ROZHOVOR – Již půl druhého roku působí na pražském trhu malé ale jedinečné Radio Spin. Zajímavé je nejen svým hudebním zaměřením na černou scénu – hiphop, soul a rnb – ale i tím, že v něm slyšíte slovensky mluvící moderátory. Slovenština pochází ještě z dob, kdy na pražské frekvenci 96.2 MHz vysílalo slovenské Rádio Twist a později Rádio Viva. I když je Spin svým zaměřením někde úplně jinde, vysílat slovensky bude i nadále, protože to má ve svých licenčních podmínkách.
Programový ředitel Radia Spin Petr Kříček ale nevnímá slovenštinu jako nevýhodu. V rozhovoru pro RadioTV prozradil, že slovenský projev dodáva rádiu exotický zvuk, přičemž je pořád srozumitelný i pro české posluchače. Nejen o moderování, ale i o jedinečnosti black music formátu na pražském trhu, o pozici a výhodách alternativních rádií i možné expanzi do dalších regionů jsme si povídali s prvním mužem Radia Spin, které patří mezi nejmladší ale rychlo rostoucí rádiá v Praze.
Kvůli zachování česko-slovenského nádychu rozhovoru jsme zámerne ponechali otázky šéfredaktora RadioTV ve slovenštině.
Rádio Spin vzniklo na základoch slovenského Rádia Twist, ktoré bolo svojim zameraním a cieľovou skupinou veľmi odlišné. Ako ste sa dostali od konzervatívneho slovenského formátu k progresívnemu rádiu pre mladých?
„Já si jenom matně vzpomínám, co vysílalo to rádio před náma, tehda to byl Twist, pak ještě Viva. Víceméně to bylo slovenské rádio, které hrálo převážně hudbu 80-tých let. Pak došlo k licenčním změnám a možnosti vzniku pražského lokálního rádia, takže vědeli jsme, že to bude muset být rádio, které bude muset vysílat zčásti slovensky, což je daný licenčníma podmínkama, ale neměli jsme ještě úplně jasno v tom, co by to mělo vysílat. Tam byl ten první úkol, najít skutečně tu díru na trhu, aby jsme nešli cestou, která už je dávno prošlapaná. Vědeli jsme teda, že chceme dělat rádio pro mladé, což je můj oblíbený formát, takže jsme si udělali pozicioning, takže nám víceméně vyšlo, že tá mladá skupina chce buďto rockovou hudbu, anebo černou hudbu – hip-hop, rap, r’n’b. Samozřejmě rocková hudba je tady už zastoupená několika stanicema, ale skutečně ten hiphop tady zatím nikdo nenabízel v čistém formátu. Tak jsme na to vsadili, samozřejmě museli jsme vytvořit playlist, který zatím tady nikdy neexistoval, takže jsme udělali selekci toho nejlepšího z hiphopu. Klasicky jsme muziku protestovali, aby jsme zjistili, co spíš jsou ty velké hity, a co přesně je hudba, která vyhovuje spíš českýmu posluchači, protože přece jen i v té černý hudbě, v tý chuti je trošičku rozdíl, jestli je to evropskej playlist, americkej playlist, atd. a v tu chvíli jsme vystartovali.“
Bol to formát dosť neprebádaný a do istej miery mohol byť vnímaný ako extrémny, takže ako ste sa s tým vyrovnávali?
„Pro nás naopak – to vyrovnání s formátem bylo výborný v tom, že nám už ty předchozí testy ukázaly, že v té naši skupině je o tenhleten formát veliký zájem. On to není vůbec novej formát, ten formát už existuje řadu let, jenom v těch našich zeměpisných šířkách se mu zatím nikdo nevěnoval s takovou šíří a s takovým zacílením.“
Aká je teda vaša primárna cieľová skupina? Nie sú to ľudia, ktorí sa predtým terestrickým rádiám vyhýbali?
„Nemyslím si, že by se jim vyhýbali. Oni ty rádia poslouchali, ale museli vybírat z těch rádií, která na tom trhu byla. V tu chvíli měli na výběr tady z těch stanic, které částečně i s námi sdílí playlist, můžu jmenovat třeba Wave, nebo Expres, i naše spřátelené Radio 1. To jsou stanice, které částečně ten playlist sdílí, ale nikdo není tak čistě vyhraněnej. Tam bylo úplně jasný, že nemáme s kým se víceméně moc prát.“
Čiže v tomto formáte môžete prekonávať najviac sami seba. Ten váš potenciál sa v priebehu roka a pol ukázal na úrovni približne tých 50 tisíc poslucháčov týždenne. Je to pre vás uspokojivé číslo alebo máte pocit, že je ešte stále kam rásť?
