Digitální vysílání lze probírat z několika úhlů. Manažer technických projektů České televize Petr Vítek hovoří o nástrahách, o výhodách a nevýhodách set-top boxů a integrovaných digitálních přijímačů, o veřejnoprávní televizi a změnách v …Digitální vysílání lze probírat z několika úhlů. Manažer technických projektů České televize Petr Vítek hovoří o nástrahách, o výhodách a nevýhodách set-top boxů a integrovaných digitálních přijímačů, o veřejnoprávní televizi a změnách v legislativě z pohledu technika.
Digitální vysílání přináší i jisté nástrahy. Zmíníte alespoň některé?
Kromě nutnosti spočívající v pořízení přijímacího zařízení (set-top-box, integrovaný televizor nebo karta do počítače) – i když nevím, zda-li to lze považovat za nástrahu – může být překvapením jedna vlastnost zemské digitální televize, která není známa z analogového vysílání, a tou jsou velmi silně rušivé artefakty v obraze a zvuku při špatných příjmových podmínkách. To má na svědomí aplikace velmi sofistikovaného digitálního systému, který má samozřejmě vedle této vlastnosti mnoho nesporných výhod. Proto v některých oblastech, kde přijímací podmínky signálu DVB-T nejsou příliš dobré, se stává, že televizní obrázek není vidět vůbec, anebo divák registruje tak silné artefakty digitální televize (silně zvýrazněná bloková struktura v obraze, zpřetrhané obrazy, časté zamrzávání obrazů, a to buď trvalé nebo mžikové, nepříjemné zvukové efekty, při kterých nelze sledovat žádný pořad).
Druhou nepříjemnou věcí se může stát fakt, že při nákupu set-top-boxu či digitálního integrovaného televizoru (televizor s integrovaným set-top-boxem) si neuvědomíte, že si kupujete pouze jednu „přijímací část pro příjem DVB-T“, a pokud jste zvyklí zaznamenávat pořady na video při současném sledování jiných pořadů, tak k tomu potřebujete dvě „přijímací části“ nebo kombinovat příjem z analogového vysílání a digitálního vysílání.
Přesto všechno přednosti digitálního vysílání převažují a výše popsané problémy se dají operativně řešit.
Zájem o set-top-boxy se zvýšil i díky olympijskému klání. Lze dohledat, jaký to byl nárůst – máte k dispozici nějaké statistiky?
Statistiky vybavenosti domácností k dispozici nemáme. Čerpáme pouze z informací, které nám poskytnou prodejci spotřební elektroniky. Z těchto informací například víme, že před zahájením vysílání nového televizního kanálu ČT4 SPORT se prodeje set-top-boxů pohybovaly řádově v desítkách denně na jeden obchod. Čili odhadujeme nyní, že je přibližně 100 tis. přijímacích zařízení (set-top-boxy + integrované přijímače + PC karty) mezi diváky v ČR. Pokud si vezmete, že v ČR je přibližně 3,8 mil. domácností a signálem DVB-T, nyní pokrýváme asi 35 % z nich, je procentuální vybavenost již přes 7 % na zasaženém území. Jinak předpokládáme, že do konce letošního roku se vybavenost minimálně zdvojnásobí.
Na co byste upozornil v souvislosti s nákupem set-top-boxů. Existuje různá kvalita, nároky uživatelů, různé typy, různé ceny…
To je poměrně široká otázka. Existuje samozřejmě různá kvalita, různé typy, různá vybavenost těchto zařízení. Každý by si měl promyslet před nákupem set-top-boxu, jak tento přístroj „zaintegruje“ do svého stávajícího televizního prostředí. Různé požadavky totiž mohou vyplynout na vybavenost rozhraní atd. Na co by si ovšem zákazník měl dát pozor, je správné zobrazování češtiny (diakritiky) v prostředí elektronického programového průvodce, DVB-MHP aplikací a teletextu. Bohužel existuje stále dosti set-top-boxů, které nepodporují určité normy, anebo jim chybí česká znaková sada, a tím chybně zobrazují české znaky s diakritikou. Dalším problémem může být reprodukce doprovodného zvuku. Česká televize vysílá některé zahraniční pořady v tzv. módu DUAL, tzn. že v jednom kanálu je vysílán dabovaný zvukový doprovod do češtiny a v druhém kanálu divák nalezne původní zvukový doprovod v cizojazyčné verzi. Byť je tento mód dle standardu DVB signalizován při vysílání, některé set-top-boxy si s touto informací nevědí rady. Neumějí ji zpracovat a výsledkem je, že divák volí většinou poměrně složitou cestu (pokud to lze, tak tlumí jeden z doprovodných kanálů nebo vytahuje jeden zvukový konektor na výstupních rozhraních set-top-boxu) jak získat pouze jeden jednojazyčný zvukový doprovod.
