Přerod tří publicistických stanic v okruh mluveného slova ČRo Plus je i po roce terčem kritiky některých občanských aktivistů. Nyní se na Radu Českého rozhlasu obrátilo sdružení Slovo o slově, jež žádá prošetření neblahé situace v Českém rozhlase, který prý postupně přestává plnit svou veřejnoprávní funkci.
Autorem kritické veřejné výzvy je neurolog Jan Payne, Zdeněk Řeřicha, Josef Zemek a Milan Haluška. Server Mediář.cz přinesl informaci o tom, že jde o někdejší členy Klubu přátel Šestky, které sdružovalo příznivce zrušeného okruhu Český rozhlas 6. Přitom stanice mluveného slova programové vychází z někdejší Šestky.
Bude se rozhlasová rada i po roce zabývat zrušením Rádia Česko?
Terčem kritiky nynějšího sdružení Slovo o slově je právě rušení některých menších a obsahově unikátních stanic rozhlasu, tedy konkrétně zpravodajského Rádia Česko, vědecké stanice Leonardo a publicistické Šestky.
„Současné vedení Českého rozhlasu řízené generálním ředitelem Peterem Duhanem zcela ničí to, co nejvíce odpovídá poslání Českého rozhlasu tak, jak jej určil zákonodárce. Zrušení stanic Česko, Šestka a Leonardo a jejich nahrazení podivnou programovou směsí, jež se v éteru prezentuje pod nenápaditým názvem Plus, svědčí o tom, že se vedení ČRo hrubě prohřešuje proti poslání Českého rozhlasu. Svědčí též o odborné nezpůsobilosti vedení ČRo,“ napsali signatáři v v otevřeném dopise Radě Českého rozhlasu, kterou žádají o prošetření.
Spojení tří stanic s novým programem Plus se nepovedlo
„Za určitých okolností mohlo opravdu dojít spojením těchto tří stanic k výraznému synergickému efektu, k prohloubení programové nabídky směrem k ještě větší kvalitě a s potenciálem až sto tisíc denních posluchačů,“ připustili signatáři dopisu. Vzápětí dodali, že je zaskočila programová skladba nové stanice Plus. Bylo z ní patrné, že jejím tvůrcům vůbec nešlo o zvýšení kvality programu, ale o pouhé podbízení se posluchačům ve snaze se vlichotit povrchností a polobulvárním výběrem témat.
„Nechápali jsme zejména, proč Český rozhlas zaměstnává tolik odborníků na marketing. Start stanice byl provázen začátečnickými chybami. Vedení např. zcela ignorovalo, že při změně nabídky nelze eliminovat živou kmenovou poptávku. Ta je přece základem i poptávky budoucí a zdrojem jejího rozšiřování. Vedení tak dosáhlo toho, že mnozí kmenoví posluchači Šestky a Česka, tvořící spolehlivé posluchačské jádro intelektuálně orientované stanice, jednoduše odešli,“ dodávají autoři dopisu.
Stanice Plus prý „ohloupla“
Ostře kritizují i fakt, jak se rozhlas staví k posluchačům vyznačujících se vysokými nároky na intelektuální úroveň a kvalitu vysílání. „Stanice Plus se vlivem programového schématu a zásahů do jeho naplňování stala obsahově plochou, v některých případech doslova zhloupla,“ napsali signatáři v pětistránkovém dokumentu.
Pod drobnohled autorů výzvy se dostala i personální politika současného generálního ředitele Petera Duhana. Autoři konstatují, že je chybou, pokud má rozhlas za dva roky už druhého personální ředitele, druhého programového ředitele a už potřetí mění ředitele odpovědného za provoz a ekonomické řízení. Opětovně zazněl i argument o nuceném odchodu bývalé šéfky zpravodajských stanic Hany Hikelové, která kandidovala proti Peteru Duhanovi ve volbě generálního ředitele.
Zatím nikdo nedefinoval, co to ta veřejná služba či veřejnoprávnost vlastně je. Ale ohání se tím kdekdo. Co má s jistotou hodně daleko do veřejnoprávnosti, to je soupeření s komerčními stanicemi. Z tohoto důvodu bych považoval za logické, kromě jiného, zcela zrušit program Radiožurnálu. Uvolněné technické prostředky nechť jsou využity k vysílání programu, který bude mít k veřejnoprávnosti blíže nebo vydraženy k použití soukromým provozovatelem.
Veřejnoprávnost a veřejná služba definovaní jsou, v zákoně, na webových stránkách ČT a ČRo, na stránkách jejich rad, je kolem toho řada informací z tematických seminářů na webu. Jinak s předchozím příspěvkem souhlasím.
Milanh: Jo, to máte pravdu. Asi jsem se špatně vyjádřil. Problém je v tom, že papír snese všechno. Nejde o to, že by nikdo nenapsal, co je to veřejnoprávnost, ale že se na základě toho v konkrétních situacích těžko posuzuje, co veřejnoprávní je a co už ne. Jinými slovy, do veřejnoprávnosti se dá zabalit všechno možné a dá se to účelově zneužít (a zneužívá se to), ta hranice je nejasná a do značné míry subjektivní. Kdekdo se ohání veřejným zájmem, ale přitom těch lidí se nikdo neptá, zda si přejí ty bobtnající miliardové molochy povinně platit, zda si přejí, aby podstatná část technických prostředků byla využívána státními institucemi k šíření pořadů, o jejichž obsahu veřejnost prakticky nemůže rozhodnout, a to, když už ne jinak, ani skrze tržní princip. Kdekdo se ohání apolitičností, nezávislostí a vyvážeností vysílání, no každý, kdo se kdy nachomýtl okolo médií, ví, že nezávislé, apolitické a vyvážené médium je oxymóron. Lidi si na druhou stranu stěžují, že soukromé TV a R vysílají žumpu, což je do jisté míry pravda, ale příčinou není soukromé vlastnictví těchto médií, nýbrž nerovnost přístupu k vysílacím prostředkům a deformace ve formě existence tzv. veřejnoprávních médií.
No dalo by se na toto téma ještě dlouze diskutovat…
Aktivisté to konečně pochopí?
Autocenzura a prostředí strachu, skoro totéž jako za totáče. Naštěstí slušní mají kam odejít a někteří soukromníci je rádi přijmou. Jim totiž o posluchače jde. Samozřejmě, že za cenu více reklam, ale posluchači poskytují dostatek informací. Škoda jen, že někdy na hranici bulváru.