„Já si myslím, že ještě je furt kam růst, samozřejmě je tady limitace pokrytí, výkonu, velikosti trhu, a je tam i ten trend, kdy část těch posluchačů to určitě vnímá trendově, pro část je to životní styl. Neumím odhadnout přesný číslo, kam to ještě může doběhnout, ale myslím si, že ještě stále nejsme na vrcholu. To rádio tady působí rok a půl, už je to relativně dlouhá doba, ale z marketingového pohledu je to ještě furt krátká doba na to, aby se to stabilizovalo na trhu.“
Vy ste mali a ešte stále máte priamo v licenčných podmienkach slovenčinu. Nemali ste strach z toho, že to môžu českí tínejdžri ťažšie prijať, že to môže byť kontraproduktívne, pretože predsa len je to už mladá generácia, ktorá slabšie rozumie slovenčine…
„Samozřejmě, někde v pozadí nějaká obava mohla být protože tady byly slyšet hlasy, že mladá generace 15-20 let slovenštinou až tolik nevládne, ale já se domnívám, že ta slovenština je hodně blízká a ono to skutečně začalo působit víceméně exoticky tím, že to je trošičku jinej zvuk, ta slovenština má tu malebnost, takže to působí v podstatě jakoby zahraniční rádio, ale je tomu rozumět. S tím, že my dle licenčních podmínek zachováváme zpravodajství ve slovenštině a máme v tuhle chvíli skladbu moderátorů „padesát na padesát“ takže ten poměr slovensky a česky mluvících je vyrovnaný.“
Pokiaľ sa pozriete na slovenčinu z trhového pohľadu, vnímate ju ako svoju konkurenčnú výhodu alebo máte pocit, že s tou češtinou by ste mohli byť trošku vyššie?
„V tomhletom případě nedokážu říct ano ani ne. Je to opravdu ve vakuu. Co máme my udělané průzkumy tak z 50 procent slovenština vadí, a z 50 procent ne. Samozřejmě dá se říct, že na pražský trh to hendikep je, ale když máte nějaký hendikep a dobře ho využijete, tak můžete na tom i získat.“
Spočiatku mohol byť problém aj v profilácii prejavu moderátorov. Ako ste ho zmenili v priebehu fungovania?
„Samozřejmě je velký problém, když máte sehnat v Praze dobrého slovenského moderátora, a na to aby ještě byl zaměřenej na černou hudbu a r´n´b. To je opravdu velký oříšek. Když se podíváme na klasická rádiá, komerčné hitová, tak tam působí univerzální moderátoři. Je pravda, že Radio Spin je hiphopové, je tady potřeba aby ten moderátor byl z nějaký subkultury, aby se v té subkultuře i vyznal a byla to jeho srdcová záležitost. To v podstatě my řešíme večerníma programama, který jsou od sedmi hodin až do půlnoci. Střídají se tam špičky z týhlety scény a musím říct, že ty pořady jsou velice sledovaný, a na velice vysoké úrovni.“
Čo sa týka formátovania a formovania prejavu, mali ste v tomto pomoc od konzultantov zo zahraničia alebo ste si s tým poradili sami?
„Ne, všechno bylo vytvořený námi bez konzultantů, je to naše domácí know-how.“
Čiže tých 47 tisíc poslucháčov týždenne, čo ste už prilákali je výsledkom vašej vkastnej tvorivosti…
„Přesně tak, je to česko-slovenská tvořivost.“
Pokiaľ sa bavíme o konzultantoch, je preplnenosť trhu v Prahe výhodou alebo nevýhodou? Dokážu sa práve vďaka tomu uchytiť aj rádiá, ktoré nie sú presne formátované podľa zahraničných vzorov?
„Samozřejmě, že je to především nevýhoda, když je přeplněnej trh. Rádio žije z reklamy a najít klienty pro zrovna nové rádio je velice těžké. Je to velkej hendikep a myslím, že ani zahraniční konzultanti tomu v tomhle nepomůžou. Chce to jedině čas a znalost té stanice, což je příma rovnice. To je to jediné, co nám může pomoct.“
Pokiaľ sa pozrieme na alternatívne rádiá v Prahe, tak v posledných rokoch je badať veľmi slušný vzostup. Či už je to vaše rádio Spin, alebo sesterské, rockovo orientované Rádio Beat, prípadne Radio 1 a ďalšie… Čím je to podľa vás? Nasýtili sa už poslucháči mainstreamu alebo rádiá už cítia, že s postupným zapĺňaním trhu sú nútené formátovať aj na alternatívne zamerané cieľové skupiny?