Na tuzemském trhu jsou také k dispozici set-top-boxy vybavené záznamovým médiem, obvykle to bývá pevný disk, na který se vejde několik desítek hodin záznamu. Méně často lze v prodejnách spatřit tzv. kombinované set-top-boxy, které jsou schopny přijímat jak satelitní, tak zemské digitální vysílání.
K dispozici jsou také integrované přijímače. Jak byste hodnotil jejich kvality?
I zde je kvalita různá. Moderní integrované přijímače jsou ploché s většími úhlopříčkami obrazu, než známe u klasických vakuových televizorů. Použití různých technologií displejů ovlivňuje celkovou kvalitu obrazu, a když k tomu ještě přidáte různá rozlišení, tak si asi dokážete představit, jak to má běžný zákazník složité při výběru správného typu televizoru. To byl také důvod, proč se zhruba před rokem Evropská vysílací unie společně s Evropskou asociací výrobců spotřební elektroniky dohodly na označování televizorů, které již budou připraveny pro příjem signálů ve vyšším rozlišením. Označeny jsou symbolem HD Ready a zákazním má jistotu, že televizor takto označený splňuje určité předepsané parametry.
S rostoucími úhlopříčkami se ovšem snižuje pozorovací vzdálenost obrazu (vztažená k rozměrům obrazu; diváci obvykle neposouvají své sedací soupravy dále od moderních televizorů), a tím se přirozeně zvyšuje požadavek na rozlišení obrazu. Připočteme-li k tomu některé viditelné artefakty digitální televize a vliv použité technologie v televizoru, tak reprodukce z pozemního digitálního vysílání na plochých obrazovkách větších rozměrů (především LCD) proto bývá někdy velkým zklamáním při porovnání zejména s DVD reprodukcí. V obraze je viditelná bloková struktura, některé dynamické pohyby působí rušivým dojmem a celkový obrázek je „rozmazaný“ a bývá někdy označován za plastický. Vinu na těchto efektech ovšem nenesou pouze samotní výrobci televizorů, ale také provozovatelé vysílání či provozovatelé multiplexů. Ti totiž ve snaze přenášet co nejvíce televizních kanálů v multiplexech příliš komprimují televizní obrazy, a to právě nevyhovuje moderním televizorům s velkými plochými displeji. Je to problém celoevropský, jak u satelitních, tak u pozemních multiplexů, a proto je nutné tomuto oboru věnovat náležitou pozornost. Naproti tomu, zcela paradoxně, levnější typy televizních přijímačů s vakuovými obrazovkami standardních rozměrů ve spojení se set-top-boxy nabízejí brilantní obrazovou kvalitu.
Technologie moderních plochých LCD přijímačů se však neustále vyvíjí a letošní modely přinášejí okem zcela zřetelně postřehnutelné kvalitativní zlepšení. Vrátíme-li se ovšem ještě k televizorům HD Ready a budeme-li na nich reprodukovat signály HD (například z přehrávače HD Blue Ray, který ovšem není ještě komerčně dostupný), kvalita obrazu bude špičková! Televizní signály HDTV lze dnes získat pouze ze satelitního vysílání. Pro jejich příjem je ovšem nutný HDTV set-top-box.
Co je tedy z vašeho pohledu výhodnější?
