Při řešení systému přechodu na digitální zemské vysílání je základní otázkou volba mechanismu a způsobu licencování pro provoz digitálních sítí (multiplexů) a pro samotné rozhlasové a televizní vysílání. Konkrétní podmínky jsou vymezeny příslušnými národními zákony a nově také evropskými směrnicemi – především pro oblast telekomunikací. V obecné poloze existují 2 základní modely licencování spolu s jejich kombinací. Všechny varianty mají přirozeně svá pozitiva i negativa, i když jejich použití záleží vždy na konkrétních reálných podmínkách.
Prvním je tzv. multiplex led, kdy jde o oddělené licencování provozovatele multiplexu a provozovatele programu (a dalších služeb). Tento model podporuje konkurenci multiplexů a je aplikován například ve Velké Británii, Itálii či Holandsku. Provozovatel multiplexu je samostatně licencován jako tzv. centralizovaná digitální platforma a je odpovědný za výstavbu a vybudování telekomunikační vysílací sítě včetně provozu datových aplikací a má možnost využívat přidělenou kmitočtovou kapacitu v mezích stanovených pro obsazení programových pozic.
Druhou variantou je tzv. service led, tedy licencování programových služeb v multiplexech. Aplikace tohoto modelu byla podkladem pro postup ve Švédsku, Finsku nebo v Německu a počítá s rolí provozovatele multiplexu především v technické (neutrální) oblasti. Základem je rozhodnutí vybraných provozovatelů programu o volbě vhodného multiplexu, což je odsouhlaseno regulátorem. Tento způsob omezuje vliv provozovatele telekomunikační sítě a umožňuje regulátorovi vysílání výrazný vliv na dostupnost a skladbu programové nabídky.
Třetí je zmíněná kombinace obou předchozích postupů, která byla víceméně použita ve Španělsku.
V České republice je postup přechodu na digitální zemské vysílání determinován stávající legislativou, která ve vztahu k novému způsobu vysílání není příliš podrobná a konkrétní. Nové úpravy jsou buď ve fázi ideových plánů nebo v procesu složitých příprav a schvalovacích procedur (např. návrh Zákona o elektronických komunikacích). Druhým limitem je příprava zkoordinovaných digitálních kmitočtových sítí, což souvisí s průběhem a výsledkem právě zahájené Regionální radiokomunikační konference v Ženevě. Schválení nových kmitočtových plánů jednotlivých zemí by mělo být známo začátkem roku 2006.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na posledním červnovém jednání schválila zásady postupu při přípravě na licencování programů pro jediný digitální multiplex, který je dnes v celoplošném rozsahu k dispozici (více jak 70% území). V rozšířené tiskové zprávě jsou popsána podrobnější vysvětlení k navrhovanému postupu, který vychází ze současně platných zákonů. Jde o zjednodušený popis, který jistě bude doplněn o podrobnou právní analýzu tak, aby nedošlo k nějakým rozporům v budoucnosti. Právě v tomto ohledu existuje celá řada pochybností, které zatím nejsou definitivně vyjasněny. Praktický postup bude pokračovat po předání identifikace kmitočtů pro první multiplex od ČTÚ a RRTV pak vypíše licenční řízení. S ohledem na povinnost umístění dvou programů České televize tak budou v první fázi k dispozici místa pro další dva komerční programy.
Objevují se i první názory odborníků, kteří by spíše uvítali zahájení digitálního vysílání se všemi výhodami, především s větším počtem zkoordinovaných a disponibilních digitálních sítí a tím i větší počet programů, což by bylo pro diváky podstatně zajímavější. V opačném případě hrozí nebezpečí značných nákladů pro provozovatele prvních digitálních programů s postupným získáváním nových diváků, kteří si pro příjem musí pořídit nové set top boxy nebo nové přijímače se zabudovaným dekodérem digitálního signálu. Pro telekomunikačního regulátora vznikne na počátku otázka, jakým způsobem a hlavně komu poskytne možnost provozovat první digitální multiplex, případně druhý (dnes jsou již 3 zájemci s licencí pro experimentální vysílání a s oprávněním k provozu digitálních sítí ).
Diskuze na téma licenční řízení probíhala i na parlamentní půdě při projednávání Výroční zprávy RRTV, byť v jiných souvislostech. Zástupci RRTV reagovali na výhrady některých poslanců poukazem na určitou nedokonalost a těžkou praktickou využitelnost příslušných ustanovení platného mediální zákona. Pro Radu bude i v případě digitálního vysílání poměrně složité stanovit a aplikovat kritéria pro výběr vhodných programů a realizovat výběr z velkého množství možných zájemců. V reakci na informace o urychlení zahájení digitálního vysílání se již nyní objevuje celá řada zájemců se zatím spíše univerzálně pojatými televizními programy. Podle orientačních informací projevilo obecný zájem okolo 20 zájemců. Současně zůstává nedořešena otázka stávajících prodloužených analogových kmitočtů a tolik diskutovaných správních poplatků.
V zahraničí probíhá přechod na digitální vysílání zatím různě. Na rychlý postup subvencované digitální zemské televize v sousedním Německu si začínají výrazně stěžovat představitelé kabelových televizí. Ve Velké Británii si naopak konvergovaný regulátor OFCOM pochvaluje nárůst počtu dalších domácností vybavených pro příjem digitálního vysílání, když celková penetrace digitálního příjmu překročila polovinu domácností (53%, před rokem to bylo 43%). V těchto dnech se Rusko podpisem premiéra připojilo k závazku využít standardu DVB-T pro budoucí digitální vysílání a rozbíhají se základní rámcové přípravy na proces přechodu.
