Pozice generálního ředitele České televize Jiřího Balvína je ohrožena. Členové Rady ČT chystají diskusi o jeho dalším osudu. Rozhodnou především právní analýzy a přesvědčivost ředitele, jehož kroky se stávají častým terčem kritiky.
Pozice generálního ředitele České televize Jiřího Balvína je ohrožena. Po nedávno zastaveném trestním stíhání kvůli pozdní splátce faktury za nákup přenosového vozu od ČNTS a objevu skrytých kamer na několika pracovištích na Kavčích horách se zdá, že některým členům Rady ČT dochází trpělivost. O případném odvolání Balvína z funkce sice otevřeně hovoří pouze jeden, většina se ale shoduje na tom, že se budou muset nad Balvínovým řízením televize zamyslet.
„Hlasoval bych pro odvolání. Pokud by bylo zahájeno trestní stíhání ve věci skrytých kamer na technických pracovištích ČT, byla by to poslední kapka,“ říká radní Zdeněk Forman, jehož hlas pomohl loni v listopadu zvolit Balvína do funkce řádného generálního ředitele. Formana především šokovala skutečnost, že ředitel nechal sledovat své zaměstnance. „Pan Balvín ztratil moji důvěru, protože takové způsoby nepatří do veřejnoprávní televize.“ Podle Formana navíc existuje celá řada účinnějších metod, jak zjistit případné zneužívání technického zařízení ČT.
Fibingerová: Skryté kamery bych nainstalovala taky
Kategoricky proti vynášení jakýchkoli ortelů nad Jiřím Balvínem je radní Helena Fibingerová. „Nechci se přidávat ke kolegům, kteří odvolávají pana ředitele prostřednictvím výroků v novinách,“ odpověděla na dotaz RadioTV. Balvínův postup v případě skrytých kamer Fibingerová schvaluje. „Jsou zde určité důkazy, že docházelo ke zneužívání technických zařízení ČT a já jako podnikatelka bych patrně zvolila podobný postup jako pan Balvín.“ Kvůli nejnovější kauze v ČT se Fibingerová v pátek neplánovaně vydala z Uherského Ostrohu, kde bydlí, do Prahy.
„O případném odvolání pana Balvína bychom se měli bavit v kuloárech mezi sebou a ne po telefonech s novináři,“ říká Fibingerová. Její kolegyně Zdena Hůlová míní, že o Balvínově odvolání může rozhodnout případné trestní stíhání. Pokud by policie prokázala, že ředitel ČT porušil zákon, Radě podle Hůlové nezbude nic jiného, než ho odvolat. „Mně se to nelíbí, ale dokud nebudu mít v ruce právní rozbor, který určí, zda přitom došlo k porušení zákona, nechtěla bych se k tomu vyjadřovat,“ řekla Hůlová serveru RadioTV. „Nelíbí se mi to ale ani lidsky, i když někteří kolegové v Radě mají názor, že na to Balvín měl z pozice ředitele firmy právo.“
Miler: Tlaky na odvolání by zažil každý ředitel
Také radní Milan Horálek nabádá k opatrnosti. „Vyčkám si právních rozborů a případně výroků soudů. Rozhodně se nenechám ovlivnit štvanicemi, které se okolo toho vytvářejí a směřují z jednoho a totéž místa, a ke kterým přispívají někteří členové Rady, kteří jsou napojeni na určité politické strany a kterým v příštím roce končí mandát. S panem Balvínem si netykám a nikdy jsem si netykal, záleží mi na výsledcích expertíz.“ Jiří Presl serveru RadioTV řekl, že nejnovější události v České televizi nemůže komentovat, protože je na dovolené v Chorvatsku a nemá potřebné informace.
Místopředseda Rady ČT Ladislav Miler si chce podle svých slov zachovat chladnou hlavu. „Musím se přiznat, že jsem v době krize v ČT stál na straně určitých lidí, na které jsem po vstupu do Rady ČT a po obeznámení se situací uvnitř televize změnil názor. Ať by na Kavčí hory přišel jakýkoli ředitel, dostal by se do tlaků různých skupin a měl by problémy,“ míní. „Nepopírám, že Jiří Balvín tyto problémy má, ale naší povinností je zjistit, proč tomu tak je. Rozhodně to teď není o tom, že bychom v horizontu několika týdnů měli zvednout ruku pro jeho odvolání, dokud nemáme k dispozici všechny analýzy a vysvětlení.“
Musíme si o tom promluvit, shoduje se Knížák s Kohákem
Také Milan Knížák požaduje, aby v Radě nejprve proběhla rozprava, ve které by padla všechna pro a proti. „Bez bližší analýzy problému nemůžeme o ničem rozhodovat, takže bych to ponechal až na tu diskusi,“ odpověděl na dotaz RadioTV. Knížák se v tom vzácně shoduje i se svým největším rivalem v Radě, filosofem Erazimem Kohákem. „To je věc, o které by se žádný radní neměl vyjadřovat pro média a měli bychom ji prodebatovat uvnitř Rady. Měli bychom se zaměřit na to, v jakém stavu je ČT po půldruhém roce působení pana Balvína v jejím vedení,“ říká Kohák.
