Jak začít, abych nebyl nařčen z předsudků a jejich následného potvrzování. Snad takhle: Tento článek je zápisem postřehů z poslechu jedné náhodně vybrané (prostě když jsem se včas probudil) ranní hodiny …
Radio Faktor
Datum: 13.7. 2001
Čas: 5:50 – 6:50
Jak začít, abych nebyl nařčen z předsudků a jejich následného potvrzování. Snad takhle: Tento článek je zápisem postřehů z poslechu jedné náhodně vybrané (prostě když jsem se včas probudil) ranní hodiny vysílání jednoho náhodně vybraného rádia (prostě toho, které bylo v doslechu, tam kde jsem se probudil). Nemá za cíl hodnotit celé vysílání rádia na základě této hodiny. Autor nemá patent na rozum ani objektivitu, jen holt ví, co slyší.
A teď pojďme k věci. Deset minut před šestou doznívá Ocean of fly (?) a přichází moderátor se zprávařkou Petrou Divišovou. Ta prozradí, co bude ve zprávách, moderátor se dopustí výrazu „dyš stejně“ a ohlásí předchozí i následující skladbu – Leen Marleen (?), po písničce jingle Rádio faktor – jižní Čechy a je 5.58 a jdou zprávy, nejprve titulky: co dělá krajský hejtman, cena pátrání po Terezce a počasí, pak vlastní obsah: jihočeská záchytka, českobudějovické sdružení SOS, falešné lustrace, pátrání po Terezce stálo 800 tisíc, třetí ročník festivalu v Táboře – k tomu telefonát Olgy Krčkové (velmi profesionální podání, stručné, ale výstižné) a poměrně obsáhlý sport: Pavel Nedvěd a cena za něj, Giro d´Italia, bojkot golfistů. Pak počasí. Jednotlivé části zpráv jsou odděleny jednoduchými jingly, možná až moc jednoduchými – jen šumivý efekt a slovo.
Následuje doprava, tu má na starosti moderátor, omezuje se jen na hraniční přechody, no, třeba se opravdu všude jezdí v pátek 13. bez problémů. Zprávy končí v 6.02, nastupují Roxette, po nich moderátor vyhlašuje smskovou anketu, na téma (jak jinak): Věříte na pátek 13?
Po české skladbě je tu jingle 104,3 – Rádio Faktor (já pro jistotu kontroluji, že poslouchám na 93,6), poté písnička, ve které se vyjmenovávají jednotlivé dny a samozřejmě: Friday – I´m in love, dětský jingle Dobré ráno jižní Čechy a instrumentálka (!) s krásnými bicími (S.Frido). Po doznění ji moderátor představí, postěžuje si, že smsbrána nějak nefunguje, chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, co myslí slovy: „..přehrál jsem to na ten datum…“ ale pak cituje 5 smsek, pokud skutečně došly, pak je to na tu časnou prázdninovou hodinu a asi deset minut od vyhlášení docela dobré. Představí Robbieho Williamse s coververzí I Will Survive (Supreme) (kdo pamatuje Glorii Gaynor?) a přidá pár informací o něm.
V 6.20 je tu kalendárium, moderátor je trošku nejistý, buď to nečetl vůbec nebo to čte z obrazovky, myslím že jsem slyšel slovo „triumpriát“, které neznám, a celé kalendárium je navíc trochu povrchní. Jen že se narodil Caesar, a také jakýsi zakladatel 12-ti tónové stupnice. Opravdu nikdo jiný? Jingle Ráno s Albrechtem sestavené s úryvků písní – tak teď se můžu aspoň domnívat, jak se moderátor jmenuje. Následuje přehled hitparády 80-90. let a anonce na tento pořad, dále přehled frekvencí Rádia Faktor a středně rychlá Young Hearts Run Free.
V 6.26 moderátor začne zamyšlením o idylické neděli (v pátek) a slouží mu to jen jako oslí můstek k informaci o VC Anglie v Silverstone. Stihl ještě popřát dobré ráno a již jsou tu Atomic Kitten. V 6.30 přehled zpráv: čtení z novin: MfD-plnění programového prohlášení vlády, Právo-příprava voleb a HN-vztah lidovů a socdem, počasí a opět doprava reprezentovaná hraničními přechody. Na závěr přání: Krásný a bezpečný pátek (trochu dvojsmyslné, ne?). Písnička You are my mate a v 6.35 podrobná informace o divadelním festivalu v Táboře, doplněná živým telefonátem s pracovnicí pořádající agentury v Táboře, i ona si vybere svou daň: „…aktivně se zapojit ve formě výtvarného činění…“ Moderátor byl trošku formální ve srovnání s jeho předchozími vstupy, rozhovory asi nebudou jeho doménou.
Po vstupu obligátní Aiko-Aiko (už jsem se rozplýval u Práchně, tak teď už to nechám být), potom anonce na Super odpoledne Milana Bílka a bublavým jinglem uvedená reklama, po reklamě jingle Vše co chcete slyšet a Crazy Town – Butterfly. Tahle melodie trochu do celého rána nesedne, je až moc odlišná. V 6.44 gratulace k narozeninám – oslavenci jsou z klubu Rádia Faktor. Teď dvě malé odbočky: Jakpak to mají ošetřeno z hlediska ochrany osobních údajů? Jistý podnikový časopis měl velké problémy, když chtěl gratulovat oslavencům na základě vlastní databáze. No a okolo sedmé jsem přeladil na Eldorádio, a co čert nechtěl – taky gratulace k narozeninám, tentokrát členům klubu Eldorádia, a tak cca polovina jmen byla stejných! U tak rozdílných stanic?
