Vedení Českého rozhlasu reaguje na otevřený dopis občanského sdružení Slovo o slově. To kritizuje programovou, marketingovou i personální politiku rozhlasu. Vedení rozhlasu v odpovědi poukazuje na stoupající poslechovost i pozitivní odezvu v průzkumech.
Pod reakcí jsou podepsáni všichni členové nejužšího vedení Českého rozhlasu, tedy generální ředitel Peter Duhan a náměstci René Zavoral, Jan Menger, Michal Koliandr a Jiří Svoboda. Negativní závěry v dopise občanského sdružení jsou podle vedení rozhlasu zcela nepravdivé a jsou v rozporu se současnými výsledky Českého rozhlasu.
Vedení ČRo: Posluchači přijali program ČRo Plus pozitivně
Členové občanského sdružení Slovo o slově kritizují vedení rozhlasu v několika rovinách. V programové oblasti jim vadí především zrušení tří digitálních stanic – zpravodajského Rádia Česko, vědeckého programu Leonardo a publicistické stanice Šestka – a jejich sloučení do nového okruhu mluveného slova ČRo Plus. Vedení rozhlasu nicméně argumentuje nutnými změnami, které vzešly z průzkumů.
„Koncepce stanice mluveného slova byla Radě ČRo předložena vedením rozhlasu v říjnu 2012, na listopadové veřejné schůzi pak byla Radou schválena. Jednalo se o největší úpravu programové nabídky posledního desetiletí a je tak logické, že měla také své odpůrce. Z výsledků výzkumů ale bylo zřejmé, že vzhledem k dosud dominantní roli poslechu rádia v rámci analogového vysílání pociťovali posluchači čistě digitálních stanic jako výrazný handicap, že tyto programy nejsou takto dostupné. Výzkumy také ukazovaly na překryvy zájmů posluchačů obsahově náročnějších programů,“ uvádí členové managementu Českého rozhlasu.
Rozhlas přestává plnit veřejnou službu, myslí si někteří aktivisté
Spojení zpravodajského Rádia Česko, vědeckého Leonarda a publicistické Šestky do jednoho produktu s názvem ČRo Plus se nepovedlo. V otevřeném dopise Radě ČRo to konstatují signatáři veřejné výzvy ze sdružení Slovo o slově.
Správnost směřování dokládá stoupající trend poslechovosti
„V září 2013 byla realizována první výzkumná sonda s posluchači ČRo Plus, která ukazovala, že zvláště mezi posluchači mladší střední generace je programový koncept ČRo Plus přijímán pozitivně,“ dodává vedení ČRo s tím, že veškeré podstatné změny v programu byly podloženy relevantními výzkumy, testováním hudby, analýzou vlastního vysílání jednotlivých stanic a mappingovými a evaluačními studiemi. Správnost směřování Českého rozhlasu má naznačovat i stoupající trend poslechovosti zejména u hlavního okruhu.
Pokud jde o kritiku personální politiky rozhlasu, vedení tvrdí, že kritici účelově zmiňují jména bývalých zaměstnanců ČRo, kteří však z rozhlasu odešli zcela dobrovolně nebo neměly dostatečné kvality. „V současné době má Český rozhlas stabilní a kvalitní tým zaměstnanců, kteří ochotně přispívají k přechodu od starého k novému,“ píše se reakci rozhlasu.
Rádio Česko se nevrátí a rozhlasová rada s tím nic neudělá
Objevila se další iniciativa kritizující loňské zrušení veřejnoprávních okruhů Rádio Česko, Leonardo i Šestka. Adresátem otevřeného dopisu je Rada ČRo. Ta si však navrácení těchto okruhů nemůže nijak vynutit, ani to nemůže přikázat.
Změna loga Českého rozhlasu měla být nevyhnutelná
Vedení ČRo se zároveň ostře ohradilo proti informacím o vyvádění financí z Českého rozhlasu, jeho „privatizování“ či tunelování. A to ať v souvislosti s jeho rebrandingem nebo provozem organizace. Pokud jde o kritizovanou změnu loga, šéfové rozhlasu tvrdí, že veškeré finanční prostředky, vynaložené na změnu loga Českého rozhlasu, byly alokovány nikoli z koncesionářských poplatků, jak kritici píší, ale pouze z příjmů za reklamu. Logo Českého rozhlasu bylo měněno po sedmnácti letech a jeho změna měla být nevyhnutelná.
Členové managementu rozhlasu zároveň zdůrazňují, že díky restrukturalizaci, která proběhla v posledních dvou letech, se Českému rozhlasu daří snižovat provozní náklady. „Chápeme, že probíhající změny mohou někomu vadit, ať z důvodu osobních finančních či jiných zájmů či neochotě zvykat si na nové věci. I Český rozhlas, coby médium veřejné služby, však musí reagovat na společenský a kulturní vývoj a obstát ve složitém mediálním prostředí. Z výše uvedeného je zřejmé, že cílem otevřeného dopisu občanského sdružení Slovo o slově je účelový a neopodstatněný útok na vedení instituce a snaha záměrně destabilizovat Český rozhlas,“ uzavírá ve svém dopise generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan a jeho čtyři náměstci René Zavoral, Jan Menger, Michal Koliandr a Jiří Svoboda.