Na otázku, v jakém stavu je ČT tedy podle jeho vlastního názoru, Kohák odpověděl: „To bych nechal na tu diskusi.“ Stejně reagoval na dotaz, zda má Balvín nadále jeho důvěru. Radní Petr Kučera, který v poslední době opakovaně kritizoval Balvína v souvislosti s výběrovými řízeními uvnitř ČT a hospodaření veřejnoprávní televize, má za to, že o Balvínovi rozhodne dohoda uvnitř Rady. „Já jsem nedávno na zasedání Rady řekl, že Jiří Balvín je podle mě dobrý ředitel, ale to neznamená, že mu budu pochlebovat. Jde o závažná manažerská pochybení. Teď záleží na tom, zda se uvnitř Rady nalezne široká shoda, či nikoli.“
Radní mají měsíční prázdniny, pak rozhodnou
Předsedu Rady Jana Mrzenu, místopředsedu Bohumila Fantu a radní Janu Šilerovou, Lucii Weissovou a Pavla Žáčka se nepodařilo serveru RadioTV kontaktovat. Mrzenu a Fantu lze ale považovat za zastánce Balvína, zatímco Šilerová a Weissová v poslední době dávaly na veřejných zasedáních Rady najevo své pochybnosti o jeho řízení ČT. Žáček vystupuje neutrálně, v případě kauzy nákupu přenosového vozu se Balvína spíše zastával. Poukazoval přitom na nestandardně rychlý postup policie. Po středečním zasedání se radní sejdou až za měsíc 24. července.
Aby byl generální ředitel České televize odvolán, muselo by s tím souhlasit deset ze současných 14 členů Rady ČT. Právě deseti hlasy zvolili radní Balvína loni 7. listopadu do funkce. V té by měl setrvat až do roku 2007. Situace se ale oproti loňskému listopadu změnila. Z deseti radních, kteří hlasovali pro Balvína, minimálně dva vyjadřují jasnou nespokojenost. Dalších pět Balvína nevolilo (jeden z nich, Svatopluk Karásek, ale na své členství rezignoval a nového člena Rady zatím Poslanecká sněmovna nezvolila):
Radní, kteří volili Jiřího Balvína:
Bohumil Fanta
Helena Fibingerová
Zdeněk Forman
Milan Horálek
Milan Knížák
Petr Kučera
Ladislav Miler
Jan Mrzena
Jiří Presl
Pavel Žáček
Radní, kteří hlasovali pro jiného kandidáta:
Zdena Hůlová
Svatopluk Karásek
Erazim Kohák
Jana Šilerová
Lucie Weissová
Osud Jiřího Balvína závisí na nerozhodnutých radních, nebo na názorech těch členů Rady, kteří dokáží kolegy nejvíce ovlivnit. Takovým radním se bezesporu předseda Jan Mrzena, který v minulosti několikrát svým obšírným výkladem událostí dokázal přitáhnout radní na svou stranu. Pro „tvrdé jádro“ Rady bude důležitý postoj Milana Knížáka a Heleny Fibingerové. Zatímco od Fibingerové lze očekávat, že bude Balvína bránit do poslední chvíle, u Knížáka to není jisté. Vychází totiž stejně tak dobře s Fibingerovou jako s Formanem, který požaduje Balvínův odchod.
Do rozhodování radních ještě může zasáhnout formující se vláda a nová Poslanecká sněmovna. Ačkoli radní do jejich funkcí nominují nezávislé organizace a občanská sdružení, obsazení Rady kopíruje rozdělení moci v Poslanecké sněmovně před letošními parlamentními volbami. Do značné míry proto bude záležet na politicích, zda budou chtít Balvína ve funkci ponechat. Ostatně, byli to sami poslanci, kdo Jiřího Balvína na Kavčí hory loni v únoru dosadil. Tehdy šlo sice ještě o funkci prozatímního generálního ředitele, sněmovna tak ale Balvínovi zlehčila pozici při výběrovém řízení, které vypsala Rada ČT a ve kterém podle očekávání zvítězil.
