Jednou z radostí jižních Čech je i dostatek vyprofilovaných rádií, a tak na mé dovolené je co poslouchat – čert a posluchač nikdy nespí. Jako první mi padlo za oběť Radio Prácheň.
Radio Prácheň
Datum: 4.7. 2001
Čas: 6:00 – 7:00
Jednou z radostí jižních Čech je i dostatek vyprofilovaných rádií, a tak na mé dovolené je co poslouchat – čert a posluchač nikdy nespí. Jako první mi padlo za oběť Radio Prácheň.
Poslouchat jsem začal již před šestou hodinou, ale ranní program začíná evidentně až úderem šesté. Do šesté jsem slyšel svižné disco – zřejmě maxiverzi Everybody dancing, jingle Rádio Prácheň s ozvěnou, dynamického černocha (?) v coververzi letitého hitu a Petra Hapku. Slušný rozjezd. V 6.02 Očekávané události: IPB, projednávání plnění programového prohlášení vlády, jihočeský statistický úřad vydal také zprávu, v USA je svátek, koncert lidí dobré vůle a Porta, nakonec počasí. Připravil a četl Petr Meškán (tuším že jsem jej slyšel jiný den i v jiné úloze?), bez breptu, dobře a pečlivě vyslovuje, srozumitelně dodržuje interpunkci a nepospíchá. Hlas má přirozeně, řekl bych neškolený, ale školení nepotřebuje. Dar od boha. Pak se ozve ranní mix s Janou Fišerovou – a máme to, oba hlavní aktéři hned na počátku pěkně jasně a srozumitelně představeni, to se ještě několikrát zopakuje.
Jana má hlas sebevědomý, přirozený, nestylizuje se, protože je dost osobitá tak jak je. „Nepáře se s tím“, napadá mě stručné shrnutí – představuji si jí jako energickou mladou ženu. Jingle Rádio Prácheň, které vás baví – nejlepší start do nového dne. Následuje DJ Tonka (?), potom pár informací o datu, čase, radost že je to poslední pracovní den v tomto týdnu a trošku za uši tahající výraz „tak jsem si hodila kopejtkem…“ Zvláštní, že jí to nějak nezazlívám. Poté A.T.C. – Why oh why, v 6.10 cosi českého, kde se zpívá „Já sám celou si tě uplácám“ ale zpívá se tam o letním ránu – trefa.
V 6.15 počasí: „V Písku prší, třeba to přejde… (smích)… určitě to přejde.“ Nějak jí to věřím, i když tam, co poslouchám je taky pěkně ošklivo. Následuje anonce na pořad Osobnost osobně (mimochodem, vtipný název, že?) a reklama, oddělená pěkným jinglem. Reklama je veskrze na místní podniky, čas sponzoroval taky někdo místní – i z této drobnosti lze usoudit, že to rádio si nehraje na místní, ale že ho lidé za místní považují. Skladba Let me grow with you a v 6.20 uvede Jana přehled tisku – čte opět Petr Meškán, čte z Práva a ještě něčeho (přeslechl jsem) o IPB, vilném dědečkovi a o Šloufovi, řekl bych že nepapouškuje titulky a texty článků, ale že si to sám upravil a napsal (což je dobře, tvůrčí přístup). Slovensky Zastavte kolotoč a za tím remix hitu mého dospívání Sarakosa Band: Aiko-aiko (mimochodem, šlape stejně pěkně jako originál, poprvé jsem ho slyšel před 20 lety na stejném místě jako teď).
Zpět do reality: Aiko-aiko bylo velmi pěkně prolnuto Holkou magor (komu ráno pusu dám) – česká, trochu naivní věc, ale díky chytlavé melodii asi bude znít celý den v uších. Píseň na svém místě. Máme půl sedmé a Jana uvede zprávy a anoncuje soutěž. Zprávy jsou vydatné: Jednání ministrů, koncert na Velehradě, spadlo letadlo v Rusku, Miloševič v Haagu, Wimbledon, šampionát v čemsi v Británii nebude a počasí. Následují dvě svižnější zahraniční písně a v 6.41 filmová hádanka – ceny hned tři: tričko, hrneček a lístky, to vše pro jednoho člověka. Na druhém konci telefonní linky je Jitka, ví jak se v češtině jmenuje film American Pie – a nestydí se to říct do éteru. Hezký jingle za vítězství. A písnička I believe in you.
V 6.45 počasí, trochu jej Jana okomentovala ale nezamotala se, pak anonce na pořad Za vodou a opět reklama z místních zdrojů. Okolo 6.50 opět dobré spojení české a zahraniční písně (česká: Jsi můj a já jsem tvá, zahraniční byla spíše pomalá, ale Jana se trefila do taktu při prolínání). Pět minut před sedmou Jana upozorňuje, co se dozvíme ve zprávách a jde Silniční servis – má příjemný podkres a ozve se naše známá Michaela z agentury RITA – no je znát, že v Písku a okolí právě doma nejsou, informace je obecná, jak jen může být („na některých místech prší a vozovky by mohly být vlhké…“. A ono už hodinu leje jak z konve).
A k tomu nechtěný test pohotovosti moderátorky: Zapomněla, jak se Michaela jmenuje, ale nebála se to přiznat naplno. Hmmm, i já jsem se teď od Jany něco naučil. A ještě do sedmé cover verze Electric avenue. V 7.01 reklama a zprávy, zprávy mají titulky a pak rozvedeno, témata stejná jako v 6.30, ale jinak podáno a v mnoha případech podrobnější. Opět bez chyb – i tak lze „uvařit“ zprávy – ono se toho o prázdninách děje málo, ale poznat se to nemusí. No dál už to bude asi podobné jako předchozí hodina.
Tak se na to podívejme opět podle jednotlivých kritérií:
Hudba – příjemný popík-střední proud, tuzemský i zahraniční,nevyhýbají se novinkám z domova a cover verzím z ciziny, vesměs věci známé, ale neškodilo by více je představovat. Hned několik písní bylo melodicky výrazných, zapamatovatelných.
Moderování – to podstatné jsem už napsal v textu – Jana Fišerová se do ničeho nenutila, nestylizovala, prostě přišla do práce, která ji baví. Snad dokonce občas zapomínala, že má před sebou mikrofon – a to je to nejlepší, co se moderátorovi může stát (pokud má ovšem základní moderátorské návyky co se týče češtiny, intonace, přízvuků a pod. bezpečně v krvi).
Redakce – ano, Petrovi Meškánovi to jde, má cit pro výběr zpráv pro místní rádio.
Reklama – už jsem ocenil jak orámování reklamy, tak i to, že byla z místních zdrojů – říkejte si co chcete, ale to hodně napoví.
Obal – zaznělo pár jinglů, odpovídaly stylu a stylizaci rádia, neomračovaly, ale také nebyly šedivé.
A resumé: Sympatické, moderní, okresní (to neberte pejorativně!) rádio. Na jihu Čech jsou sice jiná rádia blíže mému srdci, ale vstávání s Práchní bych se nebránil – přestože pršelo a měl jsem všechny předpoklady k tomu, být nevlídný jako to počasí, nestalo se tak a ten den jsem začal dobře. Jo – a Jana měla pravdu, pršet nakonec přestalo a dokonce to pak bylo na opalování.
A jak u mě tedy Prácheň dopadla? (1 je nejhorší a 5 je nejlepší)
- Moderování – 4
- Muzika – 4
- Redakce – 4
- Reklama a obal – 3