Na tuto otázku není možné krátce odpovědět. Záleží totiž na tom, zda-li si divák chce pořídit nový televizor, či si jde koupit pouze zařízení ke stávajícímu televizoru. Pokud tedy platí varianta číslo jedna, volil bych zlatou střední cestu z hlediska investice a snažil bych se koupit integrovaný televizor (bohužel na trhu jich v současné době není mnoho). Důvodů je hned několik, jednak bych se doma vyhnul vysvětlování manželce, proč musíme mít další dálkové ovládání navíc (výrobce set-top-boxu většinou není totožný s výrobcem televizoru) k zapínání televize, jednak samostatný set-top-box je přece jenom dalším energii „požírajícím“ zdrojem (byť je ve většině času v režimu Stand by) a jednak potřebujete další místo pro umístění set-top-boxu, kabeláž atd. U varianty číslo dvě bych si koupil standardní set-top-box.
Ne každý přijímač ale podporuje všechny varianty povolených standardů. Jaké způsoby kódování obrazu by měl digitální přijímač pro DVB-T umět zobrazit? Je to stejné pro celou Evropu?
Určitě by měl podporovat základní standard kódování obrazu MPEG-2 MP@ML (hlavní profil a hlavní úroveň) a také všechny přijímače tento standard podporují. Standard MPEG 2 je stejný pro celou Evropu… Ale otázkou asi spíše narážíte na plánované spuštění vysílání placené televize ve formátu MPEG 4 ve Francii či spuštění zemské digitální televize (v SD a HD kvalitě) v Norsku pouze ve formátu MPEG 4. Ano, technický vývoj v oblasti kódování obrazu dospěl do fáze, kdy byl vyvinut nový standard MPEG 4 a nyní se aplikuje do reálného prostředí. Budeme tedy svědky toho, že v nebližším období budou masově na trhu ve Francii set-top-boxy se standardem MPEG 4, které budou zpětně kompatibilní, či-li budou zvládat dekódování i ve standardu MPEG 2.
A jaký je váš názor na veřejnoprávní vysílání v éře digitalizace. Budeme svědky nějaké výraznější proměny?
Jsem přesvědčen, že jsme již nyní svědky velkých proměn. Vezměte si například skutečnost, že před rokem jsme šířili dva televizní analogové programy ČT1 a ČT2 a nyní jsou to již čtyři. Přibyli k nim dva mladší a troufám si říci draví sourozenci pod označením ČT24 a ČT4 SPORT. K těmto kanálům jsou v zemském digitálním vysílání šířeny také informace o jednotlivých pořadech pro elektronické programové průvodce a permanentní služba počasí na bázi DVB-MHP. A plán České televize počítá minimálně s dalším jedním novým kanálem v horizontu následujících dvou let. Televizní program ČT24 je navíc k dispozici i na internetu a volně na satelitním segmentu.
Veřejná služba v oblasti televizního vysílání musí reflektovat vývoj v oblastech nových výrobních a přenosových technologií. Hlavním úkolem veřejnoprávních institucí je vedle tvorby obsahu také zajištění jeho dostupnosti široké veřejnosti na odpovídajících digitálních médiích. Interaktivita a zpětná vazba, které budou přirozenou součástí budoucích digitálních médií, budou výzvou pro vytvoření těsnější vazby mezi divákem a poskytovatelem televizního obsahu.
Lze podle vašeho názoru očekávat také změny v evropské legislativě?
Pokud máte na mysli legislativu Evropské unie, tak se dají očekávat změny. Musíme si uvědomit, že vývojem nových technických možností, konvergencí různých platforem, vznikají nové formáty médií, nové subjekty, mediální krajina je v proměnách, a pokud si dobře pamatuji, tak donedávna si nikdo nepřipouštěl otázku regulace televizního obsahu například v internetovém prostředí, v mobilních a širokopásmových sítích, a dnes tuto možnost zahrnula Evropská komise do svého návrhu aktualizace směrnice Televize bez hranic. Ta totiž počítá s tím, že kdykoliv si divák zvolí veřejně přístupný audiovizuální obsah, může si být jist, že existuje určitá úroveň ochrany cílů veřejného zájmu, jako je ochrana nezletilých nebo lidské důstojnosti.
