Vzájemné rušení německého digitálního rozhlasu a televize Nova se zdaleka netýká pouze 12. kanálu na vysílači Buková hora. Řešení je v nedohlednu, zatím však Novu nic netlačí k tomu, aby některé vysílače opustila.
Televize Nova by mohla v příštím roce přijít o více než milión diváků v celé České republice. Společnost CET 21 by totiž měla na základě Úmluvy mezinárodní konference členských zemí Evropské konference poštovních a telekomunikačních správ CEPT ve Wiesbadenu z roku 1995 opustit 6. a 12. kanál, na kterém vysílá v severních, východních a západních Čechách a na severovýchodní Moravě. Podle Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), který má pro Novu zajistit náhradní kmitočty, však neexistuje řešení, které by Nově zajistilo stejné územní pokrytí.
Pokud by Nova musela opustit všechny problémové vysílače bez náhrady, přišla by podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o 1,23 miliónu diváků. Území, které Nova pokrývá svým signálem, by se snížilo ze současných 97,7 na 85,8 procenta. Při odpojení nejproblematičtějšího vysílače Buková hora v severních Čechách (12. kanál), kvůli kterému loni Rada zdržela rozhodování o prodloužení licence TV Nova na dalších 12 let, by televize přišla o 300 tisíc diváků a její pokrytí by kleslo o tři procenta. Serveru RadioTV to řekl mluvčí Rady Pavel Barák.
První převaděče má Nova uvolnit letos
Ke stanovení potenciálních ztrát diváků Rada použila výpočetní systém RadioLab. Nejpesimističtější verze, podle které by Nova přišla o více než milión diváků, počítá nejen s opuštěním 12. kanálu na Bukové hoře, jehož signál ruší německý digitální rozhlas, ale také vysílačů Krásné na Pardubicku, Klatovy a Radhošť, ze kterých Nova vysílá na 6. kanále. Ten mezinárodní úmluva vyčlenila digitálnímu rozhlasu v Polsku. Na všechny jmenované vysílače navazuje také celá řada převaděčů. V případě Bukové hory jich je 34.
S uvolňováním televizních převaděčů by měla Nova začít již v průběhu letošního roku. Vyplývá to z dokumentu, který na žádost české vlády vypracoval ČTÚ. „S dokončením převodu kanálů pro televizní převaděče se uvažuje v roce 2003,“ dodal Barák. Věc je o to složitější, že mezinárodní úmluva z Wiesbadenu nemá charakter mezinárodní smlouvy a tudíž není vymahatelná. Rada pro vysílání to zjistila na základě právní expertízy, kterou si nechala k problematice 6. a 12. kanálu vypracovat.
Nejde o právní, ale technický problém
„Z expertízy vyplývá, že za plán využití kmitočtového spektra přijatý na základě mezinárodní smlouvy lze považovat pouze tzv. Stockholmský plán (1961), přijatý na regionální konferenci Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), k jehož revizi má dojít ve dvou etapách v letech 2004 a 2005,“ přiblížil mluvčí Rady. „Úprava z Wiesbadenu (1995), týkající se DAB, jakož i Úprava z Chesteru (1997), týkající se DVB-T, byly přijaty mimo vlastní rámec ITU, na bázi Evropské konference poštovních a telekomunikačních správ (CEPT), která není organizací založenou na mezinárodní smlouvě – tedy obě tyto úpravy nemají charakter mezinárodní smlouvy.“
Podle Baráka to však neznamená, že by Nova inkriminované vysílače nemusela opustit. „Tento krok si spíše vynutí samo rušení, které se již nyní projevuje,“ upozorňuje. Nejintenzivněji je pociťují televizní diváci v severních Čechách, kde existují oblasti s naprostou absencí příjmu signálu TV Nova. Kromě Novy se tento problém netýká žádné jiné celoplošné televize v České republice. Telekomunikačnímu úřadu, který musí na základě licence CET 21 zajistit pro Novu náhradní kmitočet odpovídající tomu současnému, se však nedaří najít vhodný kanál.
ČTÚ: Nova by měla vysílat z družice
ČTÚ počítal s tím, že Nově přidělí 58. kanál na Bukové hoře, ale nepodařilo se mu jej mezinárodně zkoordinovat. Jako jediné schůdné řešení proto navrhnul, aby CET 21 pokryla severočeský region signálem z družice. Stejný názor má i mluvčí Rady pro vysílání Pavel Barák, podle něhož však problém s rušením analogových terestrických vysílačů uspokojivě vyřeší až přechod na digitální vysílání. „Digitalizace jistě tento problém s nedostatečným signálem vyřeší. Jsou ale i jiné cesty – vysílání přes družici a kabelové systémy.“
Nova však nechce o podobném řešení ani slyšet, protože by jí přivodil zbytečné náklady navíc. Změnu distribuce signálu by mohl plně hradit telekomunikační úřad, ale pouze v případě, že by k ní došlo na základě mezinárodní dohody. Tou však úmluva z Wiesbadenu není. „Součástí licence 001/93 je závazek státu, který garantuje přidělené kmitočty. V případě budoucí nutnosti odejmout 12. kanál proto přichází v úvahu přidělení jiné sady kmitočtů. To předpokládá dodatečné finanční náklady pro poskytovatele vysílacích služeb,“ upozorňuje mluvčí CET 21 Martin Chalupský.
Problém je daleko rozsáhlejší
Podle Chalupského by měla k problematice budoucnosti vysílání na 6. a 12. kanálu vyjádřit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která je Nově přidělila. „Rada dosud oficiálně k problematice12. kanálu Buková hora žádné stanovisko nezaujala,“ upozorňuje. Ačkoli zpráva ČTÚ vypracovaná na žádost kabinetu premiéra Miloše Zemana hovoří o tom, že by Nova měla sporné kanály opustit do roku 2003, samotná televize o tom neví. „TV Nova nikdo oficiálně neinformoval o žádném termínu a TV Nova nemá ani oprávnění s kýmkoliv na toto téma vyjednávat,“ řekl Chalupský serveru RadioTV.
Opuštění problematických vysílačů bez náhrady nepřipadá podle mluvčího Novy v úvahu, jiné řešení než vysílání z družice nebo uspíšení digitalizace se však nenabízí. Telekomunikační úřad sice uvažuje o pokrytí severních Čech signálem TV Nova z jiných vysílačů, kterým by povolil zvýšit výkon, to však neřeší otázku převaděčů závislých na signálu z 12. kanálu na Bukové hoře. Podrobnější průzkum všech vysílačů a převaděčů TV Nova, který si nechal vypracovat ČTÚ, zjistil další ohromující skutečnost: z celkového počtu 574 je jich bez problému pouze 336.
