Jaké okolnosti provázely rozhodování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o prodloužení licence televize Nova na léta 2005 až 2017? Je náhoda, že ve stejný den, kdy Rada licenci prodloužila, MEF Holding oznámil úmysl získat majoritu v CET 21?
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vydala minulý týden rozhodnutí, které zásadním způsobem ovlivní budoucnost TV Nova. Společnost CET 21 uspěla s žádostí o prodloužení její licence na léta 2005 až 2017. Jakou roli sehrály v jednání Rady desítky správních řízení vedených proti Nově v letech 1994 až 2001? Je náhoda, že ve stejný den, kdy Rada licenci prodloužila, oznámil šéf MEF Holdingu Jiří Šmejc úmysl získat majoritu v CET 21? Zeptali jsme se místopředsedy licenční rady Petra Štěpánka.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání minulý týden prodloužila licenci TV Nova na dalších 12 let. Žádost CET 21 ležela na Radě od července, co způsobilo zdržení jejího vyřízení?
Těch věcí bylo několik. Nejdůležitější byl fakt, že byla spojovaná s další žádostí o transformaci CET 21 ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. Protože v tomto případě musíme čekat na vyjádření jiné instituce, rozhodl se žadatel po několika týdnech tyto dvě věci od sebe oddělit a projednat je zvlášť, což ovšem po formální stránce znamenalo podání jiných dvou žádostí. Dalším problémem byly technické aspekty udělení licence. S přechodem na digitální vyslání jsou naši technici velmi ostražití, abychom náhodou nepřidělili kmitočty, které budou potřeba k zavádění digitalizace. Konkrétně šlo o problém s 12. kmitočtem na pomezí severních a západních Čech.
Věděli jste při rozhodování o prodloužení licence o tom, že MEF Holding oznámí úmysl odkoupit podíly Vladimíra Železného, Vlastmila Venclíka, Josefa Alana a Petra Hunčíka v CET 21?
Byla to naprostá shoda okolností, že se to sešlo v jeden den. Kdyby o 14 dní dříve nechyběl jeden hlas, mohla Rada rozhodnout o prodloužení licence už na předchozím zasedání. Projednávání mělo jeden drobný nedostatek, chyběl písemný dokument s přesnými technickými údaji, který se týkal onoho problému s 12. kmitočtem. Někteří kolegové trvali na tom, že to chtějí mít v písemné podobě, takže tím se to zpozdilo. Vlastnická struktura CET 21 a její případné změny na toto rozhodování neměly vůbec žádný vliv.
Fakticky jde ale o převod licence, protože pokud MEF Holding skutečně tyto podíly získá, bude majoritním vlastníkem CET 21.
Ale to by byl problém při platnosti minulého zákona. Při platnosti tohoto zákona, tedy od 4. července loňského roku, to žádný problém není.
Jakou roli při rozhodování o prodloužení licence hrála správní řízení, která Rada v minulosti vedla proti CET 21? Pokud vím, bylo jich nespočet…
V zásadě minimální, protože v přechodných ustanoveních zákona se přesně říká, na co Rada přihlíží, a na co naopak nepřihlíží. Cituji § 68 odstavec 4: „Doba rozhodná pro užití ustanovení § 12 odst. 12 počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“. Takže de facto Rada podle tohoto zákona hodnotí pochybení, ke kterým došlo od 4. července loňského roku, nikoli ta, ke kterým došlo předtím, za platnosti jiného zákona.
Ale i tak jste od loňského července vedli opakovaná správní řízení s CET 21 za přerušování dětských pořadů reklamou.
Ano.
Těsně předtím, než jste prodloužili licenci, bylo zahájeno právní řízení kvůli pořadu Volejte řediteli.
Kvůli pořadu Volejte řediteli ne, kvůli podezření na skrytou reklamu v něm.
Na minerální vodu Korunní.
To máte těžké. Tady se rozpoutala taková zvláštní a velmi nebezpečná mediální vichřice, kterou někdo možná může přát Vladimíru Železnému a spol, ale v okamžiku, kdy by se takto mělo postupovat proti každému broadcastrovi, pokládal bych to za velmi neblahý vývoj v této zemi. Zkusím to přirovnat k dopravním přestupkům. Tady se vytváří dojem, že za každou pokutu kvůli rychlé jízdě nebo špatnému parkování vám má být odebrán řidičský průkaz. Asi by se každý řidič cítil velmi dotčený, kdyby policie postupovala tímto způsobem. Když to převedu do mediální sféry, tak se tu dlouhodobě vytváří atmosféra, že Rada má za každé takovéto drobné porušení zákona typu „rychlá jízda“ nebo „špatné parkování“ odebrat licenci. Myslím si, že špatně umístěná reklama, třeba do dětského pořadu, je oním prohřeškem typu špatného parkování.
Ale jde o to, že to bylo opakovaně, a Nova se stejného prohřešku dopouštěla i poté, co ji na to Rada upozornila a uložila jí pokutu.
