Koncepce zpravodajství České televize
Pro potřeby výběrového řízení na šéfredaktora zpravodajství
Vypracoval: Mgr. Martin Grmela
V Praze dne 20. ledna 2002
I. Úvod
Ve své koncepci se zaměřuji především na profesionalizaci zpravodajství -přístup k výběru zpráv a jejich zpracování, s tím související organizační a programovou restrukturalizaci. To vše samozřejmě s ohledem na kritickou nezávislost opírající se o nestrannost, přesnost, pečlivost a zároveň také odpovědnost jednotlivých novinářů (ve spolupráci s ostatními odborníky jsou vypracovávány „Zásady televizního novináře“). Zpravodajství České televize má podle mého názoru největší potenciál stát se ve spolupráci s Českým rozhlasem lídrem v oblasti informačního a analytického servisu pro občana. Zároveň svým servisem podstatnou měrou přispět k prohlubování principů občanské společnosti, k všeobecné diskusi o všech aspektech domácího a zahraničního dění a to obzvláště také v době zvýšené odpovědnosti vyplývající ze začleňování České republiky do euroatlantických struktur. Taková činnost musí být podpořena odpovídajícím organizačním systémem redakce, zdravou personální politikou a flexibilnějším hospodařením s rozpočtem zpravodajství. Tyto principy musí být akceptovány pracovníky zpravodajství a managementem České televize. Při naplňování tohoto konceptu jsou pak jasně stanovené cíle v jednoznačně vymezeném časovém horizontu – krátkodobém a dlouhodobém.
II. Základní principy
Jednoduchost, přímočarost a odstup
Reportér musí přistupovat k tématu racionálně, to je bez zaujatosti či předpojatosti. Reportáž musí poskytnout vyvážený prostor všem aktérům, účastníkům, stranám apod., zachovávat náležitý odstup a nesmí se komentativně přiklánět pouze k jednomu výkladu události, ale vyčerpávajícím způsobem nabídnout různé souvislosti svázané s událostí. Reportáže musejí být srozumitelné i pro laika nezabývajícího se danou tématikou a to bez ohledu na komplikovanost. Heslovitě lze základ práce zpravodajství shrnout dle již existujících a často uváděných základních principů: nestrannost, přesnost a pečlivost, čestnost a otevřenost, úplný a přesný obraz osob, skupin a kultura, redakční integrita a nezávislost.
Pohled občana
Výběr témat je předurčován a podřízen hodnotovému systému, který na první místo klade události spojené se životem v občanské společnosti nebo události, které mohou do jejího života zasáhnout nebo jej ovlivnit a to jak na regionální, tak i celorepublikové nebo mezinárodní úrovni. Z úhlu pohledu občana je třeba pojmout i politické zpravodajství.
Analytika
Analytika je nedílnou součástí zpravodajství. Tvoří zcela zásadní a zároveň i personálně a časově náročnou náplň práce šéfredaktora. Propojením s dalšími kroky, které popisuji v této koncepci, získáme kvalitní zpravodajský výstup. Úkolem zpravodajství (aktuální publicistiky) veřejnoprávní televize je zasazovat události do širších společenských nebo politických souvislostí. Je třeba vybudovat zázemí pro analytické zpravodajství, které dokáže vedle aktuální reportáže vytvořit solidní přehled o celém problému a to přitažlivou formou při dodržování všech profesních zásad. Ve větší míře k tomu využívá všech dostupných informací a názorů osobností ze širšího společenského(odborného) spektra. V tomto momentě zpravodajství předkládá divákovi soubor informací na jejichž základě si sám udělá názor na danou problematiku.
III. Newsmanagement
Vedení a spolupráce redakcí
Je stanovena transparentní organizační struktura redakce a zároveň systém jasně delegovaných pravomocí a odpovědnosti řídících pracovníků. Ti se podílejí ve spolupráci s redaktory a reportéry na vyhledávání témat, dohlížejí v průběhu jejich natáčení na jejich faktické a formální zpracování, které musí plně odpovídat profesním standardům redakce. S tímto souvisejí i plánovací porady, kde je podrobně rozebírána příprava očekávaných událostí i forma jejich zpracování. Součástí pravidelné činnosti redakce je také průběžná kontrola efektivity jednotlivých redaktorů a hodnocení, které také probíhá uvnitř redakce a dále na základě spolupráce s odbornými organizacemi mimo ČT.
