Česká dabingová škola ztrácí prestiž, televize jsou méně náročné. Jak se promění dabingové studio v době digitálního vysílání? Jak se mění nároky českého diváka? Hovoří Pavla Draxlerová z Filmového studia Barrandov.Česká dabingová škola ztrácí prestiž, televize jsou méně náročné. Jak se promění dabingové studio v době digitálního vysílání? Jak se mění nároky českého diváka? Hovoří Pavla Draxlerová z Filmového studia Barrandov.
Řekněte nám pro začátek něco o historii dabingu?
První stoprocentně zvukový a mluvený film „Světla New Yorku“ (Lights of New York) byl vyroben v roce 1929. Dlouhá léta trvalo, než se umělci naučili tuto výrazovou formu ovládat. Nástup mluveného slova do filmu znamenal omezení srozumitelnosti pro diváky v cizích zemích. Filmoví producenti velmi rychle pochopili, že výroba několika jazykových verzí je ekonomicky náročná a proto začali hledat řešení. Významným krokem, jak zpřístupnit cizojazyčný film všem divákům, bylo zavedení podtitulků. A bohužel se ukázalo, že mohou přetlumočit pouze stručný obsah děje… Buď divák příslušnou řeč zná, a pak nanejvýš tu a tam věnuje pozornost překladatelovu vtipu, nebo ji nezná, a pak ztratí část dramatického času sledováním nohou herců, kde se dočítá, co se právě děje v horní části obrazu. Dalším řešením pro pochopení cizojazyčného filmu bylo opatřit film dialogem v domácí řeči. Při této technologii je nutno dbát, aby byly zachovány všechny podrobnosti původního záměru.
A jak je na tom česká dabingová škola?
Český dabing jako organizovaný celek vznikl v roce 1949 pod názvem „Studio pro úpravu zahraničních filmů“. První film, který se daboval, byl sovětský od režiséra W.Korše-Sablina „Nebezpečná křižovatka“. Počátkem padesátých let bylo toto studio začleněno pod Krátký film Praha a poté pod Filmové studio Barrandov. Na přelomu padesátých a šedesátých let prošel český dabing „zlatým obdobím“. Stálými hosty ve studiích byli herci Zdeněk Štěpánek, Rudolf Deyl, Václav Voska, Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš, Martin Růžek a mnozí další. V současné době máme také výborné herce, ale poptávka po kvalitě už není tak výrazná.
Jak se postupně měnil dabing ve způsobu zpracování?
Spolu s vývojem techniky se vyvíjel přirozeně i dabing. Stále platí rozdělení na plně synchronní dabing (filmový, televizní), videodabing a komentář (voice over). Při rozhodování, kterou z těchto technologií k přetlumočení použít, hraje nemalou roli i dostupný filmový materiál (skript, obraz, zvuk). Důležité je dbát na kvalitní překlad a oslovovat opravdu vzdělané a jazykově nadané překladatele, kteří významnou měrou ovlivňují výsledný český dabing.
Úprava dialogu může posunout text do polohy, či jazykového kódu dané televize. Existují rozdíly v dabingu pro komerční televize a pro televize veřejné služby?
Rozdíly nejsou patrné. Úpravou dialogů vznikne dialogový scénář, nové umělecké dílo v jazyce, do něhož se film převádí, věrně odpovídající uměleckým záměrům originálu. Konečný dialog musí odpovídat originálu nejen počtem slabik, ale také vnitřním rytmem, důrazem a gesty, přízvukem, viditelnými vokály a retnicemi. Nový dialog musí dokonale vyjádřit charakter, emotivnost, dramatičnost a celkovou polohu originálu. Musí najít řešení pro převod všech reálií a jazykových zvláštností, idiomů, přísloví atd. To jak nakládají televize s profesionálně odevzdaným dílem, lze jen těžko ovlivnit.
V mnoha případech je podceňována i práce režiséra, zvláště v rádiích. Jak je tomu u dabingu?
Prvním úkolem této profese je obsadit herce odpovídajícího svým hlasem a naturelem herci v originálu. Další částí tohoto tvůrčího procesu je vedení herce k vystižení charakteristiky dabované postavy tak, aby výsledek odpovídal celkovému záměru filmu. Naše studio zaručuje kvalitu českého dabingu tím, že spolupracuje s profesionálními tvůrci, jejichž snahou je co nejvěrnější vyznění audiovizuálního díla v českém jazyce. Věřím, že se tak chovají i vámi zmíněná rádia, i když s nimi nemám žádné zkušenosti.
Profese zvukaře a technika je ale pro vaši práci nezbytná…
Jistě. A zasloužila by měřítka výsostně umělecké profese. Nestačí být pouze skvělým technikem. Do této disciplíny je nutné vnést i umělecký cit, který ovlivní celkový zvukový dojem audiovizuálního díla. Stále častěji posloucháme absolutně nesrozumitelný český dabing, který odvádí pozornost většiny diváků od sledování pořadu. Bylo by skvělé, kdyby se nově vznikající televizní stanice začaly více věnovat kvalitě českého dabingu, a tím působily na všechny diváky krásou a kvalitou českého jazyka, který je nedílnou součástí kultury národa.
S jakými televizemi spolupracujete?
Téměř se všemi. Nemusím jmenovat, že…
Jak se změní vaše nabídka v době digitálního vysílání, duálního zvuku, kdy se v jednom kanálu vysílá v původním znění a v druhém běží simultánní překlad?
Dosud platí zákon, že dětské programy musejí být vysílány v rodném jazyce. Navíc nevěřím, že se kterémukoliv národu podaří jazykově vzdělat svoje občany natolik, že budou moci sledovat všechny pořady v původním znění. Mám pocit, že tato umělecká disciplina by si zasloužila více pozornosti, protože jazykově – a stále častěji se všeobecnými znalostmi a reáliemi – ovlivňuje velké množství diváků. Nedovedu si představit, že telenovely by byly vysílány otitulkované.
Jaké jsou další plány vašeho studia, mění se postupně vaše klientela a jejich nároky?
Snažíme se udržet kvalitu, kterou před padesáti lety nasadili naši předchůdci. Samozřejmě je nutné držet krok s rozvojem techniky (zvuk) zahraniční zkušenosti. Je skvělé spolupracovat se zahraničními zákazníky. Domnívám se ale, že garantem správného českého jazyka je český výrobce. Na druhou stranu si musíme přiznat, že v technice stále musíme dohánět. Je lepší učit se to při práci, než na nějakém školení. Jsou to těžké dny. Předpokládá to jazykové vybavení celého štábu a co se týká produkce, je nutné se smířit s časovým posunem. Musím mít neustále přehled o jednotlivých fázích výroby a umět odpovědět na všechny dotazy v jakoukoliv dobu.
