24. dubna bylo generálním ředitelem České televize, panem Jiřím Balvínem, zrušeno v poslední chvíli tři měsíce trvající, dvoukolové druhé výběrové řízení na ředitele Televizního studia České televize v Brně. Jako účastník tohoto výběrového řízení, který postoupil mezi pět finalistů cítím povinnost se k této situaci vyjádřit.
Ještě v úvodu tohoto pojednání, abych se vyhnul případným zbytečným spekulacím, musím prohlásit, že se s Jiřím Balvínem opravdu znám, tak jak již některá media uvedla. A to celkem asi dvacet let, kdy jsme spolu průběžně spolupracovali zejména v rámci někdejší ČST, ČT, ČNTS a v posledních letech taktéž v rámci jeho vlastní agentury. Nicméně náš poslední kontakt se vztahuje k prosinci minulého roku.
Byť jsem podvědomě tušil, že pan Balvín do pozice ředitele v Brně bude vždy prosazovat pana Drahoše, tak mne přesto velice zaujal signál Rady ČT, který vyslala tím, že po prvním výběrovém řízení pana Drahoše odmítla. To mne zaujalo natolik, byť jsem poměrně zaneprázdněn svými producentskými aktivitami, že jsem se přihlásil do druhého výběrového řízení na ředitele ČT Brno. Nepopírám, že bych v této pozici rád zúročil své mnohaleté profesionální zkušenosti, ale musím přiznat, že mne jako vedlejší produkt zajímalo tak trochu i to, jak tato tolik kritizovaná, záhadná a tajuplná řízení ve skutečnosti vypadají. I stalo se, že jsem postoupil do druhého kola. A doufám, že ne proto, že se znám s panem Balvínem, jak už jsem také někde slyšel, ale jen a pouze díky mému projektu a samotnému výběrovému řízení. Koneckonců v našem oboru se znají všichni se všemi, takový už je svět medií. Pravdou také je, že v současné době bych už o žádný post v České televizi pravděpodobně zájem neměl, a to i proto co je dále uvedeno.
Ještě jako poznámku pro amatérské i profesionální manipulanty s fakty bych velmi rád zdůraznil, že toto pojednání nepíši proto, že jsem zhrzeným nevybraným kandidátem, tak jako ostatně všichni uchazeči, ale proto že cítím, že něco není tak zcela v pořádku.
Vlastní výběrové řízení
První kolo výběrového řízení proběhlo v Brně ve velmi milé a příjemné atmosféře, vše velmi dobře fungovalo, myslím, že výměna názorů a diskuze byla velmi pozitivní, byť trvající pouze dvacet minut.
Členy výběrové komise byli pánové Moša, Kobosil a pán ze Slovenska, který mi byl představen jako operní režisér, později jsem si někde přečetl, že snad vede Studio Slovenské televize v Košicích, ale to opravdu nevím. Dále se účastnili dva členové Rady ČT – paní biskupka Šilerová a pan Forman.
Nejvíce mne překvapilo, že ani jeden ze členů výběrové komise není odborníkem na televizní problematiku, snad možná kromě toho pána ze Slovenska. Případně bych očekával odborníky na praxi a teorii řízení, psychologii, ekonomiku, media apod.
Jak jsem se později dozvěděl z tisku, pan Moša a Kobosil jsou přátelé pana Drahoše. Musím říci, že mne to velmi pobavilo. Není to ovšem nic překvapivého, když všichni tři působí ve vedení kulturních institucí na tak malém prostoru jako je Brno. Nicméně toto považuji za jedno z hlavních manažerských selhání pana Balvína při tomto výběrovém řízení, i když na druhé straně naprosto respektuji jeho právo, ale i jeho plnou odpovědnost jmenovat do komise kohokoli. Přesto se musím přiznat k tomu, že bych strašně rád znal odpověď na otázku, zda mu tito lidé byli doporučeni, pokud ano – tak kým. Nebo zda je vyhledal pan Balvín sám bez cizí pomoci, nebo s cizí pomocí, a pak tedy kdo byl tímto pomocníkem?
V tomto kontextu působí poněkud úsměvně prohlášení pana Moši (LN, 8.4.2002, autor článku pan Stuchlík), ve smyslu, že se pana Balvína ptal, zda nevadí, že podporoval Drahoše při tzv. televizní krizi. Když se zřejmě dozvěděl že nevadí, tak se podle smyslu svých slov, jak jsem je pochopil já, rozhodl, že se o to více bude snažit být maximálně objektivní. Ať mi pan Moša promine, ale takovéto vyjádření působí jako vystřižené z komiksu. Myslím, že jediné co měl pan Moša učinit, aby se nezdiskreditoval bylo to, že účast v takové komisi odmítne ihned po té, co byl osloven. Stejnou reakci bych já osobně očekával v této situaci i od pana Kobosila.
