Z celé hodiny jsem měl dva silné pocity – zaprvé, jako bych byl po dlouhém flámu. Znáte to, party skončí v 6 ráno, vy musíte být v osm ve škole, spát nemá cenu, jste takoví vláční, už zdaleka ne pod vlivem čehokoliv.
Radio 1
Datum: 27.3. 2001
Čas: 6:50 – 7:50
K rannímu vstávání s touto stanicí jsem se odhodlával dost dlouho, vědom si její specifičnosti. Jednak je to nejstarší soukromé rádio, jednak je prakticky jediné, okázale odmítající komerční aspekty nejen rozhlasového vysílání. Ale třeba právě takové nekomerční ráno je to pravé.
Z celé hodiny jsem měl dva silné pocity – zaprvé, jako bych byl po dlouhém flámu. Znáte to, party skončí v 6 ráno, vy musíte být v osm ve škole, spát nemá cenu, jste takoví vláční, už zdaleka ne pod vlivem čehokoliv, ale mírně ospalí, dost je vám všechno jedno. Tak to byl první dojem z kombinace průvodního slova a muziky. Druhý dojem byl, že se to rádio vůbec, ale vůbec za ta léta nezměnilo. Je to znakem stálosti kriterií nebo neschopnosti vývoje? Jediná hodina nemůže odpovědět, ale napovědět jistě ano.
Při zapnutí přijímače zněla jakási německá skladba, cosi mezi Kraftwerkem a Triem (Da-da-da), pak cosi českého o tom že v osm ráno se otevírají obchody a prodávají maliny a jahody. Poté reklama a moderátor – vybírám perly: „Tak, máme za sebou další komerční brejk …“, „Je ranní dne úterý …“, a uvedl další skladbu od Kocoura pro Jitku. Byl to takový popík, i jiné stanice by ho snesly. Následuje Ramstein (že by ona nekomerčnost spočívala v neangličnosti?).
Pak moderátor sděluje, že bude za chvíli Kulturní servis, první podání, hovoří do konce muziky, několikrát vpadne oddělenými vstupy do závěru skladby, jako by si vždycky vzpomněl, co chce říct a přitom neudržel delší než holou větu – působí to dost brutálně. Následuje There She Goes a Kulturní servis. Trvá bezmála deset minut a je velmi, velmi kompletní – všechna čest. Opět moderátorovy perly: „A deme si to přečíst …“, 3x použil výraz „mrknout se na …“, soustavně vyslovoval „konzertů“ a neubránil se ironizování tónem hlasu, při ohlašování, kde vystupuje K. E. Gott, bylo cítit, že kdyby bylo na něm, nečetl by to.
Steamboat Stompers četl jako „stombout“ a kino Aero je „ajro“. Po kultuře Jesus Jones, pak Close to me, v 7.27 opět reklama – dost reklam je vyráběných zřejmě na míru R1 a jsou osobité, provokující a vtipné. Po reklamě Blue Bay Sebastian (?) a Pulp, mezi tím opět perla: „Časový údaj hlásá …“ Pak přichází Chumbawumba, dále All together now a Trouble a hodina je pryč.
Tak si to rozeberme:
Moderování: to je to, v čem se to rádio za deset let nezměnilo – to co bylo půvabné, když vysílalo pololegálně a co dělali ve svých začátcích úplně všichni na všech rádiích, to je na R1 stále standardem. I tento moderátor (Robert) trpěl tím, co většina ostatních na R1: jakoby se styděl mluvit na mikrofon, cosi si pro sebe mumlal, kdyby ty desky neměly etikety, neměl by co říct. Navíc si to mumlal v krátkých větách a zřejmě bezprostředně poté co ho to napadlo, takže brutálně vstupoval do skladeb, přičemž je pak ale nechal doz/h/nít do úplného konce.
Opět perly: „Tomu chlápkovi to ale jde …“, „Už by to mohlo skončit …“ – to když byl falešný konec písničky. Možná je to image, vypadat hlasově otrávený, lhostejný, bezbarvý a mdlý – ale ta póza trvá už deset let a ta muzika si to nezaslouží. Vadu řeči přitom neměl a barvu hlasu měl příjemnou – tak proč? I kdybych tohle přijal, tak ale češtinu a berličková slova to neospravedlní. Přitom bylo patrné, že Robert (tak jako i jiní moderátoři této stanice) té muzice rozumí, má ji rád, každou skladbu uvedl – to kdyby bylo na jiných rádiích! To že má názor ale bohužel neumí prodat.
Hudba: Byla pestrá, i když je to muzika, která není na kulisové ranní poslouchání ani na optimistickou motivaci do nového dne. Ale třeba právě tito posluchači o motivaci nestojí. Z toho co jsem jmenoval je patrné, že by si každý, kdo se o muziku zajímá, něco pro sebe vybral. Nebyl to bezduchý proud co nejlépe k sobě sednoucích prefabrikátů, ale pestrá stylová a hudební mozaika. O to víc mě mrzí to zacházení s hudbou – doznívání do konců a skákání do skladeb i několikrát po sobě s nesouvislými vstupy.
Redakce: Ona prakticky žádná není – mám pocit že i ten kulturní servis záleží jen na moderátorovi. Ten ale byl velmi kompletní a úplný, už dlouho jsem se toho tolik nedozvěděl a bylo to moc dobře. Robert navíc evidentně (až na vyjmenované úlety) věděl o kom a o čem mluví a občas to nenápadně doporučil. Dobře, beru že publikum tohoto rádia absolutně nezajímá, co se děje v tom ošklivém světě okolo, auta zřejmě nevlastní, ale možná to počasí… Abych věděl, jestli mám ve squatu topit nebo ne.
Reklama a obal: jak už jsem zmínil, hodně reklam je zřejmě originálních pro R1, jsou osobité, zajímavé, nekonvenční, mají slogany a nápad. Dobré jsou i jingly reklam, které vtipně mimoděk sdělují že reklama je pro R1 nutné zlo. Ostatních jinglů a předělů moc nezaznělo, pokud byly, byly originální, jistým způsobem minimalistické, leč výstižné a dostačující a pokud byly se slovem, tak to byl většinou i vtipný slogan.
Tak co nakonec: Přál bych muzice, kterou R1 hraje lepší okolí – lepší průvodní slovo. Jen to slovo, nic dalšího se vylepšovat nemusí – muzika je to silná, berličky efektů, zpráv, pikantností a soutěží nepotřebuje. Na lidech je znát (v dobrém i špatném) že to dělají především (a někdy pouze jen) z lásky. Nebýt této výhrady, tak bych tomu rádiu mohl s klidným svědomím přát i víc než jen Prahu – nejen za „výsluhu let“ a dosavadní zásluhy, ale i proto, že ukazuje i ty tváře muziky, které nejsou právě většinové.
A jak u mě tedy Radio 1 dopadlo? (1 je nejhorší a 5 je nejlepší)
- Moderování – 1
- Muzika – 5
- Redakce – 4
- Reklama a obal – 4
