Je rok 1994, začíná vysílat televize Nova. Zpočátku ji divácká obec moc pozornosti nevěnovala, pak ale nastal obrat. Planeta Nova se rozrostla do takových rozměrů, že začala hýbat českou politikou, postarala se o mnohé skandály. O ten největší, kauza 10 miliard, v tomto seriálu jde hlavně.
Vraťme se zpět tam, kde jsme v předchozí první části analýzy Kauza 10 miliard – Deset let s Novou skončili. ODS zaútočila na tehdejší RRTV, které předsedal Daniel Korte. Ten po nevybíravých atacích nakonec podlehl a z čela regulačního orgánu odešel. To ale vládnoucí politické garnituře nestačilo. Ona žádala, aby Rada padla celá jako celek. Trvalo jí to rok, nakonec se jí to ale v roce 1994 podařilo. Sněmovna dvakrát odmítla její zprávu, Rada byla odvolána. ODS se podařilo zlanařit ostatní poslanecké kluby, aby jí podpořily. Jen trojice ODA, KSČM a Levý blok přání pravicové strany nevyslyšela.
První hlavolam – Kdo vlastně vysílá?
ODS se podařilo do nové RRTV dosadit své koně, třeba Petr Štěpánek začíná kariéru, ale nezvládla zvrátit zahájení vysílání první české celoplošné soukromé televize – Novy. CET 21 stále byla držitelem vysílací licence. Co s tím? Začaly se hrát nátlakové hry. Výbor pro vědu, vzdělání a kulturu si všiml, že Česká nezávislá televizní společnost (ČNTS), která Novu provozovala, má v obchodním rejstříku zapsáno vysílání podle licence CET 21. Všiml si toho i deník Právo a 2. března 1996 píše: Nova už dva roky provozuje společnost ČNTS, která nemá k televiznímu vysílání zákonnou licenci. ČNTS si totiž nechala zaregistrovat televizní vysílání jako předmět svého podnikání v rozporu se zákonem. RRTV věděla o porušení zákona už před rokem, avšak nijak nezasáhla.
Rozeberme si nyní, o co šlo. 8. července 1993 byla provedena u Krajského obchodního soudu registrace nové společnosti ČNTS. V registraci je uvedeno jako předmět podnikání celoplošné televizní vysílání podle licence č.001/1993 Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Tuto licenci však Rada udělila společnosti CET 21 a zákon 469/1991Sb. výslovně stanoví, že licence k televiznímu vysílání je nepřevoditelná. Zajímavé je, že ačkoliv ČNTS Krajskému soudu poskytla nepravdivé informace, registrace je platná a nelze ji zrušit jinak, než jiným soudním rozhodnutím.
Nezákonným převedením licence, která byla udělena CET 21, získala nad televizí Nova kontrolu CME, která vlastní 66% akcií ČNTS. Většinovým vlastníkem CME je Ronald Lauder a v její správní radě zasedá i Vladimír Železný, generální ředitel TV Nova. Ten navíc oznámil, že chce od některých svých společníků z CET 21 odkoupit jejich podíly. Jak se zdá, CET 21 je pouhou slupkou. A abychom RRTV neobviňovali, že nejednala, tak připomeňme, že si nechala vypracovat právní rozbor a podala na ČNTS trestní oznámení, protože veškeré finanční transakce šly přes ní.
Nyní je už nutné objasnit několik podrobností. V květnu 1993 podepsaly CEDC, Česká spořitelna a CET 21 Memorandum o dohodě o spojení a investicích, v němž se zavázaly vytvořit ČNTS, která bude provozovat novou televizní stanici Nova. CEDC vložila 75% kapitálu a získala za to zmiňovaných 66% vlastnických práv. Česká spořitelna vložila 25% kapitálu a získala 22%. CET 21 vložila právo užívat, získávat prospěch a udržovat licenci na bezpodmínečné, neodvolatelné a výlučné bázi. Za to získala 12% vlastnických práv. Každý tedy ze šesti společníku, po přistoupení Vladimíra Železného, měl šestinový podíl.
Nabízí se otázka, proč se to všechno dělalo tak složitě. Odpověď je kupodivu jednoduchá. Kdyby byla možnost kapitálově vstoupit přímo do CET 21, CME a případně bankovní ústav by to učinil. Jenže český zákon, který schválili čeští poslanci, tedy čeští politici a zástupci českého státu, to neumožňoval. Nestala se tedy už chyba tady? Rada RTV se podle všeho chovala podle zákona. Neumožnila kapitálově vstoupit zahraniční společnosti do českého subjektu, který byl držitelem vysílací licence, protože by tím sama porušila zákon. Navíc věděla, že by se vliv „českých subjektů“ nedal ve společnosti nijak uřídit a zajistit. Výslovně to uvedla ve své zprávě za rok 1997, kterou předložila Poslanecké sněmovně.
