Jedničkám a nulám se v poslední době věnuje v souvislosti s rozhlasovým a televizním vysíláním zvýšená pozornost. Digitalizací se zabývají odborníci nejen u nás, ale i v ostatních zemích. Digital nám přinese možnost zbavit diváky pasivity a umožní jim účastnit se v reálném čase vysílání. A tak si možná jednoho dne budeme sami rozhodovat, jak má skončit další díl naší oblíbené detektivky.
Pojďme se ale podívat, jak to vypadá s digitalizací za hranicemi vlasti.
Japonsko
Začněme zemí, která to s digitalizací myslí opravdu vážně. V Japonsku má možnost přijímat digitální televizi od 1. prosince prvních 12 miliónů domácností. Vysílače pro Tokio, Nagoyu a Ósaku slavnostně spustil premiér Koizumi, který připomněl, že v roce, kdy televize v Japonsku slaví 50 let, je to další krok kupředu . Celý národ by měl být signálem pokryt už v roce 2006. Analogové frekvence se budou postupně odpojovat až do roku 2011. Pak už se na televizi budou moct dívat jen ti, co budou mít digitální přijímače nebo přídavné Set-top-boxy. Ty se teď dají v Zemi vycházejícího Slunce pořídit za 80 tisíc jenů, tedy asi 20 tisíc korun.
Vědci studující média se těší na to, že nová technologie umožní více zapojit diváky. Ti budou moct rychle hlasovat v anketách a nebo se přes novou technologii zúčastnit soutěží, namísto toho aby telefonovali. Profesor Tatsuo Inamasu z tokijské univerzity se raduje, že zprostředkování informací už nebude jednosměrkou a díky zasíťování společnosti se oslabí vliv velkých mediálních koncernů.
Zatímco ve většině zemí se ujal systém DVB, Japonsko najelo na jiný vlastní systém. Přechod z analogového TV vysílání na digitální přinese v dalších deseti letech japonskému hospodářství 200 biliónů jenů (5 biliard a 46 biliónů korun).
Francie
I v zemi komisaře Moulina se bude vysílat digitálně. Zdejší mediální rada, zde nazývaná Conseil Supérieur de l’Audiovisuel (CSA), na svém posledním zasedání rozhodla, že se pozemní digitální vysílače rozeběhnou mezi 1. prosincem 2004 a 31. březnem 2005. V prosinci bude pokryto prvních 17 největších měst, což představuje 35 procent domácností. Do března příštího roku se pokrytí zvedne na 40 procent. Do konce roku 2005 se digitálního signálu dočká 60 a o dva roky později dokonce 85 procent domácností.
Francouzská obdoba naší RRTV CSA rozhodla o obsazení multiplexů už na podzim 2002. Každý z šesti multiplexů pojme pět až šest stanic. Místo se tady najde jak pro veřejnoprávní a soukromé kanály tak i pro placenou televizi. Zakódovaných programů by mělo být méně než jedna polovina z minimálně třiceti nabízených celkem. Francie hodlá používat nám známy a ve světě velice častý systém DVB-T.
Rakousko
Ani země Komisaře Rexe nechce zůstat pozadu. Na podporu digitalizace zavedli speciální fond, který dostává ročně dotaci 7, 5 miliónu euro. Podle státního sekretáře pro média Franze Moraka přispěje k snadnějšímu přechodu na digitální televizi i novela zákona o soukromých televizích a rádiích, která má stanovit podmínky, za jakých bude probíhat první licenční řízení, ve kterém se budou rozdělovat kanály v multiplexu. První licenční řízení je plánováno na rok 2005.
Od 1. dubna do 30. června bude ve Štýrském Hradci (Graz) probíhat zkušební digitální vysílání. 150 domácností bude vybaveno Set-top-boxy. Na multiplexu si budou moct vybrat z celkem 4 programů. Kromě dvou programů veřejnoprávní ÖRF a první rakouské komerční televize ATV+, nabídne zkušební multiplex i speciální stanici s pracovním názvem Kanal 4.
Kromě vlastního televizního vysílání, se budou testovat i doplňkové služby, které technologie DVB umožňuje. Diváci se budou moct pouhým stisknutím tlačítka na dálkovém ovládání účastnit kvizů a soutěží nebo hlasovat při soutěži talentů Starmania.
Projekt budou částečně financovat zúčastněné firmy a zbytek (cca 1, 5 mil euro) zaplatí vláda.
Velká Británie
Velice vzorný a aktivní přístup k digitalizaci nalezneme v zemi Dempsiho a Makepeaceové. Zdejší BBC jde ve většině případů všem ostatním médiím příkladem a ani u zavádění DVB-T nezůstala ostrovní televize pozadu. V jedničkách a nulách se tady vysílá už od října 2002 a tato služba nese název Freeview. Digitální signál můžou přijímat dva milióny domácností. A o tom, že diváci mají zájem svědčí i to, že se digitálních přijímačů každý měsíc prodá okolo sto tisíc.
Nejlevnější přístroje se dají pořídit za 80 liber (3900 korun). „ Šlo to lépe než si kdokoliv, mne nevyjímaje, myslel,“ raduje se ředitel marketingu a komunikace BBC Andy Duncan. Koncem letošního roku by mohly televizi prostřednictvím DVB-T sledovat už 4 miliony britských domácností.
Německo
Poslední země, kam se vydáme, je působištěm svérázného kriminalisty Schimanského. Tady najdeme oblasti, ve kterých si bez digitálního přijímače ani neškrtnete. V Německu si digitální televize razí cestu pod označením DVB-T: DasÜberallFersnehen, což v překladu znamená DVB-T: Všudetelevize.
Na materiálu, který by se zavedením digitální televize zabýval, začali ve Spolkové republice pracovat už v roce 1997. Zpráva o možných způsobech digitalizace vznikla ve spolupráci se skupinou TV 2000 a byla zveřejněna v červenci 1999.
S přechodem na digitál se začalo 1. listopadu 2002 v Berlíně a okolí. DVB-T vysílače v průběhu necelého roku nahradili v Berlíně všechny analogové. Poslední byl vypnut 4. srpna 2003. Pokud se Vám to zdá příliš drastické řešení podotknu, že většina Berlíňanů má kabelovku nebo satelit. Digitálním přijímačem se už vybavily 173 tisíce domácností.
Teď jsou na řadě města Kolín nad Rýnem a Bonn v Severním Porýní Vestfálsku, Hannover, Braunschweig a Brémy. Další vlna digitalizace je naplánována na 24. května.
Ačkoliv jsem na internetu v různých německých diskusích postřehl názory, ba přímo stížnosti, že Německo je na tom s digitalizací nejhůř, asi bych se s autorem takového příspěvku hádal. Nicméně doufejme, že i v zemi Majora Zemana se DVB-T taky dočkáme a že kuchaři Kuřátkovi nebudeme muset radit rozsvěcením a zhasínáním žárovek.
