Státy střední a východní Evropy spolupracují při procesu přechodu na pozemní digitální rozhlasové a televizní vysílání. 24. až 26. listopadu proběhla ve Varšavě schůzka neformálního sdružení „Porozumění Nida“ (podle názvu litevského města, kde sdružení vzniklo), které zahrnuje telekomunikační úřady v Rusku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Bělorusku, Polsku, Ukrajině, Moldavsku, Slovensku a České republice (Češi jsou pozorovateli). Podle polské tiskové agentury PAP si zde zástupci jednotlivých zemí vyměnili zkušenosti se zaváděním DVB-T a dohodli se na společném postupu při vytváření vysílacích digitálních sítí.
Společná příprava na ženevskou konferenci
Další setkání představitelů telekomunikačních úřadů deseti středo a východoevropských zemí je naplánováno na únor 2005, těsně před mezinárodní konferenci unie ITU-R v Ženevě, kde dojde k prvnímu přerozdělování vysílacích sítí pro celou Evropu. Informoval o tom mluvčí polského Úřadu pro regulaci pošt a telekomunikací Jacek Strzałkowski. Na stejné konferenci se pak v květnu a červnu 2006 rozhodne o definitivní podobě kmitočtových přídělů pro jednotlivé státy. Předseda Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) David Stádník v minulosti opakovaně zdůrazňoval, že státy, které do této doby nestihnou se svými sousedy zkoordinovat digitální vysílací sítě, budou jasně znevýhodněny.
„20. února 2005 začne v Ženevě konference, kam všechny státy zašlou svoje návrhy a plány na digitální televizi. Z nich vyjdou nějaké kolize a různé opravy, které budou potřeba, a ty se musí do října 2005 až ledna 2006 znovu vyjednat s okolními státy tak, aby svůj definitivní plán mohly předložit do poloviny roku 2006, kdy bude na této konferenci schválen,“ uvedl Stádník na víkendovém semináři o přechodu na digitálním vysílání v Českém Krumlově. „V květnu a červnu 2006 už nebude na konferenci probíhat žádná debata, nebude na nic čas,“ dodal. Česká republika je podle Stádníka při přechodu na DVB-T znevýhodněna v tom, že na jejím území vysílají čtyři celoplošné analogové televizní programy.
Stádník: Naše čtyři analogové televize jsou problém
„V žádném státě nemají čtyři celoplošné terestrické analogové televize a tudíž nemají problém s vypínáním analogového vysílání. U nás je s tím problém, protože tyto analogové kmitočty potřebujeme pro digitální sítě. Naštěstí jsme nalezli volné kmitočty pro dočasné sítě DVB-T,“ vysvětlil Stádník. Dočasnými sítěmi míní multiplexy A, B a C, k nimž ČTÚ v létě vydal licence. Tyto sítě ale nepokryjí svým signálem celou Českou republiku a po roce 2006 dostanou nový kmitočtový příděl (respektive ten současný jim bude rozšířen tak, aby téměř stoprocentně pokryli celé území Česka). Pro diváka ale tato dočasnost nic neznamená – televizní programy, které zahájí vysílání v prvních třech multiplexech, by měly vysílat i nadále. Záleží však na tom, zda poslanec Petr Pleva ve sněmovně neprosadí pozměňovací návrh k digitalizaci, podle které by licence pro digitální televizi, na něž Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypsala 3. listopadu výběrové řízení, byly časově omezené na dva roky s tím, že jejich držitelé nebudou mít jistotu, zda je po tomto období od Rady opět dostanou.