Žádné z těch správních řízení, které se vede v souvislosti s vkládáním reklamy do dětských pořadů, není v právní moci v tom slova smyslu, že by tady existovalo precedenční platné rozhodnutí. Také existuje spor o to, co je dětský pořad. Je uvnitř této Rady a zároveň i mezi Radou a provozovatelem TV Nova. Jde v zásadě o to, zda lze považovat film vysílaný v 17:00, který je zcela určitě širokospektrální a tudíž jej sledují nejen děti, ale i dospělí diváci, za vyloženě dětský pořad. V Radě existuje menšinový názor, že za dětský pořad lze označovat komponovaný pořad typu Studio Kamarád. Názor na to ale není zcela jednoznačný. Tento spor musí nejprve rozhodnout soud, a teprve potom lze uvažovat o opakovaných porušeních zákona.
Pak je tu problém pořadu Volejte řediteli, na který chodí často stížnosti, a který se dlouhodobě setkává s kritikou, protože Vladimír Železný v něm řeší své osobní spory a napadá různé subjekty, které se proti tomu nemohou adekvátně bránit. Jak se Rada staví k tomuto pořadu?
Ten pořad je problematický od samého začátku vysílání TV Nova. Zažil jsem nespočet debat na toto téma. Rada dokonce před několika lety vedla v souvislosti s Volejte řediteli správní řízení o odejmutí licence. Tehdy to ale nebylo na základě jednoho pořadu, Rada si dala tu práci a nechala vyhotovit dlouhodobou analýzu frekvence jednotlivých témat – nejenom ve Volejte řediteli, ale ve všech zpravodajských a publicistických pořadech TV Nova. Sledovala se frekvence jednak mediálně problematických témat a jednak to, jestli se ve zbytku vysílání k divákovi dostaly i jiné informace, nebo jestli se k dané problematice mohl vyjádřit i někdo jiný. Tehdy se ukázalo, že tomu tak nebylo. Právě proto Rada vedla správní řízení a teprve na základě dlouhodobých jednání s CET 21 o tom, jakým způsobem se nadále bude TV Nova chovat, ho ukončila. Účelem takového řízení totiž není sebrat někomu licenci, ale náprava daného stavu.
Nechala si Rada vypracovat takovou analýzu někdy později?
Ano, v souvislosti s loňskou krizí na Kavčích horách. Z tvrdých dat jednoznačně vyplynulo, že Vladimír Železný sice frekventoval některá témata ve Volejte řediteli, nicméně že ta samá témata se objevovala i ve zpravodajství a publicistice, a že tam se dostalo prostoru i nositelům jiných názorů. Rada rozhodla, že za těchto okolností nemůže postupovat stejným způsobem, jako postupovala před dvěma lety. V podobné situaci se nacházíme dnes. Opět se využívá skutečnosti, že Vladimír Železný hovoří o některých tématech, k tlaku na Radu, aby za to sebrala Nově licenci. Na Radě se o tom samozřejmě rozvine široká debata, ale když některý kolega chce navrhnout odebrání licence, není schopen doložit, podle jakého paragrafu. Nemá to oporu v zákoně.
Tady ale nejde jenom o odebrání licence. Rada má spoustu dalších možností, může třeba uložit pokutu.
Podle nového zákona jsou sankce jemnější. Nicméně je samozřejmě nepochybné, že Vladimír Železný v pořadu Volejte řediteli říká svůj názor na věc. Když o tom vede rada rozpravu, padá námitka, proč by to nemohl dělat. Čím se Volejte řediteli liší od glos Ivana Hofmanna na Radiožurnálu, který má také jako jediný možnost říci lidem po ránu svůj pohled na svět. Nikdo se nad tím nerozčiluje. Je to jeho plné právo.
Rozdíl je ale v tom, že pan Hofmann například neřekne, že pan Kršák je blázen a že není důvod se zabývat jeho výrokem o odvolání Vladimíra Železného z funkce generálního ředitele CET 21.
Ale Rada není orgánem, který má zkoumat pravdivostní hodnotu toho, jestli nějaká valná hromada proběhla nebo neproběhla. Od toho je soud. Rada posléze bude pracovat s informací, že soud rozhodl o její právoplatnosti nebo neprávoplatnosti. Vzájemné přestřelky si budou muset pánové Železný a Kršák vyřešit prostřednictvím soudu, nikoli Rady, protože my nejsme orgán, který má soudit.
Přesto se tyto přestřelky objevuje ve vysílání, a když o tom pan Železný mluví, na obrazovce se objevuje titulek, že pořad vyjadřuje stanovisko CET 21.
Tím se to posouvá pouze do té roviny, že postižený člověk nezažaluje Vladimíra Železného, ale CET 21. Konec konců za ten pořad je právně odpovědná právě CET 21. Rada tyto problémy nemůže řešit, nemá k tomu zákonnou kompetenci. Může nakládat až s výsledkem soudu, který by prokázal, že v pořadu padla evidentní lež.