V této fázi sporu se Vladimír Železný tvrdě rval za zahraniční investory. Petr Štěpánek naopak tvrdě hájil zájmy nejen ODS a útočil na ČNTS. Železnému byl Štěpánek, o kterém se právě v této době ve svém seriálu Volejte řediteli vyjádřil, že je tajtrlík, trnem v oku. Železný, jako představitel ČNTS, zase ležel Štěpánkovi v žaludku.
Od nevraživosti k přátelství
Jak ale z takové situace vzájemné nevraživosti ven? Ani oběma stranám dlouhodobě nevyhovovalo být na ostří nože. Železný si uvědomoval, že si nemůže znepříjemnit vládnoucí politickou garnituru natolik, aby skutečně došlo ke krachu. Naopak politici viděli, že Nova má obrovskou sledovanost, která by se mohla hodit k produkci jejich politických a lobbistických zájmů k ovlivnění české společnosti. I když Železný koncipoval Novu jako nestrannou televizi zabývající se spíše zábavou a filmy, měl i kvůli naplnění požadavků licence zpravodajské a publicistické pořady. Problémem pro něj ale bylo to, že jejich náplň nemohl ovlivnit. Zpravodajství šéfoval Jan Vávra. I když to nikdy na veřejnosti nebylo patrné, oni dva se vzájemně v lásce neměli. Pokud si ještě vzpomenete, Nova vysílala diskusní pořad jeden na jednoho, který moderoval Luboš Beniak. V jednom z jeho osudovém dílu se právě Václav Klaus s Beniakem pohádal kvůli nepříjemným otázkám na tělo. Železný ustoupil a nabídl ODS vstřícnou ruku – pořad se zrušil. Před volbami 1996 Klausovi dokonce zřídil pravidelné promluvy, až se to zajídalo i věrným komentátorům provládních periodik.
Veškeré kosmetické změny vedoucí k přátelství vyhovovali Klausovi a Železnému, jenže ne České republice. RRTV sice na oko se tvářila, že na ČNTS tlačí, ale ve skutečnosti nic neudělala. A mohla. Zákon ji dovoloval, aby změnila podmínky licence bez souhlasu jejího držitele v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních svazků, jímž je Česká republika vázána. Kdyby chtěla, mohla upravit licenční podmínky tak, aby amerického investora ochránila před rizikem případných budoucích sporů.
Mezitím paralelně probíhal jiný děj. Skupina poslanců, mezi kterými nejviditelněji figurovali Jan Kasal (KDU-ČSL), Hana Marvanová, Martin Přibáň a Ondřej Zemina (všichni ODS), se rozhodla, že mediální trh je moc přeregulován, a proto je nutné jej deregulovat. V prosinci 1995 sněmovna odhlasovala rozsáhlou novelu prakticky všech mediálních zákonů. Mimo jiné přidělila České televizi druhý kanál, vzala RRTV možnost práva zavazovat provozovatele licenčními podmínkami. Rada od té chvíle nemohla držiteli licence nařídit, aby dodržoval to, co v projektu sám slíbil, ani kontrolovat jeho majetkové poměry. Servisní organizace jako ČNTS se zcela vymkly zpod její kontroly. Tady se skutečně nabízí otázka, komu to prospělo a na čí objednávku za jakým účelem se tak stalo.
Druhý hlavolam – Amatérismus, nebo přecenění sil?
ČNTS byla velmi prosperujícím podnikem s ročním ziskem okolo jedné miliardy českých korun. To přitahovalo zájem politiků i byznysmenů. Podle zpráv z tehdejšího tisku se o vstup do ČNTS snažil Motoinvest. Jedna z největších spekulantských firem Klausovy éry. Motoinvest se snažil vstoupit do České spořitelny, leč neúspěšně. Špatně to dopadlo i s Kreditní bankou a Agrobankou. Ty dokonce padly. Viníkem všeho byl později soudem označen Pavel Tykač, který měl velmi dobré kontakty na Václava Klause.
