Kde seženou provozovatelé digitálních televizí prostředky na jejich provoz? Utáhne reklamní trh tak drastický nárůst počtu televizních kanálů, a budou mít zadavatelé inzerce zájem o tematicky vyhraněné stanice? Na tyto otázky se pokusili odpovědět účastníci středečního semináře serveru Česká média Jak zaplatit digitální stanice?, který proběhl tradičně v bývalé konírně Nostického paláce v Praze. Nedá se ale říci, že by dospěli k jednoznačným závěrům, spíše naopak. Některé názory ale stojí za zmínku.
Fričová: o prodej set-top-boxů bych se nebála
Ředitel Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu Alexandr Pícha například odmítá, aby stát nebo média veřejné služby jakýmkoli způsobem podporovaly nákup set-top-boxů. „Nechceme podobnou státní podporu jako v Itálii. Myslíme si, že to zvýhodňuje jeden druh zdroje informací před ostatními, například internetem, kabelovou televizí nebo satelitem,“ míní Pícha. Generální ředitelka Frekvence 1, Evropy 2 a RRM Kateřina Fričová se podle svých slov nebojí, že by domácnosti bez státní podpory nekupovaly set-top-boxy: „Bude to jako s kupónovou privatizací, dva dny před vypnutím analogu budou vznikat fronty před obchody s elektronikou.“
Záleží však na tom, zda stát určí nějaký definitivní termín vypnutí analogového vysílání – dosud se k tomu totiž nemá. Fričová míní, že nové televizní stanice budou muset nacházet nové zdroje financování a jiný způsob řízení než současné plnoformátové analogové kanály. „Televize, jak ji známe, de facto zhyne a vznikne nové médium. Nepovažuji za šťastné podporovat plnoformátové televize, budoucnost spíše vidím v tematických kanálech. Samozřejmě bude existovat spousta lidí, kteří zůstanou u plnoformátových televizí. Velká část nových televizí by ale měla být tematická. Bude třeba více cílit na úzké divácké skupiny, segmentovat program, dobře vybírat časy,“ tvrdí Fričová.
Jurásek: velcí inzerenti nechtějí tematické kanály
Ředitelka Frekvence 1 a Evropy 2 stojí za projekty TF1 a TE2, ale také teleshoppingově-zábavným kanálem TOP TV 2. „Bavilo by mě dělat zpravodajskou televizi, ale je to finančně velmi náročné. Rada by měla odhadnout, které projekty jsou „totálně mimo mísu“. Primárně bychom to měli dělat pro diváky, ale na druhou stranu aby diváci nebyli biti, kdyby všichni provozovatelé byli chudí,“ varuje Fričová. Velkou šanci podle ní mají zejména televize zaměřené na ženy, což je obecně dobrá cílová skupina, která tráví hodně času u televize a nechá se ovlivnit reklamou. „Bezesporu má své místo sportovní kanál a hudební kanál, ale jeho sledovanost bude nižší, protože teenegeři netráví u televize tolik času,“ míní Fričová.
Vladimír Jurásek, marketingový ředitel společnosti Mag Media 99, která prodává reklamní časy na TV Nova, se domnívá, že zájem zadavatelů reklamy o specializované kanály nebude příliš velký: „Inzerenti chtějí prodávat hlavně rychloobrátkové zboží, takže do tematických televizí příliš nejdou. Pro ně by bylo cestou, kdyby posunuly svůj prime time.“ Senátor za ODS Jaroslav Kubera se domnívá, že ať stát bude dotovat set-top-boxy nebo zvýší koncesionářské poplatky, digitalizaci rozhlasového a televizního vysílání vždycky zaplatí divák. Zmínil také paradox českých domácností: čím nižší sociální skupina, tím lepší vybavení domácnosti televizory s plazmovou obrazovkou, DVD přehrávači a satelitními přijímači.
Pohl: kde se vezmou chybějící čtyři miliardy?
Kateřina Fričová varuje, že rozšířením programové nabídky nedojde k nějak razantnímu zvětšení reklamního koláče. Jestliže dnes televize inkasují osm miliard korun z reklamy ročně, po přechodu na DVB-T by to mělo být maximálně dvanáct miliard. „A to by šlo o padesátiprocentní nárůst, kterému nevěřím. Vydělením počtu vysílatelů (v konečné fázi by jich mělo být přes dvacet, pozn.red.) to nevychází nejlépe,“ upozorňuje Fričová, která na rozdíl od Juráska vidí větší šance u nových tematických kanálů. Provozovatelé těchto kanálů by ale podle ní měli uvažovat o synergii v rámci technických služeb. „Pak by si mohli dovolit nakoupit techniku, kterou si samostatně koupit nemohou.“
Šéf představenstva společnosti Czech Digital Group a spolumajitel parlamentní televize 24.cz Leoš Pohl upozornil, že podle jejich propočtů chybí pro pokrytí nákladů na provoz digitálních televizí asi čtyři miliardy korun a nikdo neví, kde se tyto peníze vezmou. „Bude nutná regulace, protože regiony může digitalizace zabít,“ dodal. Naopak ředitel Radiožurnálu Alexandr Pícha se domnívá, že regulace ztratí v éře digitálního vysílání smysl. „Nyní se vysílá ve formátu MPEG-2, který umožňuje šířit v jednom multiplexu čtyři televizní kanály, ale ve Francii uvažují o standardizaci formátu MPEG-4, který zkomprimuje až osm kanálů v jednom multiplexu, což znemožní jakoukoli regulaci.“ A kdo zaplatí jejich provoz? Na tuto otázku seminář Českých médiích neodpověděl.