IV. Programing
Optimalizace a zkvalitnění formátů
Všechny profilové formáty budou vysílány na ČT1 a dojde k zásadnímu soustředění veškerého potenciálu na jejich výrobu. Současně dojde k zásadní redukci stávajících formátů. Prestižními jsou v budoucnu dva pořady: Události a Události Plus. Události se přesunou na 19.00 a budou mít jasnou strukturu tématických okruhů: top news, informační servis, kultura, business, počasí, (sport). Jejich délka je přímo závislá na rozpočtu. Události Plus jsou podstatně rozšířené a zařazené do vysílacího času před 23 hodinu. Jde o plnoformátové zpravodajství včetně živých vstupů, které aktualizuje a rozvíjí Události a zároveň, díky délce pořadu analyzuje denní události. U Dobrého rána jde o zachování kvality informačního servisu při zlevnění produkční náročnosti.
V. Redakce
Organizační struktura
– Šéfredaktor, asistent/ka šéfredaktora
– Vedoucí domácí rubriky (včetně ekonomiky), regionální rubriky, zahraniční rubriky (zároveň působí ve funkcích zástupce šéfredaktora) a počasí
– Reportážní produkční – redaktoři – reportéři
– Moderátoři rovněž nahrazují současné vedoucí vydání Událostí plus,
podstatně spolupracují s vedoucím vydání Událostí
– Vedoucí vydání – Události, denní zpravodajství, Dobré ráno
– Produkční pořadu (podřízen moderátorovi – vedoucímu vydání)
– Vedoucí zpravodajské grafiky
– Grafici
– Producent zpravodajství (dohlíží na efektivní nakládání s rozpočtem
zpravodajství)
Profesní zařazení
Součástí struktury redakce je přehledná kategorizace novinářů podle jejich odbornosti, délky praxe a samozřejmě schopností. Zvláštní pozornost je věnována rozvoji spolupráce s regionálními studii a studenty relevantních oborů VŠ, kteří v redakci pracují jako reportážní produkční. Vzniká tak základna pro výběr redaktorů a reportérů, jejich další profesní vzdělávání, rozvoj a přirozenou konkurenceschopnost. Základním profesním zařazením je: zpravodajský reportážní produkční – redaktor – reportér – moderátor (vedoucí vydání) – newsmanagement. V novém systému je velký nárok kladen na moderátora, který je zároveň vedoucím vydání. Jemu je podřízen produkční pořadu, který asistuje moderátorovi při přípravě a v průběhu vysílání. Daleko větší nároky jsou kladeny na zpravodaje v zahraničí a to zejména v aktivním vyhledávání témat, respondentů a spolupráci s aktuální publicistikou.
Kariérní postup
Musejí být stanovena jasná pravidla kariérního postupu, která odpovídají organizační struktuře redakce a zaveden systém výběrových řízení na jednotlivé pracovní pozice. Tento postup je deklarován v projektu ředitele zpravodajství. Je třeba přistupovat k uzavírání smluv na dobu určitou a to v periodě 2 let. Po jejím vypršení je smlouva buď prodlužována a nebo je vzhledem k nekvalitním výkonům s pracovníkem rozvázán pracovní poměr. Vzhledem k profesnímu zařazení je také upravován plat.
Systém reportážních produkčních
Při samotné výrobě reportáže je mým cílem zavést systém reportážních produkčních, kteří se při zpracování tématu, získávání informací, relevantních respondentů atd. podílejí spolu s reportérem. Stávají se jakýmsi jeho logistickým zázemím. Jde o osoby, které jsou řízeny reportérem stojící na základním profesním stupni v hierarchii redakce a jejich cílem je další kariérní růst. Jde o další stupeň týmové práce a odpovědnosti za ní.
VI. Regiony
Koncepce regionálního zpravodajství úzce souvisí s koncepcí generálního ředitele a ředitele zpravodajství ČT. V jednotlivých regionálních studiích bude zaveden stejný redakční systém a principy řízení. V daleko větší míře by se však reportéři měli soustředit na vyhledávání a zpracování témat, jejichž dopad přesahuje regionální hranice a ne pouze doplňuje reportáže z „ústředí“. Vedle toho dojde k rozvoji vlastních regionálních formátů. Kariérní růst a místo působnosti pracovníků v regionech není předurčen místem bydliště, ale pouze profesními schopnostmi.
VII. Spolupráce s aktuální publicistikou
Redakce zpravodajství by měla úzce spolupracovat s redakcí aktuální publicistiky a vzájemně postupovat v souladu s obsahem pořadů. Jednotlivých porad, zejména plánování, by se měl vzájemně účastnit zástupce redakce. V jasně stanovených případech pak lze využívat reportáží aktuální publicistiky v přiměření délce přímo ve zpravodajských pořadech. Daleko aktivněji spolupracují s aktuální publicistikou zahraniční zpravodajové a to včetně námětů.