Jak šlo zařídit, aby Motoinvest vstoupil do ČNTS? Musel by odkoupit podíly majitelů CET 21. Kdyby aspoň čtyři společníci své podíly prodali, ovládl by licenci někdo jiný. Investor, CME, musel situaci řešit. Kdyby ztratil kontrolu v CET 21, nemohl by ovládat vysílací licenci. CME si byla dobře vědoma, že jedině TV Nova vydělává. Ostatní projekty ve střední a východní Evropě jsou propadák.
RRTV neumožnila CME licenci koupit ani zachovat poměrně bezpečné uspořádání společného podniku, vymyslelo jiné schéma. CME dostane licenci pod kontrolu nepřímo. Nejprve v červenci 1996 koupila od České spořitelny její 22% podíl v ČNTS za 36 milionů dolarů. Tím okamžikem se jí podíl v ČNTS zvedl na 88%. V srpnu 1996 půjčila CME Vladimíru Železnému 4,7 mil. dolarů, aby za ně koupil podíly od ostatních společníků v CET 21 a stal se majoritním vlastníkem licence se 60% podílem. Železný podíly koupil. Když úkol splnil, CME půjčku odpustila. Radu RTV o tomto kroku se neobtěžovali informovat. Podle Policie ČR Železný, ani ostatní vlastníci z této transakce nezaplatili daně českému státu.
Současně došlo k změně vlastnických podílů v ČNTS. Dvanáctiprocentní podíl CET 21 v ČNTS se rozdělil na tři díly: CET 21 si ponechala 1 procento, firma Vladimíra Železného Nova Consulting získala 5,8% a ostatních pět společníků v CET 21 dostalo 5,2% Ti navíc svůj podíl v prosinci 1996 prodali za 5 mil. dolarů CME. Ta navýšila svoje vlastnictví v ČNTS na 93%.
CME se pojistila, že se kontroly nad licencí nemůže zmocnit nikdo, kdo nezíská souhlas Vladimíra Železného. Věřili mu a aby jim byl zavázán, tak si CME za 28,5 mil. dolarů, tedy přibližně miliardu českých korun, koupila i jeho – Vladimíra Železného. Tím okamžikem se Železný stal miliardářem. Když se ale zamyslíme nad tím vším, tak CME se v této fázi existence TV Nova chová jako tvrdý byznysmen, který obchází české zákony, finguje smlouvou o nákupu Nova Consulting apod. Podle Policie ČR ani nezaplatila korunu daní za všechny transakce, které nakonec zůstaly na bedrech Vladimíra Železného.
CME se stalo 99% vlastníkem ČNTS. Podíl CET 21 se smrskl na pouhé 1 procento. Co to znamená? Původní majitelé si nechali proplatit dárek od státu hotově. Že tomu nerozumíte? CET 21 získal vysílací licenci zadarmo(!), o několik let později své podíly v CET 21 vlastníci prodávají nejprve Železnému, ten pak CME. Vladimír Železný, Peter Kršák, Josef Alan, Péter Hunčík, Fedor Gál – ti všichni dostali pohádkově zaplaceno, aniž by do svého podnikání museli investovat.
CET 21 se stala bezcennou slupkou. Vladimír Železný zářil. Pobíral v půlročních splátkách přes 2,5 milionu dolarů. V listopadu 1996 CME mění na popud RRTV smlouvu o vytvoření ČNTS tak, aby v ní nebylo přímo uvedeno užívání licence, ale know-how spojeného s licencí. Text smlouvy ale nově zdůrazňuje výlučnost a exkluzivitu vztahu mezi CET 21 a ČNTS. V květnu 1997 následovala nová smlouva mezi oběma subjekty, tzv. Servisní smlouva, která nahradila původní smlouvu o vytvoření ČNTS z roku 1993. V této dohodě se respektuje požadavek RRTV, že CET 21 je držitelem licence, operátorem a tím, kdo zodpovídá za vysílání. ČNTS naopak měla podle smlouvy exkluzivní právo a povinnost zajišťovat služby pro televizní vysílání. CME Radě vyhověla přesně podle rčení vlk se nažral a koza zůstala celá. RRTV trestní oznámení v minulosti podané zastavila. Vypadalo to na idylku, že jsou všichni spokojeni. Byl to ale jenom klid před bouří. Zajímavé totiž je, že se CME zbavila kontroly nad tokem peněz plynoucí do a z TV Nova. Naopak tu kontrolu měl Vladimír Železný. Právní jistota CME se prudce snížila a bylo jen otázkou času, kdy dojde ke vzájemnému konfliktu.
