Ač to může někomu přijít neetické, nemravné, nedůstojné, nemorální nebo nenormální, i čtvrteční útoky na Londýn byly pro média revoluční. Doposud se totiž nikdy v tak hojné míře nepoužily amatérské záběry pro zdokumentování katastrofy, která se udála. Díkyvzniku internetových blogů má dnes vlastně téměř každý možnost stát se novinářem, takovým novinářských ochotníkem.
Díky tomu, že spousta z nás je už vybaveno mobilním telefonem, který dokáže natáčet i video, může se kdokoliv z nás stát i takovým amatérským televizním reportérem. Kvalita pořízených snímků není sice nijak valná, ale jejich výhodou je, že ukazují záběry, které neměl šanci nikdo jiný pořídit. Přeci jen reportéři nemůžou být všude. Amatérské videozáběry nebo dokonce fotografie se v televizi používají už delší dobu. Ve větší míře se na obrazovky dostaly záběry ničivých vln tsunami, které o Vánocích minulého roku zasáhly Srí Lanku. Titulek “amatérské záběry“ je ale možné v televizním zpravodajství možné spatřit i při některých mnohem méně závažných událostí také v České republice.
Jiří Hošek ze zahraniční redakce ČRo 1 – Radiožurnálu v pořadu Sedmá velmoc na této stanici v pondělí hovořil o tom, že britské úřady zvolily jinou mediální strategii než Španělé nebo Američané po útocích na Madrid respektive New York. Britové například řadu míst pro novináře uzavřeli, aby lovci senzací nepřekáželi záchranářům. Média tak neměla možnost vidět poškozená místa ani po výbuchu. Díky očitým svědkům, kteří vše natočili na své mobily, ale měly televize alespoň nějaké obrázky. Rádia to měla jednoduší, protože mohla potřebné emoce a informace získat při rozhovorech s těmi, co výbuchy přežily.
Kromě těchto amatérských záběrů ale měly televize k dispozici i řadu vlastních profesionálně pořízených záběrů. Říká se, že kdyby se dnes potápěl Titanik, tak CNN bude jeho potopení vysílat v přímém přenosu. Něco na tom bude, protože CNN opravdu byla na místě. I když je pravda, že ve svých “breaking news“ stále dokola opakovala smyčku, která měla přibližně pět a čtvrt minuty, ale obrázky z místa včetně živých vstupů ukázala. CNN disponuje rozsáhlou sítí korespondentů, takže má možnost být živě přitom. BBC jakožto britské médium mělo přirozeně vše na dosah ruky. A jak to dělali ostatní?
Právě BBC a CNN dodávalo partnerským televizím snímky z míst, kde došlo k výbuchům i obrázky obětí a záchranných prací. Například německé televize ARD, ZDF, n-tv, N24 a Phoenix nejprve jen přinesly obrázky, které dostaly právě od svých kolegů. Poměrně slušně na svém partnerství se CNN profitoval právě kanál n-tv, který zvýšil svůj podíl na trhu z běžných 0,6 na 1,6 procent. V jednu chvíli se podíl dokonce vyhoupl na 5 procent.
Štěstí, dá-li se v tomto případě hovořit o štěstí, měl druhý program německé veřejnoprávní televize ZDF. Ten měl v britské metropoli jeden přenosový vůz s několika týmy, které sem původně přijely natáčet oslavy šedesátého výročí ukončení Druhé světové války. Kromě vlastních materiálů, které se tedy podařily sehnat shodou náhod, sáhli redaktoři a editoři ZDF po materiálech CNN, BBC, APTN a Reuters. S obrázky od APTN a Reuters se zpočátku musel spokojit také zpravodajský kanál N24 ze skupiny ProSiebenSat1. Poté se ale podařilo sehnat dopisovatele na volné noze, který nabídl něco víc než jen agenturní zprávy.
Česká televize sice plánuje zřízení místa zpravodaje v Číně, ale mít všude své lidi není možné. Stejně tak jako psané zprávy šíří redakcím například ČTK přes svoji Infobanku, fotografie přes Fotobanku a zvukové příspěvky rádiím přes Audioservis, dělají tak i zahraniční agentury Reuters nebo APTN. Shodou náhod právě APTN má své hlavní sídlo v Londýně. Associated Press Televison News je televizní odnoží americké tiskové kanceláře AP. Ta vznikla v květnu 1848. Do té doby se noviny snažily získat zprávy z Evropy co nejrychleji tím způsobem, že vysílaly své reportéry na veslicích, aby jely naproti lodím, které míří do newyorského přístavu a zjistily, co je nového. Když už byl tento boj příliš drsný, sešli se zástupci šesti nejvýznamnějších newyorských novin a dohodli se, že budou zdroje využívat společně. Tím vznikla agentura Associated Press známá jako AP.
Podobně pak vznikla i řada dalších agentur. Později se přidalo ještě sdílení fotografií, pak audionahrávek a nakonec i televizních záznamů. Ty v současné době televizím kromě jiných šíří i televizní divize AP zvaná APTN, která vznikla v roce 1994. V současné době má na celém světě více než 500 klientů.
Zatímco texty a fotky se k uživatelům dostávají přes Infobanku nebo Fotobanku a audia dostávají odběratelé emailem, případně je stahují z Infobanky, u televizních šotů je tomu jinak. APTN vysílá jednotlivé příspěvky na satelitu. Odběratelé si je nahrávají a natočený materiál pak zpracují do vlastního příspěvku. Doplňkové informace k obrázkům, tzv. košilky dostávají uživatelé emailem případně prostřednictvím aplikací podobných Infobance.