VIII. Forma
Newsroom a moderátor
Obsahu předkládaných informací odpovídá i přiměřená forma jejich sdělení. Newsroom či pozadí moderátora musí korespondovat s moderními trendy dramaturgie televizního zpravodajství. Moderátor pouze informaci zprostředkovává, stojí přitom na straně diváka a teprve divák si vytváří názor na základě kriticky předkládaných informací. Moderátor není pouze „čtečem“, ale profesionálem, který se celý den podílí na přípravě zpravodajských přízpěvků a dramaturgii pořadu. Jeho funkce tak koresponduje se současnou pozicí vedoucího vydání. Na on-air vysílání Událostí plus spolupracuje moderátor s produkčním pořadu a režisérem.
Svěží dramaturgie
Zprávy musejí být živější a členitější. Je třeba v daleko větší míře využívat živých vstupů a rozhovorů. To posílí profesionalitu a důvěryhodnost moderátora zpravodajských relací a efektivně také využije stávající televizní technologie. Pomocí různých forem zpracování se daří předkládat analytické reportáže v atraktivnější a záživnější formě pro diváka, což v praxi znamená, že se v problematice orientuje přehledněji a jednodušeji.
Živé vstupy
Ve zpravodajství jsou nepostradatelnou součástí domácího a zahraničního zpravodajství. Vtahují diváka přímo do děje událostí a informují ho o aktuálním vývoji. Tato forma klade zvýšené nároky na moderátora i reportéra a celý realizační tým. Otázky moderátora nesmí být strojené a nutit reportéra ke komentativnímu hodnocení událostí. Slouží zároveň k přímým interview s odborníky (respondenty), kteří i díky činnosti moderátora nemají možnost odpovídat nepřímo nebo vyhýbavě na zpracovávanou problematiku. Díky rozvoji technologií jsou cenově dostupným prvkem dramaturgie zpravodajských pořadů a je důležité jejich velmi časté řazení a profesní zvládnutí.
Stopáž a stavba reportáže
Není nutno určovat pravidelnou stopáž na všechny příspěvky. Pokud jde o téma dne, lze díky zpravodajské dramaturgii, věnovat daleko větší celkovou délku jednomu tématu a to včetně analýzy. Tomu by měla při dodržení profesních zásad odpovídat i nápaditější stavba reportáží.
Přehledné obrazové zpracování, grafika
Přehledné zpracování začíná už při natáčení reportáže. Je vyloučeno, aby kameraman například nepoužíval pravidelně stativ (s výjimkou situací, kdy by bylo jeho použití nemožné nebo by přímo ohrožovalo možnost natáčení). Grafika jednotlivých relací musí plně využívat a dále rozvíjet technologie kterými disponuje ČT. Grafika musí být přehledná a v některých případech doplněná dějem v pozadí. V tomto směru se již zpravodajství ČT zdokonalilo.
IX. Internet a rozvoj digitálních technologií
On-line reportáže, analýzy, videokomprese
Součástí pracovní náplně redaktorů zpravodajství je aktuální zpracovávání událostí a analýz na webových stránkách ČT a to v multimediální podobě, tj. i s obrazovým materiálem v patřičné kvalitě. Stejně tak by mělo dojít i v oblasti internetu k daleko větší spolupráci s ČRo Radiožurnálem. To znamená možností umísťování aktuálních audio zpráv na webu ČT.
Obsahová a technická příprava na digitální vysílání
Zpravodajství by zároveň svým aktivním přístupem ke zpracování webu mělo vytvářet podmínky pro snadný přechod na celodenní zpravodajské vysílání, které souvisí se zaváděním digitálního vysílání. V tomto směru je inspirující postup švédské veřejnoprávní televize. Pracovníci zpravodajství ČT by pak měli být rovněž připraveni na praktické zavádění digitálních technologií.
X. Závěr
Vhledem k mým zkušenostem v oblasti elektronických médií, newsmanagementu i externí spolupráce s ČT považuji zavedení této koncepce do praxe zpravodajství ČT za reálné do konce roku 2004 a to postupnými, na sobě navazujícími kroky. Podstatnou součástí změn je zažití profesních zásad a návyků v každodenní práci. Stejně tak i příprava nových, zdravě sebevědomých osobností, které zužitkují nabyté dovednosti k dalšímu rozvoji televizní žurnalistiky a neodejdou k jiným oborům.