„Mainstreamová rádia budou stále vždycky žít a budou mít velkou výhodu toho, že nabízí od všeho málo, a od všeho v podstatě to nejlepší. Na druhou stranu rádio, které je zaměřené, nabízí daleko víc té hudby, kterou má jeho dotyčný posluchač rád, ale já si myslím, že i od jednostranně zaměřeného rádia si musíte chtít občas odpočinout.“
Pozrime sa aj konkrétne na váš program. Ktoré programové prvky by sa u vás mohli stať fenoménom, že ich poslucháč nenájde nikde inde?
„Náš program je rozdělen na dvě skupiny. Jedna je klasicky rotovaný playlist s určitou strukturou, který je během dne, a opět se vracím k našim licenčním podmínkám, kde máme i specialní pořady ve večerních hodinách. A zde došlo k něčemu, co přesně mělo být v uvozovkách nevýhodou, protože všichni víme, že večer rádia ztrácí posluchače, a prim přebírá televize. V naši cílové skupině se stalo to, že my dokážeme krásně televizi konkurovat. Uvědomme si, že naše cílová skupina není konzumentem tradičních seriálů, kterých je na všech televizních okruzích přehršel, a v tuhle chvíli volí ty rádia a vyhledávají si specializovaný pořady, ať už je to na hip-hop, rnb, profily alb atd., vyhledávání nových talentů, tady mají možnost prezentovat své nové nahrávky, a v tu chvíli to rádio začíná žít a ta večerní poslechovost je velice vysoká, až nestandardní.“
Mohli by ste menovať konkrétne bloky, ktoré u vás najviac bodujú v tomto smere?
„Jeden z takových těch hodně špičkových je Rap Game, který je v pondělí od deseti do půlnoci. Je to opravdu ostrá show bez jakýchkoliv servítek. Proto je také po desáté hodině, jelikož není úplně vhodná pro děti. Další rozhodně dobře koncipovaný pořad je Platinum Soul, který je od pondělí až do pátku (18-19). Dále pořad Spin Traxx, kde nabízíme každý den profil tří alb, z každého alba hrajeme výběr čtyř tracků takže je to takovej průřez hudebním trhem. Samozřejmě tam hrajeme alba nejnovější, novinky, které právě vyšly. Pořad Get Fresh, který nabízí opravdu horké novinky, přehled toho, co vychází… a samozřejmě nabízíme i klasický písničky na přání.“
Aký široký archív máte v porovnaní s ostatnými rádiami? Je to v tých bežných hodnotách okolo 500-1000 aktívnych trackov alebo sa pohybujete niekde úplne inde?
„Musíme rozlišit ten denní playlist, který se pohybuje ve srovnatelných číslech jako mají i jiná rádiá. Večer se nám otvírá velký archiv, tisíce skladeb, stovky cédéček.“
Keďže máte v licenčných podmienkach slovenčinu, uvažovali ste aj nad spoluprácou s rádiami zo Slovenska alebo nad výmenou programov?
„Ze začátku tady určitá výměna probíhala, ale čas ukázal, že je lepší všechno mít centralizovaný a vyrábět tady. Mít nějakou soudržnost těch pořadů. Ve chvíli, kdy přichází pořad zvenku, není tam kontrola toho, co je uvnitř, a samozřejmě pokud ten pořad je připravený a je tam nějaký problém, my jsme nuceni ho odvysílat, protože se to těžko mění. Takže je to trošku zapeklitá cesta.“
Momentálne je vašou jedinou oblasťou záujmu Praha, ale uvažovali ste nad tým, že by ste tento formát testovali aj v ďalších regiónoch a posunuli ho prípadne aj za hranice Prahy?
„Samozřejmě, tento formát může být úspěšný i jinde. Přirovnal bych to k rádiu Beat, které má životaschopnost v celé republice. Nevím o tom, že by existovalo stejné rádio stejného zaměření a věřím tomu, že i v jiných regionech by to velice dobře fungovalo. Nikde to nebude samozřejmě to TOP rádio, ale bude to vyhraněné rádio, které bude mít své posluchače. A myslím si, že jich bude dostatek.“
Čiže je pre vás otvorená aj alternatívna, že by ste sa prípadne uchádzali aj o ďalšie frekvencie v licenčných konaniach?
„Kdyby byla, budeme mít zájem.“
Samozrejme, a pokiaľ sa pozrieme aj na menej tradičné formy šírenia signálu rádií, či už satelit, alebo dnešné dostupné digitálne platformy, je to pre vás aktuálne?
„I v rámci toho, že naše cílová skupina je mladá, a skutečně výrazně progresivně pracuje s multimédii, tak ty naše cesty jsou různé. Distribuce přes internet je samozřejmostí, v úvahu přichází vytvoření dalších specializovaných kanálů. Tyto vize máme, a pokud budou dostupnější nové technologie i možnosti pro digitální rádio, vše tohle nás samozřejmě bude zajímat.“
