Objevila se další iniciativa kritizující loňské zrušení veřejnoprávních okruhů Rádio Česko, Leonardo i Šestka. Adresátem otevřeného dopisu je Rada ČRo. Ta si však navrácení těchto okruhů nemůže nijak vynutit, ani to nemůže přikázat.
Jinými slovy, rozhlasová rada vlastně ani nemůže zaujmout ke kritickému dopisu žádné „akční“ stanovisko, může jej pouze vzít na vědomí. Lze chápat rozhořčení části posluchačů nad tím, že management generálního ředitele Petera Duhana sáhl na tři obsahově zajímavé stanice, a vytvořil jednu – přehnaně řečeno – nezajímavou. Ale to je tak vše, co s tím můžeme dělat.
Peter Duhan pouze realizuje svou koncepci
Na jednu stranu signatáři otevřeného dopisu kritizují zrušení tří okruhů, a zároveň se jim nelíbí ani programová náplň nástupnického programu ČRo Plus. Například zkrácení a přesunutí pořadu Názory a argumenty. S tím vším lze do jisté míry souhlasit, jelikož každý posluchač má právo napsat svůj názor, pokud je nespokojen s programem. Jenomže v další části dopisu se autoři „navážejí“ i do personální politiky generálního ředitele a žádají rozhlasovou radu o určité řešení. A to už je problém, jelikož posluchači-koncesionáři nemohou vstupovat do kompetencí generálního ředitele a už vůbec mu diktovat podmínky. Neobstojí ani argument, že koncesionáři generálního ředitele platí ze svých peněz.
Rozhlas přestává plnit veřejnou službu, myslí si někteří aktivisté
Spojení zpravodajského Rádia Česko, vědeckého Leonarda a publicistické Šestky do jednoho produktu s názvem ČRo Plus se nepovedlo. V otevřeném dopise Radě ČRo to konstatují signatáři veřejné výzvy ze sdružení Slovo o slově.
To samé platí i pro rozhlasovou radu, která má zprostředkovaně zastupovat zájmy koncesionářů, a dbát i na dodržování Zákona o Českém rozhlase. Jenomže tam její kontrolní funkce končí a Rada ČRo, i kdyby sebevíc chtěla, tak nemůže zasahovat do programu ani diktovat řediteli personální politiku. Pokud mu vyslovila důvěru tím, že ho do funkce zvolila, musí zároveň respektovat všechny jeho kroky v mezích zákona. Zjednodušeně řečeno, Peter Duhan pouze plní svou koncepci. A i kdyby opustil plnění svého původního projektu, z pohledu zákona by to nijak nevadilo.
Na trhu je i alternativa v podobě Rádia ZET
Na jednu stranu je pravdou, že Peter Duhan poměrně necitlivě zrušil tři rozhlasové okruhy. Náhrada v podobě ČRo Plus nebo několika hudebních internetových či digitálních stanic opravdu není dostačující, ale i zde platí, že sto lidí může mít sto různých názorů. A Český rozhlas může oprávněně tvrdit, že k žádnému omezení veřejné služby nedošlo.
Na druhou stranu vznikla na trhu i alternativa v podobě soukromého vysílání Rádia ZET, které se orientuje na zpravodajství a publicistiku. Prozatím vysílá šest hodin denně, ale netají se ambicí rozšířit program až na 12 hodin. Náhrada za Rádio Česko to sice není, alternativa vůči ČRo Plus nicméně ano.
Pokud je situace taková, že pan Duhan se chová jako neomezený vládce, který ruší rozhlasové okruhy a vypíná vysílače (vysílač Topolná na dlouhých vlnách) – a Rada ČRo s „tím nic nenadělá“ – je něco špatně a v tom případě nevidím existenci Rady ČRo jako smysluplnou.
Pokud pan Duhan svoji koncepci „rozvoje ČRo“ před nástupem do funkce někde prezentoval a nadřízený orgán (snad by to měla být Rada ČRo) s tím souhlasil, pak po kroku pana Duhana – jak by se dalo říci lidovým příslovím – Rada „pláče na špatném hrobě“.
Jo to mě taky pěkně štve, že zrušil ty okruhy ale nejvíc ta Topolná a nejen mě!
To, co se nepodařilo Němcům ani komoušům, to udělal Duhan. Ještě chybí zapovězení poslechu zahraničních stanic. Trochu naruby „zachvátí-li tě, zahyneš“.
On posluchače nepotřebuje, má zákon o poplatcích na své straně.