ZAMYŠLENÍ – Dvojka Českého rozhlasu se již delší dobu potýká s odlivem posluchačů. Programová struktura i styl vysílání se navíc podobá regionálním stanicím. Pro stejnou skupinu posluchačů se tvoří velmi podobný program, ačkoli se charakterizují odlišně.
Logo Dvojky Českého rozhlasu
Aktuální data poslechovosti zajisté nevykouzlila úsměv na tváři těm, kdo zodpovídají za Český rozhlas Dvojka. Ano, veřejnoprávní stanici jistě nemá jít jen o čísla poslechovosti, nicméně trend je alarmující. Týdenní poslechovost se prozatím zastavila na hodnotě 501 tisíc posluchačů, což značí meziročně o 68 tisíc posluchačů méně (-12 %), v porovnání s druhým pololetím 2012 klesla stanice dokonce o necelých 200 tisíc (-28 %). Jedním z důvodů je tápající a neujasněné směřování stanice.
Český rozhlas Dvojka se z velké části kryje s regionálními stanicemi Českého rozhlasu. Při pravidelném monitoringu mám z obou stanic vlastně podobný dojem – cílí na stejné posluchače, čímž se kanibalizují. Český rozhlas Dvojka se sice charakterizuje jako stanice pro celou rodinu, ale ruku na srdce, zařazením pásma pro děti ze stanice rodinnou neudělá. Drtivá většina vysílání cílí na posluchače spíše ve vyšším věku. Což samozřejmě není vůbec špatně – každá věková kategorie má mít nějaké své rádio a Český rozhlas by nikoho opomíjet neměl.
Jen mi nedává smysl mít dva okruhy, které cílí na úplně stejného posluchače. I když každá ze stanic tvrdí, že má na jiné obecenstvo, z hlediska struktury posluchačů jsou obě stanice prakticky totožné – téměř 65 % posluchačů je starších 60 let, 25 % posluchačů je ve věku 40–59 let. Ženy pak představují asi 55 % publika.
Dvojka České rozhlasu poskytuje posluchačům řadu pořadů, které by měly být zachovány – ať už se jedná o rozhlasové hry, dokumenty, diskuzní pořady (Jak to vidí, Káva o čtvrté), pořady pro děti a řadu hudebních speciálů. V tomto poskytuje nezastupitelnou roli a nabízí kvalitu, o kterou by jistě stála celá škála posluchačů. Jenže o nich ví poměrně málo lidí a v programu Dvojky zapadnou.
Je program Dvojky ČRo a regionálních studií zaměnitelný?
Zbylá část programu je však zaměnitelná a splývá v jednolitý proud rozhovorů se známými osobnostmi, rubrikami se zajímavostmi a life-style programu. Ačkoli by bylo potřeba silného a odvážného rozhodnutí vedení, více smyslu by dávalo vytvořit národní okruh sestavený z regionálních studií Českého rozhlasu. Právě zpravodajství a informace z regionu doplněné o výše uvedené formáty.
O hudební složce asi není třeba diskutovat. Drtivá většina české tvorby, zpravidla staršího data. Hity, které jsme všude slyšeli několikrát. Ničím nezajímavý střední proud opět cílí výhradně na starší posluchače a zbytečně zdvojuje program. Český rozhlas totiž relativně opomíjí i jiné cílové skupiny – za všechny zmíním mladší ročníky ve věku 10–35 let (ano, existuje tu digitální Wave, ale po hudební stránce není stravitelný pro velkou část posluchačů, ačkoli sám jsem pravidelným posluchačem).
RadioProjekt 2017: první čtyřka bez výraznějších změn
DOPLNĚNO – Výsledky průzkumu RadioProjekt pro třetí a čtvrtý kvartál roku 2017 nepřinesly výraznější změny v čele nejposlouchanějších stanic. Čtyři nejposlouchanější stanice mírně posílily v počtu posluchačů. Pořadí na předních příčkách to neovlivnilo.
....Je tu sice ČRo Radiožurnál, jenž za poslední roky dokázal přijít s kvalitním hudebním i obsahovým formátem. Ten se zaměřuje na posluchače 35+. Pokud hledá posluchač mladší a střední generace odpočinkovější formát s pestrou hudbou, má poměrně problém.
Jak už jsem psal, rozhodně souhlasím s tím, aby i starší posluchači měli svůj okruh. Tím může být buď právě Dvojka a být poklidným průvodcem. Problém není v moderátorech, ti jsou bezesporu kvalitní. Potom však druhý okruh, regionální, by měl vyjít vstříc střední generaci a být partnerem právě u nich doma, přinášet informace a aktuální zprávy z daného regionu a ve večerním čase přijít s kvalitní rozhlasovou tvorbou ve formě publicistiky, dokumentů a umělecké tvorby. Jsem připraven Českému rozhlasu přinést koncepci a programovou strukturu obou okruhů.
