ANALÝZA – Nová generace digitálního terestrického vysílání DVB-T2 přinese výrazně vyšší kapacitu pro nové i stávající programy. Na druhou stranu si vyžádá i výrazné investice na straně diváků a veřejných institucí. Asociace zastupující satelitní operátory dokonce navrhla i úplné stažení návrhu z legislativního procesu. Vyplývá to z připomínek k Technickému plánu přechodu.
Ilustrační foto Shutterstock.com
Přechod na DVB-T2 je vynucený jen částečně
Příjem televize na běžnou anténu je i nadále zásadní pro část domácností – odhadem až 45 procent. Rovněž je klíčový pro Českou televizi, jakož i obě největší televizní skupiny, které každoročně platí stovky milionů korun za to, aby mohli divákům své programy prostřednictvím antény zpřístupnit. Není tedy divu, že tento proces vyvolává i mnoho otázek a připomínek.
Nejaktivnější v tomto směru je Česká asociace satelitních operátorů (ČASO), která dlouhodobě upozorňuje na to, že zvolený způsob přechodu na DVB-T2 může zvýhodnit některé subjekty působící na televizním trhu a jiné poškodit. Za problematické označuje nejen prodloužení kmitočtů operátorů, kteří působí na trhu terestrické televize, ale i fakt, že státní úředníci se vůbec nezabývali otázkou, zda je vůbec nutné vypnout současnou první generaci digitální televize.
Bezplatné prodloužení využívaných kmitočtů stávajícím operátorům terestrické televize až do roku 2030 je z pohledu asociace satelitních operátorů důvodem, aby se k celému procesu před veškerými nevratnými kroky vyjádřila Evropská komise, jelikož jde o opatření veřejné podpory. Z tohoto důvodu požaduje ČASO stažení tohoto návrhu z legislativního procesu.
Většinu nákladů ponesou domácnosti v důsledku nákupu nových přijímačů a set top boxů
Přechod na DVB-T2 vyvolá nutnost nových investicí do zachování terestrické platformy, tedy příjmu na běžnou anténu. Možné náklady zmiňuje vládní Strategie rozvoje zemského digitálního vysílání z roku 2016. Je potřeba brát v úvahu financování souběžného vysílání „staré a nové“ platformy DVB-T a DVB-T2, které už momentálně probíhá a mohlo by si vyžádat až 1 miliardu korun.
Dále se operuje se sumou až 350 mil. Kč na související informační kampaň. A v neposlední řadě je třeba pamatovat i na výdaje na straně diváků, kteří budou muset investovat do nových přijímacích zařízení (televizí nebo set top boxů). Horní odhad těchto nákladů ve zmíněné strategii představuje sumu necelých 5 miliard korun.
Nákup nových televizí pro DVB-T2? Ministerstvo spravedlnosti žádá upřesnit náklady
Přechod na DVB-T2 upravuje tzv. Technický plán přechodu. V rámci připomínkového řízení se objevilo několik zásadních připomínek. Nejobšírněji se ozvala asociace zastupující satelitní operátory. Ministerstvo spravedlnosti vládnímu dokumentu vyčítá nedostatečnou specifikaci finančních dopadů.
....Přirozená obměna přijímačů se netýká všech. 12% domácností vlastní „starý“ CRT televizor
Zmíněná strategie počítá i s určitou přirozenou obměnou televizních přijímačů. Někteří diváci by tedy nový televizor zakoupili tak jako tak. Lze však předpokládat, že značná část diváků, která sleduje neplacenou televizi na běžnou anténu, nemá důvod k častým obměnám televizního přijímače, dokud jim ten původní dobře slouží.
Konzervativnost určité skupiny diváků dobře ilustruje fakt, že podle jednoho průzkumu v lednu 2017 ještě 12 procent domácností vlastnilo alespoň jednu televizi typu CRT. Pro nepamětníky – jde o rozměrně „krabicové televizory“.
