Současnou situaci v brněnském televizním studiu ČT, názory na reklamu a poplatky ve veřejnoprávním médiu a nejbližší plány nám přiblížil v rozhovoru dlouholetý pracovník ČST a poté ČT, od 23.ledna 2003 pověřený výkonem funkce ředitele Televizního studia Brno Radomír Kos.
Dlouhá léta jste pracoval v ČT TS Brno jako mistr zvuku, v posledních letech jste byl jejich vedoucím, jaká situace Vás přiměla k tomu, aby jste přijal funkci prozatímního ředitele studia a kdo Vás nyní zastupuje ve funkci vedoucího zvukových mistrů?
Byl jsem osloven prozatímním ředitelem ČT ing. Petrem Klimešem
a nesmírně si toho vážím. Po krátkém zvažování jsem přijal. Ve funkci vedoucího zvukových mistrů mě zastupuje pan Petr Kroča.
Za loňský rok je ČT ve ztrátě, do jaké míry zatěžují krajská studia rozpočet ČT a jsou vůbec z regionálního hlediska efektivní a užitečná?
Pokud hovoříte o loňském roce, tak brněnské studio České televize mělo kladný výsledek. Nemám vůbec žádný pocit, že by studia Brno a Ostrava nějakým způsobem zatěžovala rozpočet. Naše podíly na výrobě pořadů jsou součástí celkové výroby ČT. Obě studia významně přispívají do celostátního vysílání.
Regionální vysílání ČT je důležitým prvkem kulturního, společenského
a politického života oblasti. V daném regionu je velmi sledované a je hodnoceno jako přínos. Odráží dění a život regionu a to diváky velmi zajímá.
Kolik má v současnosti studio Brno pracovníků a existuje nová koncepce struktury, myslím tím, jestli budou například jednotlivé redakce zredukovány a štáby se na jednotlivé pořady budou najímat?
Méně, než je plánovaný počet míst. Z původní „socialistické“ televize zbylo 50 procent pracovníků. Redukce byla značná a na výrobu pořadů pochopitelně některé profese najímáme. Pokud se týče vnitřní struktury studia, tak ta prošla v průběhu let několika přerody a hledá se nejvhodnější řešení. Velmi to souvisí s restrukturalizací celé ČT. Optimalizují se procesy, provádí se analýza celého studia a vše se vyhodnocuje.
Celé studio stojí především na práci redakce zpravodajství nebo je to jinak?
Redakce zpravodajství je významnou a nedílnou součástí brněnského studia ČT. Pět dnů v týdnu vytváří dvě zpravodajské relace, ráno „Regiony“ a v podvečer „Jihomoravský večerník“. Pro sobotní vysílání je to pořad „Týden v regionu“, který je průřezem událostí právě uplynulého týdne. Pro nedělní vysílání dáváme v pořadu „Toulavá kamera“ prostor soukromým studiím a tvůrcům pro jejich prezentaci.
Jak jistě víte, tak brněnské studio ČT je studiem plnoformátovým, to znamená, že mimo Redakce zpravodajství v ní sídlí čtyři výrobní centra a to Centrum dramatické tvorby, Centrum divadelní a hudební tvorby, Centrum zábavné tvorby a Centrum publicistiky, dokumentaristiky a vzdělávání. Výsledkem práce těchto Center je ročně několik set premiérových pořadů. Dále se podílí na výrobě celé řady koprodukčních pořadů a filmů. Musím zde zmínit např. poctami ověšený „Rok ďábla“, „Dvojrole“ apod.
Jen tak pro zajímavost, seriál „Četnické humoresky“ bude ve své kategorii ve výsledné fázi největším projektem České televize v celé její dosavadní historii, ale nechci předbíhat.
Pokud diváci chtějí vědět, které pořady se v Brně vyrábí, tak doporučuji, aby četli titulky. Jednak je to jistá forma vzdání pocty tvůrcům a za druhé, titulky pořadů obsahují množství zajímavých informací.
Jaký je dlouhodobý plán nebo zakázky co se týče hrané tvorby, můžeme se těšit na další seriál?
Máme k dispozici množství velmi zajímavých projektů. Mohu prozradit pouze to, že projekty jsou dobré a že při jejich kvalitním realizačním ztvárnění je předpoklad divácké úspěšnosti a spokojenosti.
Bylo by možné, aby se studio osamostatnilo a vyrobené pořady dodávalo všem celoplošným televizím? Popřípadě ve výhledu digitálního vysílání v průběhu pěti až sedmi let vysílalo samostatně svoje programy?
My jsme Česká televize televizní studio Brno, a to je snad jasná odpověď. Otázka digitálního vysílání je velmi složitá, laická veřejnost si neuvědomuje a také nemůže uvědomovat složitosti tohoto pojmu. Finální podoba opravdového digitálního vysílání s sebou přinese dosud netušené možnosti na straně diváka. Aby se tyto možnosti mohly postupně realizovat, znamená to v prvé řadě revoluční změny na straně výrobce pořadů. ČT se na digitální vysílání připravuje.
Když jsem zmínila digitální vysílání, z hlediska celosvětového vývoje televize je to nevyhnutelný krok. Myslíte, že má smysl o něm diskutovat a předkládat veřejnosti názory typu:
Digitalizace ne, protože bude pro poplatníky drahá?
