Prima nemá zájem následovat Novu a ucházet se o pozici v digitálním multiplexu A. Stále totiž počítá se zařazením svého programu do multiplexu B. Doufá přitom, že se díky digitalizaci zbaví provázání s regionálními televizemi.Televize Prima nemá zájem následovat konkurenční Novu a ucházet se o pozici v digitálním multiplexu A. Prima potvrdila, že stále počítá se zařazením svého programu do multiplexu B, který provozuje spřízněná firma Czech Digital Group. Ta má sice ze všech prozatimních sítí nejmenší pokrytí, ale Prima počítá s tím, že bude po roce 2006 dobudována do celoplošnosti.
Prima soudí, že nastala pozitivní fikce
Plány Primy zatím maří Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta totiž její požadavek o licenci v multiplexu B v loňském roce zamítla a na plánované čtyři pozice vypsala licenční řízení. Do něj se Prima sice přihlásila, ale pouze s připravovaným kanálem Prima klub. „Na základě předchozí dohody s Czech Digital Group jsme RRTV ještě před vypsáním licenčního řízení požádali o příslušné doplnění souboru technických parametrů vysílání Prima TV. Vzhledem k tomu, že k vysílání Prima TV prostřednictvím vysílačů již licenci máme a že je tato licence technologicky neutrální, nepovažovali jsme za
vhodné ve spojitosti s programem Prima TV žádat o další licenci,“ říká právník TV Prima Pavel Kubina.
Pokud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rok trvající licenční řízení dotáhne do konce, na současný program TV Prima v multiplexu B místo nezbude. Většina odborníků ovšem soudí, že se v RRTV nenajde zákonem daných devět hlasů pro udělení jakékoliv digitální licence před přijetím plánované novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. K tomu, aby RRTV prozatím nedělala nevratné kroky v oblasti digitálního vysílání, ji opakovaně vyzvala poslanecká sněmovna. Panují totiž vážné obavy, že by rozhodnutí o udělení licence vyvolalo řadu soudních sporů.
U soudu se již počátkem roku úspěšně bránila TV Prima, poté co RRTV zamítla její žádost o udělení digitální licence v multiplexu B. „Spor se týkal zamítnutí žádosti o vymezení územního rozsahu a doplnění souboru technických parametrů o parametry digitálního vysílání. Poté, co soud zrušil zamítavé rozhodnutí RRTV, marně proběhlo 60 dnů. Dle našeho názoru tedy nastala fikce pozitivního rozhodnutí,“ říká Kubina. „Na druhou stranu, naše původní žádost neodpovídala stávajícímu znění vysílacího zákona, do kterého byl v souvislosti s přijetím ZEK vložen nový § 24a, kterým byl institut souboru technických parametrů omezen jen na analogové vysílání. V současné době RRTV rozhoduje o naší nové žádosti, na jejímž základě by mělo být vymezení územního rozsahu našeho vysílání uvedeno do souladu se současným zněním § 24a vysílacího zákona, jsme tedy přesvědčeni, že k žádnému dalšímu sporu s RRTV již nebude důvod.“
Prima: Doufáme, že naše stávající nevýhoda bude moci být eliminována
I kdyby TV Prima dostala povolení vysílat v multiplexu B, nastal by problém s její sdílenou licencí. Pokud by totiž stávající licence byla pouze rozšířena o nové technické prostředky, musela by pravděpodobně umožnit vstupy síti regionálních televizí, se kterými je licenčně svázána. To ovšem žádný ze současných prozatimních multiplexů technicky neumožňuje.
S tím souhlasí i jednatel společnosti Czech Digital Group Leoš Pohl: „Vzhledem k tomu, že ČTÚ přidělil pro naši síť pro Čechy vyjma Prahy jeden kanál, nelze vyloučit, že vybrané regionální vysílání bude přijímatelné na i v jiných regionech. Domníváme se proto, že síť „B“ na přechodných kmitočtech není vhodná výše uvedených důvodů pro regionální vysílání a to ani k regionálnímu odpojování,“ říká Pohl (více viz Leoš Pohl: Regionální licence nepůjdou překlopit tak snadno jako celoplošné
), který tak potvrzuje člena Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavla Dvořáka, který v rozhovoru pro Česká média uvedl: „Žádná z těchto sítí neumožňuje jednoduché překlopení stávajících regionálních, sdílených kmitočtů v současném pokrytí. Znamená to tedy velice významné posuny z hlediska pokrytí, z hlediska smluvních vztahů. Stručně řečeno stávající sítě, na kterých bude odstartován přechod na digitální vysílání, regionalizaci de facto neumožní.“
Prima tedy doufá, že větší prostor v éteru, který přinese plnohodnotný přechod na digitální vysílání, umožní její osvobození od povinnosti uvolňovat okna regionálním televizím. „Celoplošná Prima TV byla od počátku projektem, který měl konkurovat TV Nova. Systém sdílených kmitočtů Primy a místních vysílatelů historicky vznikl z důvodu, že nebyl k dispozici dostatek kmitočtů. Jedním z pozitiv digitalizace je, že vznikne dostatek mediálního prostoru pro všechny celoplošné i místní televize. Doufáme tedy, že naše stávající nevýhoda oproti dalším celoplošným vysílatelům bude moci být eliminována. Pokud by tomu tak být nemělo, byla by situace v rámci stávající podoby sítí a
stávajícího pokrytí území regionálním vysíláním prakticky neřešitelná.“
O okna v digitálním vysílání mají údajně zájem jen studia patřící RTA
Kubina dále upozorňuje, že většina regionů ani nemá o spolupráci v digitálním modelu zájem: „O zachování regionálních oken v digitálním vysílání Primy však v současné době usiluje pouze menšina místních vysílatelů, shodou okolností napojených na TV Nova. Na druhou stranu jsme však přesvědčeni, že by místní vysílání mělo v ČR zůstat zachováno.“
Prima dále navrhuje, jak by bylo možné situaci s regionálními studii řešit. Jednou z možností podle Kubiny je, aby byly po nových kmitočtových přídělech pro Českou republiku a výstavbě regionalizované sítě vysílačů po roce 2006 vytvořeny programové sítě místních televizí. Pro tato studia je Prima připravena, bude-li o to zájem, dodávat centrální program. „Další z možností jsou samostatné místní vysílače, případně nelicencovaná studia, která budou vyrábět zpravodajské příspěvky z regionů. Na základě ekonomických kalkulací, které zpracovala některá regionální studia, jsou všechny tyto varianty regionálního vysílání životaschopné,“ navrhuje Kubina.
