Do naprosto stejné situace jako Zdeněk Šámal přede dvěma lety se minulý týden dostal šéfredaktor zpravodajství České televize Karel Novák. Ředitel ČT Jiří Balvín chtěl odvysílat vyjádření ke kauze skrytých kamer v Událostech, Novák to odmítnul.
Po dvou letech od bouřlivých událostí v redakci zpravodajství České televize, kdy funkci šéfredaktora ze dne na den opustil Zdeněk Šámal, došlo na Kavčích horách k naprosto shodné situaci: ředitel zpravodajství Zbyněk Honys žádal šéfa zpravodajství Karla Nováka, aby v hlavní zpravodajské relaci Události odvysílal minutové vyjádření Jiřího Balvína k informacím o skrytých kamerách, které nechal nainstalovat na čtyřech pracovištích v ČT. Novák to – podobně jako Šámal – odmítnul.
Rozdíl je v tom, že zatímco Šámal přede dvěma lety rezignoval a ohlásil svůj odchod z ČT, Novák ve funkci zůstává. V Šámalově případu vedení televize požadovalo odvysílat reakci na článek Mladé fronty Dnes, podle něhož tehdejší ředitel zpravodajství Jiří Hodač odvolal na základě stížnosti předsedy ODS Václava Klause moderátora diskusního pořadu V pravé poledne Romana Proroka. Šámal požadavek odmítnul, načež rezignoval z důvodu neuposlechnutí příkazu nadřízeného.
Předtočené vyjádření v Událostech nebylo
Věc měla soudní dohru, protože někdejší generální ředitel ČT Dušan Chmelíček odmítnul Šámalovu rezignaci a výpověď přijmout, načež ho sám odvolal. Soud však dal letos za pravdu Šámalovi. Balvín chtěl ve čtvrtek zařadit do Událostí stanovisko, ve kterém by reagoval na tvrzení odborářů o odposlechu zaměstnanců ČT. „Chtěl jsem sdělit, že všechno jsou lži pánů Komersů, že nikdy nikdo nebyl monitorován ani natáčen v pracovní době, ty přístroje fungovaly jen mimo pracovní dobu,“ přiblížil generální ředitel ČT.
Podle Nováka by televize odvysíláním takového příspěvku porušila ustanovení o vyváženosti zpravodajství. „Byl by to nevyvážený příspěvek. Chceme o tom natočit reportáž, v které budou vystupovat i další strany,“ sliboval. Ve čtvrtečních Událostech se nakonec objevila jen krátká čtená zpráva o postoji Úřadu na ochranu osobních údajů. Ta byla podle Balvína nevyvážená. „Pan Balvín nám poskytnul asi minutové stanovisko, které bylo předtočené. Do Událostí jsme ho ale nezařadili, protože jsme chystali reportáž k tomuto tématu,“ řekl Novák serveru RadioTV. Reportáž se v Událostech skutečně objevila, ale až v pátek.
Honys podpořil Balvína, ale nezasáhnul
Na Nováka se měl kvůli Balvínově stanovisku obrátit i jeho přímý nadřízený, ředitel zpravodajství Zbyněk Honys. „Řekl mi, že souhlasí s názorem generálního ředitele. Později jsme se o tom už nebavili,“ říká Novák. Vedoucí regionálního zpravodajství Adam Komers označil informaci o sledování zaměstnanců ČT za politováníhodný krok. „Poslední zbytky důvěry vůči vedení televize byly tou akcí zničeny, zdemolovány, neexistují,“ řekl v pátečním vydání Hospodářských novin.
Na přítomnost skrytých kamer ve čtyřech kancelářích technického odboru, kde se pomocí drahých přístrojů přepisují filmové pásy na video, se přišlo čistě náhodou. „Došlo k havárii vody a rozsypal se strop, kde jsme to našli,“ přiblížil serveru RadioTV zaměstnanec ČT Jiří Černý. „Policie objevila čtyři kamery a jeden mikrofon, od kterých vedly dráty svázané do jednoho svazku do ostře střežených prostor generálního ředitele. Co bylo na druhém konci drátů, si můžu jenom domýšlet, měla by to zjistit policie.“
Policejní vyšetřování skončí tento týden
Expertní policejní tým, který do ČT přivolali zástupci Nezávislé odborové organizace, by měl ukončit vyšetřování během tohoto týdne. Podle Černého odboráři nepodali v souvislosti s objevem skrytých kamer a mikrofonu trestní oznámení, ale požádali o vyjádření Úřad na ochranu osobních údajů. Jeho mluvčí Hana Štěpánková ve čtvrtek uvedla, že dosavadní informace nasvědčují tomu, že došlo k porušení zákona. Trestní stíhání vůči Balvínovi nebo jakémukoli zástupci vedení ČT ale zatím nebylo zahájeno.
Podle Černého je postup Balvína nepochopitelný, protože případné zneužívání přístrojů bylo možné zjistit jiným, mnohem jednodušším způsobem. „Při každém zapnutí přístroje se tato skutečnost zapíše do počítače. Stačilo by tedy zkontrolovat plán výroby a skutečné využívání přístroje a lehce by se zjistilo, zda to souhlasí či nikoli,“ vysvětlil. Rada ČT, která se případem skrytých kamer krátce zabývala na svém středečním zasedání, se podle Černého snažila problém zamést pod stůl. „Z jednání Rady jsem měl pocit, že se tím nechtěli nějak více zabývat, a když už museli, snažili se to rychle odbýt.“