Jak ovšem později pan Balvín uvedl v rozhovoru pro LN ze dne 18. 4. 2002 – pan Moša mu prý nic takového nesdělil („Nic o tom nevím,“ pravil Balvín ). No a tady přichází jasná otázka – kdo lže??? Moša, Balvín, nebo autor článku pan Stuchlík ? Kdo se snaží ze sebe shodit tuto neetičnost???
Druhé kolo proběhlo už za účasti pouze pana Kobosila a pána ze Slovenska. Oproti prvnímu kolu jsem měl dojem, že poněkud v nervóznější atmosféře.
A opět přichází otázka – jak je možné že první kolo absolvovali tři členové komise a dva přísedící, a nyní pouze toto duo? Jak tedy komise rozhodovala v tomto závěrečném, rozhodujícím a nejdůležitějším kole? Proč se nezúčastnil pan Moša? Bylo to snad zbytečné? Bylo již rozhodnuto? Nebo komise byla v roli komparzistů, kteří v této scéně nemuseli účinkovat? Myslím, že toto jsou podle mého názoru dost zásadní otázky, které by si zasloužily kvalifikované odpovědi.
V každém případě faktem zůstává, že takovéto výběrové řízení asi nepatří k nejzdařilejším, těžko však dokáži posoudit jeho objektivitu, neboť neznám jeho zákulisí.
Určitě jsem přesvědčen o tom, že vedení ČT, Rada ČT, nebo samotní členové výběrové komise by měli zveřejnit pořadí všech 18 uchazečů, a také proč se tak umístili. Myslím, že by to bylo velmi čestné, korektní a průhledné.
Stejně tak by podle mého názoru mělo vedení ČT zveřejnit veškerá jména všech členů výběrových komisí, které kdy byly sestaveny pro výběrová řízení na ředitele zpravodajství, ředitele výroby, finančního ředitele a na všechna další výběrová řízení, která již proběhla, nebo proběhnou. Stejně tak by mělo být ve všech případech zveřejněno pořadí, jak se jednotliví kandidáti umístili, včetně stručného zdůvodnění proč tomu tak je. A v neposlední řadě by měly být zveřejněny bez vyjímky všechny projekty všech kandidátů na jakoukoli pozici ve veřejnoprávní televizi, které podléhají výběrovému řízení, tak jak je to v případě výběrového řízení na generálního ředitele, kde existuje na internetu seznam uchazečů a alespoň projekty tří finalistů.
Každá neprůhlednost může přinést pouze negativní odezvu, újmu na pověsti celé České televizi, ale myslím že i na pověsti a „síle mandátu“ samotných vítězů výběrových řízení, jejichž pozice tím může být velmi oslabena ve vztahu k jejich podřízeným, ale minimálně i ve vztahu k odborné veřejnosti, a to je pak velmi kontraproduktivní, což si jistě nikdo nepřeje, natož aby to bylo účelem výběrových řízení.
V tomto případě nemůže obstát žádné tvrzení kohokoli, že je to vnitrotelevizní záležitost. Není a nikdy nebude, neboť Česká televize není soukromou institucí, kde by takovýto postup nemohl budit žádné výhrady.
Česká televize funguje jiným způsobem: vedení televize je odpovědné Radě, Rada odpovídá Parlamentu, Parlament zase občanům této země z jejichž peněz je hrazena velká většina veškerých výdajů, platů a odměn všech zde uvedených. Proto je to instituce naprosto veřejná a veřejné jsou všechny její kroky, které musí podléhat kontrole Rady, Rady skutečné a silné, která musí vždy usilovat o to, aby byla skutečným a relevantním zástupcem skutečné veřejnosti, a to v každém okamžiku, po celou dobu svého mandátu. Na to by neměli zapomínat ani členové Rady, ani zaměstnané a občany této země placené vedení České televize.
DEN „D“
Pan Balvín v okamžiku, kdy měl pronést jedno jméno a Rada měla spustit hlasovací rituál, výběrové řízení zrušil.
Podle propozic výběrového řízení na to měl pan Balvín naprosté, plné a nezadatelné právo. Nicméně z hlediska etiky toto pozdní zrušení nepovažuji za postup hodný generálního ředitele takto významné instituce.
Jak jsem se následně dočetl v tisku, tak pan Balvín toto zdůvodnil dvěma základními myšlenkami.
Myšlenka č. 1
Ve výběrovém řízení se neobjevil nikdo tak výrazně nový, převyšující všechny ostatní uchazeče
Já osobně tuto myšlenku a její smysl považuji pouze za dodatečné vysvětlení a objasním proč.