Digitální vysílání je nevyhnutelným krokem do budoucna, kdo ho neudělá, zůstane vzadu a nakonec odpadne.
Česká televize od 1. května 2003 přechází na obou svých programech na standardní zvukový mód stereo. Z technického hlediska se tímto krokem dosáhne maximálního využití analogového televizního signálu ve všech oblastech – obraz, zvuk a doprovodné služby. Další rozvoj umožňuje pouze přechod na digitální vysílání.
Dnešní klasické vysílání se dá do budoucna přirovnat ke gramofonu s plechovou troubou a klikou. Kdysi to také hrálo a lidé byli nadšeni, v dnešní době digitálního záznamu zvuku by to nikdo neposlouchal.
Pokud chci jít s dobou, tak musím investovat – nic není zadarmo. Myslím, že než strašit lidi nějakým zdražováním, by bylo vhodnější seznámit veřejnost s možnostmi, které s sebou digitalizace přináší.
Zanedlouho se bude projednávat navýšení koncesionářských poplatků, mimo jiné také v duchu digitalizace televize a dorovnání minusového schodku v rozpočtu, myslíte, že by k tomuto nepopulárnímu opatření
měla ČT přistoupit?
Víte, kolik stojí dnes jeden lístek do kina, měsíční předplatné novin atd.?
Ceny elektrické energie, plynu, vody, tepla, pohonných hmot také podstatně vzrostly. Jistě také víte, že ČT např. bez energií nemůže fungovat. Berte to, prosím, pouze jako příklad. Těch skutečností je mnohem a mnohem více.
Poslední úprava výše televizního poplatku na hodnotu 75,- Kč byla v polovině roku 1997. Od té doby již uplynula řada let, ceny, ale i platy opět vzrostly. Máte pocit, že uvažované navýšení nějakým vážným způsobem ovlivní domácí rozpočet? Vždyť to není ani hodnota dvou výtisků novin. Česká televize v podstatě nemá možnost získat peníze pro svoji výrobu, technický rozvoj a platby dodavatelům jiným způsobem. V žádném případě nechci dělat nějakou propagaci, ale stačí jen trochu počítat. Mediální ovzduší, které se kolem úpravy hodnoty poplatku vytváří je neadekvátní k problému.
V jednání je také proklamované navýšení reklamy v ČT z 1% na 3%. Příjmy z reklam by však mohly poplatky zmrazit v souvislosti s navýšením reklamy, aby se zvýšením poplatků neměli koncesionáři pocit, že probíhá „celonárodní sbírka na platy zaměstnanců ČT“. Co myslíte?
Platy zaměstnanců ČT již řadu let stagnují, došlo i k poklesu. Většina zaměstnanců svoji práci nebere jako zaměstnání, ale jako povolání. Jsou to fandové, bez nichž by se nedalo vyrábět. Jen díky jejich obětavé práci to vše může ještě fungovat. Víc k tomu nemám co dodat.
Patří tedy reklama do veřejnoprávního média nebo ne? Mohla by vytvářet větší konkurenci na reklamním televizním trhu například z hlediska cen?
Podle mého, zdůrazňuji, soukromého názoru, je reklamní vysílání jistou formou informace o nových výrobcích a produktech. Konkrétní informace zasáhne určitou skupinu diváků, pro kterou je přínosem. Myslím si, že přesně časově definované reklamní bloky v denním vysílacím schématu jsou vhodné. V žádném případě toto vysílání nesmí rušit ostatní vysílané pořady.
Navýšení podílu vysílacího času by jistě mělo vliv na pohyb cen, konkurenční prostředí udělá své.
V souvislosti s personálními změnami, které v ČT Brno před nedávnem
proběhly, mě napadá otázka, jestli se chystá další třesk v oblasti zaměstnanosti televizního studia Brno?
Na tuto otázku je velmi těžká odpověď. Pokud budou lidé pracovat tak, jak mají, není důvod, aby ke změnám docházelo. Jestliže by někdo měl pocit, že jsme sociální ústav nebo záměrně poškozoval jméno České televize, potom zde nemá co hledat.
Co bude znamenat pro studio Brno zvolení nového ředitele studia, bude rychleji pokračovat restrukturalizace, co od toho očekáváte Vy? Chtěl byste tuto funkci zastávat dál jako právoplatný ředitel studia nebo se těšíte, až toto přechodné období skončí a nahradí Vás někdo jiný a Vy se budete věnovat opět svoji profesi?
Systém restrukturalizace je provázaný proces. Má svá pravidla a svůj vývoj, nic se nedá uspěchat. Jak jsem se již jinde vyjádřil, očekávám od něj transformaci současného stavu do moderní podoby, kdy vše bude transparentnější a jednotlivé procesy výroby jasně definované a optimálně navazující.
Je to těžké rozhodování po tolika letech práce mistra zvuku. Věnoval jsem mému současnému postavení velmi mnoho energie a úsilí, mnohému jsem se naučil a učím se stále. Ten můj původně poněkud jednostranný pohled na výrobu pořadů a chod celého studia se změnil. Změna je život a proto se budu snažit o zachování současného stavu.
Takže se budete o post ředitele ucházet.
Ano.
Děkuji za rozhovor.
