„V Českých Budějovicích by chtěl žít každý.“ Tento slavný výrok zazněl ve hře Divadla Járy Cimrmana Záskok. Když už tam tedy žijete, nemůže se vám stát, že na nějakém veřejném místě (malý pultový obchod, restaurace, apod.) nenarazíte na Hitrádio Faktor – rozhlasovou stanici, která ve svém regionu plní funkci nevyhraněné šedivé myši. Ve středu 24. října jsem Hitrádio Faktor naladil a od 6.00 do 8.00 poslouchal.
M O D E R Á T O R
Každý všední den od 6.00 do 9.00 vysílá Hitrádio Faktor pořad Dobré ráno, který je moderovaný nejstarším členem týmu tohoto rádia Petrem Jungmanem. Jeho hlas je příjemný, klidný a dobře se poslouchá, přesto má jeden – pro rozhlasového moderátora – důležitý nedostatek, a to, že je nudný a všední. Právě ve své fádnosti je pro mě naprosto neuchopitelný, nerozpoznatelný od jakéhokoliv jiného mužského hlasu a velice rychle zapomenutelný. V celkovém projevu, dikci a umělohmotné bodrosti je hlasový projev Petra Jungmana jen další kapkou v českém rybníce uniformních moderátorů. Bohužel tedy musím konstatovat, že mé hledání originální osobnosti za moderátorským mikrofonem neúspěšně pokračuje dál a má skepse si připsala další plusové body.
Své jednotlivé vstupy měl Petr Jungman velice dobře připravené. Bylo slyšet, že z jednotlivých témat dokáže vytáhnout to nejdůležitější a přednést posluchači srozumitelně i v krátkém – jemu vymezeném – čase. Většinu svých vstupů Petr Jungman otevíral krátkým komentářem k právě odehrané písni a v pravidelných a dostatečných intervalech hlásil přesný čas. Zejména to druhé jmenované ocení lidé spěchající za prací či studiem.
Na rozhlasových stanicích, jež spadají pod hlavičku Hitrádia se objevuje jakýsi důchodce Eduard Kachlička (Tato fiktivní osoba se v éteru zřejmě pohybuje už dlouho. Kdo si dnes pamatuje kdysi mediálně slavného „entomologa“ a vůdce strany Důchodci za životní jistoty, z jehož jména tato postava vychází?). Tak tento důchodce volal někam do lékárny a dožadoval se přípravku na zlepšení erekce. Od lascivního bahna pořad zachránila velice milá a věcná paní lékárnice, která dokázala dotěrnému důchodci vše podstatné vysvětlit a popřát mu hodně zdaru.
R E D A K C E
Zpravodajství ten den obstarávala Jana Urbanová. Zpracování hodnotím nadprůměrně – objevovalo se dostatek informací z regionu, Česka, světa, sportu i počasí. Jana Urbanová mluvila srozumitelně a věcně. Navíc zprávy v celou začínaly opravdu v celou, v půl taktéž, informace se neopakovaly a o čtvrt na sedm byl jakýsi sportovní speciál. Dopravní zpravodajství znělo éterem Hitrádia Faktor v dostatečné míře, pravidelně se aktualizovalo a pokrývalo celý region. Zprávy v celou byly naladěny na serióznější notu, kdežto ty kratší v půl soustředily svou pozornost na zajímavé informace, přesto byly daleko od pojmu „bulvár.“
M U Z I K A
Hitrádio Faktor ráno hraje opravdu téměř všechno. Začali vzpomínkovým Dr. Albanem, a pak už to tam házeli, jako když vidlemi přehazuješ hnůj. Geri Halliwell, Kabát, Cher, Slade, Kryštof, Madonna, Haddaway, Mike Oldfield, a tak dále. Josef Čapek byl veliký umělec, vynálezce slova „robot“ a nečekaně taky vizionář hudební dramaturgie velké části rozhlasových stanic u nás, když ve svém Povídání o pejskovi a kočičce napsal, jak tato zvířátka pekla dort. Tato veleznámá bajka zřejmě visí zarámovaná na chodbách mnoha českých rádií a je brána jako svatý a neměnný kánon. Chápu, že stanice s takto neurčitým zaměřením, jakou Hitrádio Faktor je, pokrývá všechny mainstreamové žánry, ale měla by se řídit vnitřní logikou písní a ne cpát vedle sebe uslzenou baladu Paľa Habery a představitele jakéhosi neurčitého discopopu.
O B A L + R E K L A M A + I N T E R N E T
Znělky a jingly jsou na Hitrádiu Faktor dvojí. Buď vám mužský hlas opakuje to, co neuvěřitelně vysoký a ječivým hlasem předzpívává nějaká žena („Hitrádio Faktor – dobrééé ráááno!“), nebo se vám dostane zkostnatělého způsobu jinglu, kdy je smícháno několik známých melodií, přes které zní „80., 90. léta, hrajeme jenom hity.“, popřípadě „Klasické hity.“
Četnost reklamy je mezi únosnosti – mohlo by jí být méně, ale zažil jsem případy, kdy jí bylo i mnohem více.
Internetové stránky mají pro všechna Hitrádia stejnou grafickou podobu a musím uznat, že kombinace zelené, měkké červené a bílé na mě působí příjemně a netradičně. Informací by mohlo být více – například jsem postrádal aktuální playlist. Nabyl jsem dojmu, že množství údajů šlo dolů na úkor jednoduchosti a přehlednosti stránek.
Z Á V Ě R
Hitrádio Faktor postrádá výraznější rysy ve své osobnosti. Nebál bych se říci, že žádnou osobnost ani nemá. Jeho hlavním heslem je nejspíš „HLAVNĚ NERUŠIT, NEURÁŽET A NEMÍT VLASTNÍ NÁZOR“. Hitrádio Faktor je přesně tím rádiem, které hraje téměř všude na veřejnosti, nikdo ho neposlouchá, ale spíše jej vnímá jako neurčitý hluk v druhém plánu.
Hudební dramaturgii bych nejspíš přirovnal k pubescentovi, jenž nemá vyjasněnou otázku vlastní sexuality. Zpívané znělky jsou jednoduše otřesné. Její četnost u mě vyvolala ke konci poslechu lehkou kopřivku a silnou alergickou reakci.
Abych se vrátil k citované hře z úvodu, vedení Hitrádia Faktor by nejraději pravdomluvně parafrázovalo Záskok slovy „Hitrádio Faktor by chtěl poslouchat každý.“ Mě nezbývá, než dodat slova „samotného Prácheňského“: „Kromě mě.“
Hodnocení (1=nejhorší, 5=nejlepší)
Moderace – 3 body
Redakce – 4 body
Muzika – 2 body
Obal, reklama, internet – 3 body
Celkové hodnocení – 3 body