Podle mého mínění to, že se neobjevil nikdo výrazně nový musel vědět pan Balvín již v okamžiku, kdy dostal na stůl přihlášky všech uchazečů, tedy počátkem února. Nevím co znamená sousloví “ převyšující všechny ostatní uchazeče“. Docela by mne zajímalo pragmaticky zformulované kriterium tohoto hodnocení. Předpokládám totiž, že do takovéhoto výběrového řízení se nehlásí tzv.“paní odvedle“ ( pokud ano, tak je vyřazena již před ústními pohovory ), ale lidé kteří mají k problému co říci, lidé s „příslušnými parametry „. Chápal bych, že mezi takovými lidmi se může těžko vybírat a ještě těžší může být se rozhodnout pouze pro jednoho. Myslím, že není důležité, aby někdo někoho tzv. výrazně převyšoval, a zejména pokud jsou všichni uchazeči nějakým způsobem odborníci, tak je i nepravděpodobné, že se budou nějak výrazně převyšovat, mohou se pouze odlišovat, a to i při velmi obdobných znalostech a dovednostech. A to je jen dobře. Z tohoto důvodu se ale neruší výběrová řízení. V takovém případě se třeba pokračuje dalším kolem, kde se účastní například už jen dva kandidáti apod. Alespoň to bývá běžný postup.
Pan Balvín tedy nezrušil výběrové řízení v únoru, ale nechal jej běžet dál a jak prohlásil v rozhovoru pro LN z 18.4. 2002, tedy již po druhém kole výběrového řízení – čeká na rozhodnutí výběrové komise.
Pro mne osobně je tento způsob vyjádření poněkud zavádějící, zvláštní a hodný diskuze.
Myšlenka č. 2
Podařilo se najít společnou řeč mezi Prahou a Brnem, rozjíždí se restrukturalizace, nemůže tam být dosazen někdo komu nedám důvěru a kdo by neznal provoz tohoto studia
Předpokládám, že společnou řeč mezi Prahou a Brnem nenašel pan Balvín až v odpoledních hodinách 24.4.2002. Pokud pan Balvín mluví o dosazování někoho, tak by měl také říci koho a kdo jej konkrétně nutí, či přemlouvá. To, že nedosadí nikoho, kdo by neznal provoz Studia považuji za nedostatečný argument, neboť předpokládám, že pan Balvín musí vědět, že profesionál se v tak malém studiu zorientuje během několika málo dnů, maximálně jednoho měsíce. Navíc to, že nedosadí do Studia nikoho, kdo by neznal jeho provoz, musel pan Balvín myslím vědět taktéž dříve než 24.4.2002. Alespoň tak mi to napovídá rozum. To, že pan Drahoš zahájil restrukturalizaci Studia v Brně, a proto by bylo neúčelné jej nyní vyměnit také musel pan Balvín vědět snad dříve, než minulou středu a neměl tedy vůbec výběrové řízení vyhlašovat, nebo jej měl zrušit tak včas, aby to nebudilo takové pohoršení.
Proto pro mne z této myšlenky pana Balvína a souvislostí plyne, že si nejsem vůbec jistý tím, že pan Balvín chtěl někdy pana Drahoše na postu ředitele měnit.
Musím však uznat, že pan Balvín postupuje podle zákona, dokonce i v propozicích výběrového řízení uvedl, že ČT toto může zrušit. To je naprosto v pořádku, má na to plné a nezadatelné právo. Ovšem zrušit výběrové řízení v okamžiku, kdy má pronést jedno jméno za účelem hlasování o něm, je podle mne opravdu minimálně velmi neředitelské.
Celá situace kolem výběrového řízení se mi jeví na základě osobních poznatků nejen nezvládnutá, ale zejména velmi neetická, opět tajemná, ale i ohrožující, pokud by to měl být standart chování vedení České televize. Proto věřím, že tato skutečnost nebude smetena se stolu, a že se o ní bude diskutovat jak v Radě ČT, tak v Parlamentu a bude se hledat i cesta změny zákona. Dnes už myslím, že ideálně ve smyslu absolutního osamostatnění všech Studii ČT v čele s jakousi stálou centrální koordinační a kontrolní komisí.
Myslím, že pan Balvín a Rada ČT, která jej zvolila by měli společně a nerozdílně do sídla ČT v Praze na svoje osobní náklady, nikoli na náklady televizní pozvat všech osmnáct uchazečů, vysvětlit jim, proč se stalo to, co se stalo a všem se veřejně omluvit.
Někdo odpovědný by měl asi také nahradit náklady, které s tímto v poslední chvíli zrušeným výběrovým řízením vznikly, neboť jak všichni víme, Česká televize na rozhazování opravdu nemá.
V Praze, dne 29. 4. 2002