V této souvislosti Česká asociace satelitních operátorů ve svých připomínkách dlouhodobě upozornila i na fakt, že přechod na novou generaci terestrického digitálního vysílání nebyl v této podobě nutný. Přecházet se sice mělo, ale některé DVB-T multiplexy pro méně náročné diváky mohly zůstat zachovány.
Terestrická platforma DVB-T uvolní prostor novějším technologiím
Všeobecně se předpokládá, že přechod z původního digitálního vysílání DVB-T1 na druhou generaci (DVB-T2) je nutný za účelem uvolnění rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu 694-790 MHz (tzv. „pásmo 700 MHz“). Tyto kmitočty následně využijí mobilní operátoři pro nové sítě.
Část tohoto pásma dnes využívají televizní operátoři. Zřejmě z důvodu, aby nedošlo k poklesu programové nabídky na běžnou anténu, bylo rozhodnuto o úplném ukončení původního terestrického vysílání a nahrazení novou generací DVB-T2, která umožňuje vysílání většího počtu programů na stejném prostoru.
Divák ovšem bude mít za dva roky i přes uvolnění pásma 700 MHz k dispozici ještě vyšší počet celoplošných sítí než byl k dispozici doposud. Konkrétně podle schválené strategie by v novém standardu mělo být k dispozici až 6 celoplošných sítí, přičemž dnes jsou k dispozici pouze čtyři celorepublikové multiplexy, Navíc bude ve vysílání použita mnohem efektivnější technologie (kodek) HEVC, díky čemuž se prostor znásobí.
Divák by měl tedy získat více programů a kvalitnější obraz. Tedy alespoň teoreticky. V praktické rovině je ovšem velice pravděpodobné, že obrazová kvalita většiny komerčních programů se výrazně nezmění a programová nabídka zůstane stejná. Jak je to možné?
Ilustrační foto Shutterstock.com
Programy Déčko a ČT art končí v DVB-T2 síti Radiokomunikací. Diváci o ně ale nepřijdou
Programy ČT :D a ČT art ukončí své vysílání v DVB-T2 multiplexu Českých Radiokomunikací. Jedná se o verze ve standardním rozlišení. Diváci o ně nepřijdou. Mohou je nadále sledovat v síti České televize.
....Vysoké rozlišení zdarma na běžnou anténu? U Novy a Primy zřejmě ne
Přenosová kapacita sice několikanásobně vzroste, ale není tím zaručeno, že vzroste i počet programů. Pro nové programy totiž potřebujete vyrobit nebo nakoupit další obsah, a ten musíte mít z čeho zaplatit. Trh neplacené terestrické televize je už dnes do značné míry přesycen a nelze předpokládat, že by se další nové televize uživily pouze z reklamy. Vysílatelé tedy budou muset hledat nové možnosti příjmů i mimo tradiční reklamní trh.
Právě z tohoto důvodu není pravděpodobné, že by se v neplacené anténní televizi objevily například komerční programy ve vysokém rozlišení. Nova s Primou nemají zájem na tom, aby měl divák k dispozici HD signál jejich stanic zdarma. Z obchodního hlediska je to pochopitelné.
HD verze Novy a Primy jsou už dnes dostupné pouze v placených platformách. Tento model přináší komerčním televizím zajímavé doplňkové příjmy. Kódování HD programů je běžné i v jiných zemích. Dokonce i v sousedním Německu můžete sledovat HD verze největších stanic pouze za poplatek. Přitom v Německu má neplacené vysílání dlouhou tradici.
Setrvání platformy DVB-T? Pokles počtu programů by byl „nežádoucí“
Ministerstvo průmyslu a obchodu se podle dostupných informací vůbec nezabývalo možností zachovat současnou platformu DVB-T1. Uvolnění nutných kmitočtů v pásmu 700 MHz by přitom bylo možné i při zachování této platformy. Toto řešení se podařilo prosadit například ve Švédsku, kde si diváci mohou vybrat, zda chtějí setrvat u původního formátu nebo přejít na nový.