A co se týká onoho problému se údajnou skrytou reklamou na minerální vodu Korunní?
Běží správní řízení.
Toto správní řízení inicioval pan radní Wagner?
Je to možné, nevím.
Zabývala se tím Rada už někdy v minulosti?
Nerad bych se dopustil nepřesné informace, ale vím, že v minulosti se Rada zcela určitě zaobírala výskytem časopisu Ano na stole při vysílání pořadu Volejte řediteli. Nicméně to bylo v okamžiku, kdy vydavatelem časopisu Ano byl někdo jiný než CET 21. U minerálky si nejsem jist, ale správní řízení kvůli tomu Rada myslím nevedla. Ale v rámci nějaké rozpravy se tím rada zabývala.
Bavili jsme se o problému zkoordinování kmitočtů TV Nova s kmitočty německého digitálního rozhlasu. Existuje další problém se slovenskou televizí Global, jejíž vysílač Krížava bude rušit příjem Novy v Beskydech. Mluvčí Rady Pavel Barák naznačil, že teoreticky může dojít k situaci, kdy Nova ztratí charakter celoplošné stanice. Je to možné?
Tento aspekt jsme na Radě probírali a výsledek není takový, že by došlo ke ztrátě celoplošnosti.
Problém se slovenským vysílačem se objevil už v minulosti…
Četl jsem o tom, ale víc opravdu nevím. Jestli k rušení opravdu dojde, bude se to muset řešit, ale já nejsem technický odborník.
Jak Rada vnímá skutečnost, že připravované změny ve společnosti CET 21, tedy snaha MEF Holdingu získat v ní majoritu, jí byly sděleny prostřednictvím tiskové konference?
Pan Šmejc může na tiskové konferenci říkat, co chce, ale pokud má dojit ke změně, která podléhá souhlasu Rady, CET 21 se nevyhne povinnosti o to Radu požádat. Já v tuto chvíli ani nevím, jestli v případě podílů pánů Venclíka, Hunčíka a Alana nepůjde o odkoupení firmy Vilja, na kterou nechali tyto podíly převést. Tam by se to dostalo o patro níž, a mám pocit, že o tom už Rada nerozhoduje.
Vy můžete jít do „druhého kolene“ v rámci vlastníků licencované společnosti, nebo jaké jsou vaše mantinely?
Tuším, že vlastnické změny schvalujeme jenom v prvním kolenu. Pánové Hunčík a posléze i Venclík a Alan se v určitém okamžiku rozhodli, že svůj vlastnický podíl uvnitř CET 21 nechtějí držet coby fyzické osoby, ale jako právnická osoba. Je to jejich plné právo a jejich rozhodnutí, které Rada akceptovala. Jestli se rozhodnou, že chtějí z CET 21 vystoupit úplně, a pokud to nebude v rozporu se zákonem, pak je to také jejich plné právo a Rada to schválí. Nabývání a pozbývání majetku je základním právem jednotlivce v demokratické tržní společnosti. Při platnosti nového zákona je obchodování oněch podílů daleko snadnější a daleko liberálnější, než tomu bylo dřív, protože dříve byl zákon daleko tvrdší a navíc platilo vnitřní kritérium Rady 49:51, při kterém bylo velmi obtížné docházet k majoritě.
Nový zákon to upravuje naprosto jednoznačně. Do dvou let můžete prodat maximálně 34 procent licencované společnosti, poté už prakticky všechno. Takže Rada v tento okamžik pouze prozkoumává, jestli ona společnost, která vstupuje do licencovaného subjektu a přináší nějakou velkou změnu, splňuje nejrůznější kritéria pro to, aby mohla vlastnit televizi nebo rádio. Jestliže MEF Holding dnes vlastní 25 procent CET 21 a nikomu to nevadí a není s tím žádný problém, tak zrovna tak nikomu nebude vadit, jestliže MEF Holding bude vlastnit o něco více. Podobným způsobem postupovala Rada i v případě vstupu zahraničního partnera do Rádia Impuls.
Milan Šmíd v rozhovoru pro Radiožurnál upozornil, že prodloužení licence nemusí nutně znamenat, že Nova bude vysílat do roku 2017, jak uváděla všechna média. Rada prý může licenci prodloužit na 12 let od chvíle, kterou určí, takže její platnost by mohla končit třeba i dříve.
Myslím, že to tak není. Doba platnosti první licence Novy skončí v roce 2005 a druhá licence bude platit od roku 2005 do roku 2017. Půjde o to, co bude na té licenci fyzicky napsáno. Jestliže Rada schválila splátkový kalendář na splacení 200 milionů korun jako správního poplatku za prodloužení licence, který končí právě začátkem roku 2005, tak z toho implicitně vyplývá, že počítá s tím, že nová licence začne platit v roce 2005. Poplatek za prodloužení licence totiž musí provozovatel splatit do doby, než licence začne platit.
