pak měla být blíže k občanovi a k regionům – je ovšem nutno co nejvíce omezit prolínání s Černými ovcemi. Je důležité také dát prostor, či spíše zkonstruovat model spolupráce s nově vznikajícími regionálními studii.
Redakce publicistiky ŘZ by měla také mít podíl na tvorbě aktuálních dokumentů – své kompetence a kvalitu za dobu své existence prokázala.
1.2.3 Diskusní pořady
Potřebují dramaturgicky zpřehlednit a pravděpodobně i snížit jejich počet – příkře se dá konstatovat, že jejich nárůst byl inflační. Zároveň je nutné je zkvalitnit.
ČT se dále neobejde bez velkého politického diskusního pořadu. Model Bez imunity byl použit účelově, kdy po zrušení V pravé poledne musel být dán prostor rozhodujícím politickým silám, aby se vyjadřovaly k zásadním problémům a přijímaným zákonům. Formát Bez imunity by bylo dobré ponechat do voleb, do zářijového vysílacího schématu by měla být zařazena klasická politická debata. Musí být však pojata živěji než „V pravé poledne“.
Pečlivě je třeba zvážit čas vysílání – zda jít do konkurence v neděli kolem poledne. Modelů není moc. Typ „co týden dal“ je zabrán Novou. Mohlo by se zkusit publikum, vyjíždět do regionů a vázat celospolečenská témata s tím, jaké mají dopady na život konkrétních lidí. Poté by se mohla rozvolnit dramaturgie Naostra (posunout spíše do polohy „Na rovinu“), kde by mohl být větší prostor věnován mimopolitickým osobnostem.
Dalšími diskusními pořady, které jsou „pod správou“ redakce publicistiky ŘZ, jsou Přesčas, Na hraně, Sněží a Katovna. Přesčas si získal diváky i tvář. Na hraně je formát, který je třeba inovovat. Především je třeba dát větší prostor názorům mladých a přiblížit ho životu mladých – tzn. méně politiky a velkých myšlenek. Katovna i Sněží potřebují inovaci radikální. Pokud by měly být zrušeny, nabízí se jako náhrada např. aktuální kulturně kritický magazín založený na pluralitě názorů nebo investigace do minulosti svázaná s aktuálním děním nebo palčivými společenskými problémy.
Je třeba se také zaměřit na vytvoření pevného a dlouhodobě neměnného místa ve vysílacím schématu. S vědomím toho, že velká část publicistických pořadů nezajistí vysokou sledovanost, ale patří mezi základní pilíře televize veřejné služby.
1.3 Redakce sportu
Redakce sportu má v České televizi nezastupitelnou úlohu, je dlouhodobě konsolidovaná a profesionálně ceněná, a to v zahraničí i „doma“. Důkazem může být i to, že výrobní štáb ČT při minulých dvou letních OH vyráběl přenosy z fotbalového turnaje pro celý svět. Štáb je žádán i pro OH 2004 v Athénách, což je i ekonomickým přínosem pro ČT. A to i přesto, že ve srovnání se zabezpečením akcí ze strany většiny zahraničních televizí mají pracovníci ČT možnosti naprosto minimální.
Svoji pozornost dělí RS mezi sport vrcholový a masový.
● Hlavní opěrné body vysílání tvoří největší světové sportovní akce: letní a zimní OH, ME a MS v kopané, MS v hokeji. Do velké míry jejich vysílání ukládá zákon, ale především je tím ČT povinována divákovi. Akce jsou velmi finančně náročné. Přenosová práva jdou do desítek miliónů korun. Vysoké jsou i náklady na cestování, ubytování, technické zabezpečení, trasy. Jen s těmito akcemi ale RS ve své nabídce nevystačí.
● Prioritou pro ni musí být i nadále např. fotbalová Liga mistrů, MS a ME v atletice, MS a ME v krasobruslení, přenosy ze Světového poháru v lyžování či světové či evropské šampionáty v míčových hrách. Stranou samozřejmě nemůže zůstat ani český sport, poněvadž je do jisté míry na ČT závislý. Většina domácích ligových soutěží, kromě kopané, nemá jiný televizní prostor než právě obrazovku ČT. Proto se na ní objevují domácí soutěže v odbíjené, házené, v basketbalu, florbalu, dostihový sport, cyklokros… Redakce musí podchytit maximální množství velkých i menších událostí, aby byla uspokojena co nejširší divácká obec.
● V současné době by se zřejmě neměl rozšiřovat model vysílání RS ČT.
Pravidelné pořady mají jasně daný rámec. Od pondělního Sportu ve světě přes Studio Sport až po Dohráno. Kromě těchto každotýdenních pořadů se ve vysílání objevuje fotbalová Liga mistrů. Pro příští rok by se měl do vysílání zařadit i měsíčník o tělesně handicapovaných sportovcích – pokud budou finance.
Redakce sportu musí pracovat s velmi omezenými finančními prostředky. Výrobní úkol pro rok 2002 měl být podepřen 402 milióny korun, stejně tak jako rok 2001. V příštím roce se bude hrát MS v kopané a v únoru proběhnou ZOH v Salt Lake City. Jen za přenosová práva vydá RS ČT přes 266 miliónů korun. To jsou peníze, které je nutné vydat. Jde o podepsané smlouvy, probíhající závazky.
RS musí co nejkomplexněji zmapovat sportovní dění u nás. Sport je stále více společenskou záležitostí. Mnohé zahraniční, i komerční, stanice posouvají sportovní vysílání do prime-timu. Odpovídá to vzrůstu hodnoty sportu jako fenoménu. ČT by neměla zůstat stranou a měla by sport prezentovat jako dobrou zábavu na úrovni. Sport dávno není předmětem zájmu jen úzké skupiny diváků. Naopak. Sledovanost vrcholných sportovních akcí jde do miliónů, vysoká je i míra spokojenosti diváků.
Závěr
V současné době objektivně existuje možnost změnit řadu zaběhnutých stereotypů, uskutečnit dlouho odkládané nebo obávané, přitom ale nezbytné systémové kroky, které by postupně přinášely dlouhodobý prospěch nejen pro zpravodajství, ale i pro celou ČT. Budu ráda, když k nim přispěje i tento projekt.