Ti, kdo nechtějí investovat do nového přijímače nebo set top boxu, se musí spokojit s menším počtem televizních programů. V českých podmínkách bylo ale toto řešení vyhodnoceno jako nežádoucí. Naprostou prioritou pro Ministerstva průmyslu a obchodu bylo zachování šíře kapacity této platformy.
Zdroj: fotobanka Shutterstock.com
Kdy musíte koupit novy set top box? Většina diváků s anténou má čas do konce příštího roku
Celoplošné vysílání České televize, Novy, Primy a dalších televizí na běžnou anténu bude dostupné i na starších typech set-top-boxů minimálně do konce roku 2019. Jednotlivé vysílače se budou postupně vypínat od ledna 2020.
....Jak dramatický by byl pokles počtu programů, kdyby platforma DVB-T zůstala?
Pokud by byla zachována končící platforma DVB-T, reálně by došlo k poklesu počtu televizních programů, ten by ale nemusel být nikterak dramatický. Dnes mají diváci k dispozici 4 celoplošné multiplexy a několik regionálních sítí. Díky celoplošným multiplexům mohou sledovat zhruba 27 televizních programů. Po uvolnění pásma 700 MHz by dle Ministerstva průmyslu a obchodu byly k dispozici maximálně tři celoplošné sítě a výrazně by se snížil prostor pro regionální multiplexy.
Operátoři terestrického vysílání by v takovém případě museli snížit počet stanic na zhruba 15, což by se neobešlo bez dohody s komerčními televizemi. Také by zůstalo dost prostoru pro vysílání všech programů ČT v standardním rozlišení. Otázkou ovšem je, zda by byl pokles počtu celoplošných sítí opravdu nutný, když v jiných zemích EU nebyl problém nakonfigurovat více multiplexů.
Vládní strategie počítá se šesti celoplošnými multiplexy DVB-T2
A dokonce i v prostoru České republiky se po přechodu na DVB-T2 počítá až se šesti celoplošnými multiplexy, i po uvolnění pásma 700 MHz. Kdyby se tyto sítě původně využily pro dnešní standard DVB-T, tak přechod na DVB-T2 by nebyl vůbec nutný.
Na druhou stranu je přirozené, že i terestrické televizní vysílání potřebuje určitý kvalitativní posun. Proto je přechod na DVB-T2 užitečný. Je ovšem otázkou, proč alespoň některé sítě nezůstanou v původním standardu.
Pokud bude k dispozici až 6 celoplošných sítí plánovaných po červnu 2020, mohla alespoň část zůstat ve standardu DVB-T a některé v novějším standardu DVB-T2.
Diváci by tak měli na výběr. Nebyli by nuceni v brzké době měnit televizní přijímače a došlo by k výrazným úsporám i na straně státu, potažmo operátorů.
Satelitní příjem slovenských televizních stanic bez omezení
Kabeloví a satelitní operátoři výrazně omezili dostupnost slovenských plnoformátových i tematických stanic na českém území. Pokud se rozhodnete řešit příjem programů Markízy a JOJ individuálně, jedinou spolehlivou platformou je satelit.
....
„Dokonce i v sousedním Německu můžete sledovat HD verze největších stanic pouze za poplatek.“… ano – to je sice pravda, ALE už se tu jaxi nezminuje KOLIK ten poplatek vůči kupní síle obyvatelstva daných zemí je ;-)
v Německu je paket s HD komerčními stanicemi za 5,75e (cca 150kč), jenže….. v Německu je 4 násobný plat oproti běžnému platu v ČR , takže 150/4 je krásných 37kč měsíčně… a to už je přecejen troju jiná cifra ;-)
Mít paket HD programů v terestrické TV za 35kč, tak to bych nad placením ani naváhal….
Adame, kupní síla představuje pádný argument. Pointa ale byla, že když už jsou i Němci nuceni zpoplatňovat programy v HD, tak nelze čekat, že by to u nás mělo být jinak.