Pojďme zpět k Rádiu Faktor: po gratulacích Jennifer Lopez – Play a za ní hned další dětský jingle s replikou moderátora: Dobré ráno, prcku! No. Ještě slyším Two Can Play That Game a v 6.52 přichází opět Petra Divišová, trošku se zamotala, ale může si za to sama, naznačila , že čeká mimino, ale když se toho moderátor chytil, dostal jí do rozpaků a pak se oba chvíli divili. Sice to bylo roztomilé, ale ne každá improvizace je geniální.
A teď podle jednotlivých komponentů tohoto rána:
Moderování: Moderátor se mi nepředstavil. Moderátor je evidentně disc-jockey, zvyklý, že na diskotéce každý ví, kdo je, a kdo neví, tak se zeptá. Koho jsem se měl zeptat já, navíc uprostřed lesů? Prozrazuje to i způsob moderování – trošičku mluví nosem, je nejistý při čtení, ale jistý při vymýšlení krátkých, formálních bonmotů, ale hlavně – poněkud kolotočově kolísá hlasem, jakoby vyvolával. Na diskotéce naprosto normální, ráno v rádiu to trošku tahá za uši – naštěstí se mírní, takže to lze při troše dobré vůle označit za dynamický projev. Ale je-li to stále ještě moderní a správné – o tom by se dalo diskutovat. Evidentně má základy práce s hlasem, trošku tu práci s hlasem přehání, možná že by stačil pouhý zpětný poslech, aby dokázal odlišit svůj ranní rozhlasový projev od večerního diskotékového. Má na to. Důsledně uváděl muziku, i ta informace o Robbie Williamsovi byla koncipovaná na mžikovou diskotékovou chvilku pozornosti. Do téhle teorie mi zapadá i ta formálnost při rozhovoru v 6.35 (dýdžejové bývají trošku nesví, má-li být hvězdou někdo jiný). Nebo se mýlím?
Hudba: tentokrát jsem to mohl „odbýt“ uváděním názvů nebo interpretů (nebo jejich zkomolenin, jak jsem odposlechl, tímto se znalcům omlouvám) – hrály se vesměs písně známé a úspěšné, moderátor je poctivě uváděl. Jedna jediná do celkem vyrovnaného proudu nezapadla (zmínil jsem jí výše). Zvýrazněn byl spíše rytmus než melodie písniček, moc se nezrychlovalo, ani žádná melodická či zvuková překvapení, která by posluchače vytrhla z ranního rytmu se nekonala. Nějak bylo málo českých, ale to je asi spíše otázka rozdělení éteru v jižních Čechách.
Redakce: Zprávy byly dostatečně jihočeské i ze zbytku světa – jen mi jejich řazení přišlo takové nějaké chaotické. Asi bych dával přednost přehlednějšímu rozčlenění – třeba: svět-Čechy-jižní Čechy. Nebo jakkoliv jinak, ale řazení JČ záchytka-Terezka-Festival v Táboře mě trošku mátlo. Trošku k tomu přispěly i předěly mezi jednotlivými částmi zpráv, které byly spíše méně výrazné, a tak mi to celé splynulo dohromady. Ale byl tam telefonát, což zprávy hned oživí. Byla připravena aktualita do vysílání (festival). Možná že v tak významný čas, jako je půl nemuselo být „jen“ čtení z novin (mimochodem, nevešlo by se čtení z nějakých jihočeských novin, a ne jen z celostátních deníků?) ale nějaké stručné zprávy by se hodily rovněž. Rovněž ta doprava, hraniční přechody mi přišly nějak málo, copak ani uzavírky nejsou? Petra Divišová má trošku mazlivý hlas, ale čte naprosto bez breptů, respektuje interpunkci a vystačí s dechem. Je ochotná si povídat s moderátorem.
Obal a reklama: Tato oblast byla taková standardní, reklamy celostátně známé, jinglů dostatek, i si některé pamatuji, ale i zvukově byly spíš takové, aby se posluchači nelekli.
Závěr: Neměl bych v těchto článcích srovnávat, ale snad jedna výjimka. Srovnání mi umožní nejsnáze vyjádřit můj celkový dojem. Předchozí článek jsem psal o Rádiu Prácheň, označil jsem jej za okresní rádio, v tomto kontextu bych k Faktoru přiřadil označení „krajské“. Ale paradoxně to, co mi stačilo na úrovni okresu, mě nepřesvědčilo na úrovni kraje. Neboli když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Přece jen bych čekal od rána, které poslouchá tolik posluchačů něco víc – nevím co, prostě jen nějak ta jiskra souznění tentokrát nepřeskočila. Přitom výrazná závada se nevyskytla, ale nevyskytla se ani nějaká drobnost, která by mě chytila. Ale byla to jedna náhodně vybraná hodina, třeba jindy ty jiskry jen létají..
A jak u mě tedy Faktor dopadl? (1 je nejhorší a 5 je nejlepší)
- Moderování – 3
- Muzika – 3
- Redakce – 3
- Reklama a obal – 3
