Několikrát odložený termín, složité hledání kompromisu a úpravy na poslední chvíli – to vše provází přípravu důležitého dokumentu, který má aktualizovat pravidla a základní rámec pro přechod na digitální zemské vysílání v ČR. Už množství připomínek, které vznikly jako reakce na první variantu dokumentu, signalizovalo malou spokojenost a určité zklamání spojované s novým dokumentem. Připomínky měli i zástupci institucí, které se na přípravě Koncepce podíleli přímo. Poslední období probíhalo ve znamení meziresortních jednání předkladatelů (Ministerstvo informatiky a Ministerstvo kultury) a přípravy dokumentu pro jednání vlády tak, aby tento podklad nebyl úplně odmítnut. Došlo i k jednání s provozovateli vysílání a s některými veřejnými kritiky (například s V.Žákem z RRTV). Na poslední chvíli vložené úpravy mají spíše nádech mediální vstřícnosti k zájmům veřejnoprávních médií než skutečnou garanci v rámci digitálního vysílání.
Novou významnou zprávou jsou však negativní stanoviska dalších odborných seskupení. Příkladem může být názor velmi vlivné odborné komise ČSSD pro informatiku a telekomunikace. V čele komise stojí bývalý ministr Karel Březina, který byl sice ministrem bez portfeje, avšak měl v kompetenci právě informační technologie (v té době MI ještě neexistovalo ani v teoretických úvahách). Ve svém názoru je komise velmi shodná s kritikou většiny zainteresovaných. V zásadě komise rychlejší rozvoj digitálního vysílání u nás velmi podporuje, ovšem navrhované podmínky považuje za velmi netransparentní a rizikové jak pro vládu a politickou reprezentaci, tak i pro samotné provozovatele vysílání (včetně komerční sféry). Materiál MI a MK podle názoru odborníků z komise neumožňuje vytvoření dynamického, skutečně věrohodného a otevřeného trhu nových elektronických médií. Jednou z hlavních a obecně shodných výhrad je časové omezení Koncepce, bez informace o dalším vývoji a postupu po roce 2006. Současně jde jen o dílčí úpravu původního vládního dokumentu (dosud platného) bez vyřešení klíčových a dosud nezodpovězených otázek.
Podstatnou připomínkou je absence rozboru sociálně–ekonomických souvislostí a naznačení alespoň základního obchodního modelu pro vznik nových trhů. Přeloženo do „češtiny“ tedy není jasné zda navrhovaná a poměrně nejasná pravidla povedou k úspěšnému získání diváků pro kompletní změnu v příjmu televizního a rozhlasového vysílání – se všemi důsledky a problémy , především v přechodném období. Spíše populistický návrh (a navíc dle prvních reakcí Ministerstva financí nereálný) na přeřazení set top boxů do nižší sazby DPH je považován za velmi zjednodušený. Z hlediska systémového chybí odborné stranické komisi zpracování Národního plánu přechodu na digitální vysílání tak , jak vyplývá z evropských podmínek (eEurope 2005) a z kontextu našeho květnové vstupu do EU.
Z konkrétních připomínek se opět i zde objevuje výhrada k nejasnosti a k možné neprůhlednosti obecně při licencování a při programovém obsazování multiplexů. Navrhovaný Vládní výbor pro digitální vysílání pak podle stanoviska znepřehledňuje situaci v kompetencích různých regulačních a exekutivních orgánů.
Zásadní závěr, vyplývající ze stanoviska komise, obsahuje doporučení dokument Koncepce nepřijmout a dopracovat jej ve smyslu základních připomínek. Jedná se o názor stranické (avšak odborné) komise nejsilnější vládní strany, a určitě bude mít vliv na projednání ve vládě. Dosud se zástupci předkladatelů ve svých vyjádřeních nedomnívali, že by očekávali nějaké zásadní problémy při projednávání ve vládě. Nyní si myslím, že souhrn připomínek a výhrad je z většiny zainteresovaných účastníků celkem shodný a asi ovlivní projednání a stanovisko vlády. Termín projednání ve vládě je již znám – 10. března 2004, pod bodem č.18.
Do vlády mezitím odešel další návrh významného zákona – Zákona o elektronických komunikacích. Při prezentaci na tiskové konferenci MI bylo předkladateli vyzdvihováno, jak dlouho a intenzivně probíhalo připomínkové řízení. Uvidíme, jak tato příprava přispěje ke kladnému výsledku projednání (Zahájení prací na digitální Koncepci slaví právě jeden rok). V každém případě se v posledním diskuzích téměř vůbec veřejně nediskutoval problém upřesnění kompetencí příslušných regulátorů (resp. jejich posílení) a další zákonná ustanovení, která budou mít zásadní vliv již na současné rozhlasové a televizní vysílání, a také na vysílání digitální. Ministerstvo zatím řeší své problémy s Českým Telecomem, kde se uvažuje i s možností personálních změn ve vedení této polostátní dominantní telekomunikační firmy. A ve sněmovně je ve finále schvalování úprav financování veřejnoprávních médií.