Rada je přesto rozhodnuta první licence pro vysílání v DVB-T udělit. „Veřejné slyšení by mohlo proběhnout někdy v průběhu února a o licencích by mohlo být rozhodnuto v březnu. První stanice by mohly začít vysílat na Vánoce příštího roku nebo začátkem roku 2006,“ tvrdí její místopředseda Jiří Šenkýř, podle něhož je už nyní jasné, že v některých příhraničních oblastech bude nutné vypnout analogové vysílání dříve, než stát předpokládal. Definitivní datum vypnutí analogu na celém území České republiky zatím není stanoveno. Vládní koncepce přechodu na pozemní digitální rozhlasové a televizní vysílání ve své první verzi kalkulovala s termínem 2012, šéf ČTÚ Stádník se domnívá, že by to mohlo být výrazně dříve: „Evropská komise přijme datum závazné pro ukončení analogového vysílání, kterému se nevyhneme. První časové okno vypínání analogu proběhne od roku 2006 do roku 2010.“
Polsko debatuje o financování DVB-T
Česká republika ale na tom není při zavádění pozemní digitální televize ve střední Evropě zdaleka nejhůře. Sousední Polsko sice má vypracovanou strategii přechodu, v parlamentu ale ohledně DVB-T probíhá stejně bouřlivá diskuse jako u nás. Členové parlamentních výborů pro kulturu a infrastrukturu začátkem listopadu vyzvali k urychlenému zahájení všech potřebných kroků k zahájení pozemního digitálního televizního vysílání. Odhlasovali přitom, že státní rozpočet na příští rok má obsahovat položku ve výši devíti milionů zlotých (asi 63 milionů Kč) na zavádění DVB-T. Peníze budou součástí rozpočtu ministerstva národní obrany, které dosud používá některé vysílací sítě vyčleněné pro digitální televizi.
V květnu 2003 polský telekomunikační úřad představil dvě varianty přechodu na pozemní digitální vysílání. První počítá s rovnoměrným zavedením DVB-T po celé zemi v období dvou až tří let tak, aby ihned po spuštění vysílání byl digitální terestrický signál dostupný 50 procentům populace. Po tu dobu budou televize souběžně vysílat také analogově. Druhá varianta kopíruje německý model, kdy by se ve vybrané oblasti velmi rychle, do šesti až dvanácti měsíců, zavedlo DVB-T a poté vypnul analog. S takovou variantou se počítá ve velkých aglomeracích, zcela určitě například ve Varšavě a blízkém okolí.
V Polsku vznikne nejprve pět digitálních sítí, z toho dvě celoplošné. Část kmitočtového spektra ale dosud využívá armáda. Podle poslanců by bylo vhodné, kdyby se jich co nejdříve vzdala. Členové kulturního a infrastrukturního výboru upozornili, že k přechodu z analogové na digitální vysílání musí dojít rychle, neboť zemi k tomu váží mezinárodní dohody. Polské televize vysílají digitálně již od roku 1998, kdy vznikly dvě satelitní digitální platformy: Polsat a Cyfra +. Ty však nemají s pozemním digitálním vysíláním nic společného. Podle agentury PAP by jeden multiplex měl pojmout osm televizních programů (v České republice se oproti tomu počítá se čtyřmi, protože čím vyšší počet stanic multiplex přenáší, tím se zhoršuje jejich kvalita).
Slováci vynechají přechodné období
Ještě hůře jsou na tom se zaváděním DVB-T na Slovensku. Teprve koncem října začal první experiment v Košicích, který následovalo zkušební vysílání v oblasti Banská Bystrica – Zvolen a 5. listopadu vypsal slovenský telekomunikační úřad výběrové řízení na provozovatele zkušebního multiplexu v Bratislavě (tomu úřad původně vyčlenil kanál 50, na kterém nyní analogově vysílá televize Joj, ale nakonec se musel spokojit s méně kvalitní frekvencí). Podle Milana Mizery z Odboru správy frekvenčního spektra Telekomunikačního úřadu Slovenské republiky se nepočítá s ostrým startem pozemního digitálního vysílání dříve než po ženevské konferenci v roce 2006 a definitivním rozdělení kmitočtů. Do té doby by měly na Slovensku probíhat pouze experimenty.
“Jednou z nevýhod Slovenska při zavádění DVB-T je geografická poloha země, která vyžaduje koordinaci všech frekvencí s okolními státy,” řekl Mizera podle serveru Mediaportál na bratislavské konferenci “Perspektivy a další rozvoj digitálního vysílání DVB-T na Slovensku do roku 2006”. Vypínání analogu proběhne na Slovensku v roce 2015, Mizera však nevylučuje přehodnocení tohoto termínu na rok 2012. Kvůli digitalizaci parlament novelizuje zákon o vysílání a retransmisi, tzv. “velký mediální zákon” o rozhlasovém a televizním vysílání. Za výrazný problém digitalizace Slováci považují nízkou koupěschopnost obyvatelstva při pořizování set-top-boxů nebo digitálních televizorů. Zatím se ale neobjevily úvahy, že by stát nějakým způsobem divákům na pořízení přijímacího zařízení přispíval.
