V pondělí 2. května ve 13 hodin zahájí vysílání třetí program České televize, zpravodajský kanál ČT24. Dostupný zatím bude pouze ze satelitu Euro Bird 1, paketu Czech link a částečně také na internetu. Na webových stránkách lze už nyní sledovat všechny zpravodajské a publicistické relace ČT – ať na živo nebo z archivu, ovšem s jedním omezením: on line vysílání do značné míry vypouští sportovní pořady. Ne jinak by tomu mělo být také u zpravodajského kanálu ČT24.
„Součástí pořadu Branky Body Vteřiny i jiných sportovních pořadů bývají obrazově zvukové záznamy, které může Česká televize šířit pouze v rámci televizního vysílání. Dokoupení práv pro internet v tuto chvíli přesahuje finanční možnosti České televize, u některých sportovních soutěží je navíc přednostně vyhrazeno jiným subjektům,“ vysvětlují zástupci internetového oddělení ČT na stránce věnované on line vysílání. Totéž v podstatě potvrzuje i mluvčí ČT Martin Krafl: „ČT24 bude vysílat na internetu vše, k čemu máme nakoupená práva.“ Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal serveru RadioTV řekl, že nový zpravodajský kanál bude na webu vysílat v podstatě kontinuálně. „Pokud by nastal problém s vysílacími právy, vypneme to,“ dodal.
On line vysílání na www.ct24.cz
Zpravodajský kanál bude vysílat na adrese www.ct24.cz. Ta však zatím není přístupná pro všechny uživatele, ale jen pro vybrané zaměstnance ČT, kteří k ní mají login a heslo. Do spuštění pozemního digitálního vysílání a uzavření smluv s největšími kabelovými operátory bude internet zřejmě nejpřístupnějším přenosovým médiem zpravodajského kanálu ČT. Vybavenost českých domácností satelitními parabolami a set-top-boxy totiž zdaleka nedosahuje rozšíření internetových přípojek – o penetraci kabelové televize, která se v České republice pohybuje mezi 25 a 30 procenty, nemluvě.
Co se týká pozemního digitálního vysílání, program ČT24 aspiruje na programovou pozici v multiplexu A provozovaného společností České radiokomunikace. Podle informací z Kavčích hor měla ČT již minulý týden požádat Radu pro rozhlasové a televizné vysílání o vyčlenění části datového toku v této vysílací síti (začátkem loňského prosince televize žádala o programové pozice v síti A pro současné dva kanály ČT1 a ČT2). Zpravodajský kanál může také dočasně vysílat v experimentálních multiplexech Českých radiokomunikací (což je v podstatě část budoucího multiplexu A) a společnosti Czech Digital Group (CDG) v Praze. Podmínkou je žádost provozovatelů experimentu a souhlas vysílací rady.
DVB-T: zatím jen experimentálně v Praze
„Zatím nás o to ČT nepožádala. Myslím si, že po přijetí zákona o elektronických komunikacích počítají s tím, se ČT24 stane součástí vysílací sítě A Českých radiokomunikací,“ říká Leoš Pohl, předseda představenstva CDG. Firma má v současné době volnou jednu programovou pozici v pražském experimentálním multiplexu. Před časem na ní tři měsíce vysílala britská hudební televize MTV Dance, nyní na ní CDG testuje obraz 16:9. „Pokud by byl ze strany ČT zájem, jsme připraveni kdykoli jednat i možnosti vysílat tento program ve formátu 16:9,“ uvedl Pohl.
Česká televize ale zřejmě půjde jinou cestou. Protože jejím cílem je vysílání v digitální síti A, chystá se požádat České radikomunikace o zařazení zpravodajského kanálu do jejího pražského experimentu. Na základě zákona o elektronických komunikací, který počítá s vytvořením tzv. veřejnoprávního multiplexu, by sice ČT mohla žádat o prostor v celé síti A – nejen v jeho pražské části, na které probíhá experimentální vysílání – ale zákon nabyde účinnosti až od prvního května a navíc není dořešena otázka případného zařazení TV Nova do multiplexu A. Nova sice o pozici v „áčku“ žádala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, ta však její žádost zamítla a CET 21 se obrátila na soud. Tím drží ČT v šachu.
Kabelovky: zřejmě jen v rozšířené nabídce
Zatímco u řádné vysílací sítě A by ČT žádala o prostor vysílací radu, u experimentu se musí obrátit na provozovatele digitálních vysílačů, tedy České radiokomunikace. Na tom záleží, zda bude ochoten experiment, který už pro letošní rok nechtěl prodlužovat a požadoval zahájení žádného vysílání celé digitální sítě A, rozšířit o další televizní program. V tom případě by radiokomunikace jako provozovatel experimentu musely požádat vysílací radu o souhlas s rozšířením programové nabídky. Problém je taky v tom, že současné experimenty DVB-T v Praze a Brně nemají oporu v zákoně a jako takové jsou lehce napadnutelné.
U kabelových společností zase není jasné, zda se ČT24 objeví v základní omezené nabídce, v níž operátoři musí ve formě must carry přenášet všechny televizní programy, které jsou v místě dostupné pozemní cestou, nebo zda získá pozici v rozšířené nabídce (jisté je, že v kabelech se ČT24 objeví později než na satelitu a internetu). Pokud by se kabelové společnosti rozhodly zařadit ČT24 do rozšířené a tedy dražší nabídky, zřejmě by šlo jen o dočasné řešení do doby, než veřejnoprávní zpravodajský kanál začne vysílat v DVB-T. Poté by se musel objevit v levnější omezené nabídce, neboť systém must carry u kabelových televizí zůstane po přechodu na pozemní digitální vysílání zachován.
