Česká republika je jedinou zemí Visegrádské čtyřky bez vlastní zpravodajské televize. Ačkoli veřejnoprávní Česká televize již třetí rok slibuje spuštění digitálního zpravodajského kanálu ČT3, odsouvání vládní Koncepce přechodu na zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání a nedořešená otázka financování ČT tento projekt odsouvá do daleké budoucnosti. Zatímco v Česku se čeká na veřejnoprávní zpravodajský kanál, v ostatních zemích Visegrádské čtyřky spustili vysílání takto specializovaných kanálů soukromí provozovatelé.
Polsko – TVN 24 byla první
Jako vůbec první v postkomunistickém bloku odstartovala polská zpravodajská televize TVN 24. Vysílá prostřednictvím kabelových rozvodů a satelitu od září 2001, a o několik týdnů tak předběhla slovenskou zpravodajskou televizi TA3. Zakladatelem a provozovatelem TVN 24 je polský mediální holding ITI, výhradní zástupce producentské společnosti Endemol v Polsku (produkuje reality show Big Brother, soutěž Chcete být milionářem?, apod.), pod něhož spadá také soukromá celoplošná televize TVN, jež společně se stanicí Polsat zápasí o první místo ve sledovanosti polských komerčních televizí (v Polsku je dlouhodobou jedničkou veřejnoprávní televize TVP). ITI je také majitelem největšího polského internetového portálu Onet.pl a provozovatelem sítě multikin.
TVN 24 se nezaměřila pouze na domácí a zahraniční zpravodajství, ekonomiku a sport, ale postupně založila další specializované kanály – v květnu 2003 vznikl kanál TVN Meteo věnovaný předpovědi počasí, na podzim téhož roku TVN Turbo pro motoristy. Samotná TVN 24 vysílá kromě zpravodajství také publicistiku a různé magazíny, například Styl o módě, životním stylu a moderní architektuře, Zdraví o medicíně, 24 Nej o nejzajímavějších událostech v kultuře, Automaniak pro motoristy, Multikino pro příznivce filmu, Firma o podnikání, Raport 24 – komentáře k událostem dne, či diskusní pořad Bilance týdne.
Základní kostru programu však tvoří zpravodajské Studio 24, Ekonomické informace, Sport a Počasí. Krátký, osmi až desetiminutový zpravodajský servis televize vysílá každou půlhodinu. Velký podíl zpráv je vysílaný živě, a to nejen z Polska, ale i ze zahraničí. TVN24 také vysílala prostřednictvím internetu. Tuto formu distribuce signálu však nedávno ukončila a nyní připravuje podobný projekt s majetkově spřízněným portálem Onet.pl. Nová služba by měla prostřednictvím širokopásmového internetu nabídnout mnohem lepší kvalitu obrazu i zvuku.
Začátkem letošního roku prodala ITI televizi TVN 24 za 35 milionů euro dceřiné společnosti TVN Sp. z o.o. a zařadila ji tak do jednoho portfolia společně s dalšími specializovanými kanály TVN. Zpravodajská televize TVN 24 je dostupná pro 3,9 milionu polských domácností a průměrně ji sleduje 2,5 milionu diváků. Příjem televize tvoří zisk z prodeje reklamních časů a sponzoringu. Loni měla TVN 24 čistý zisk 43,8 milionu zlotých, což je asi 300 milionů korun.
Slovensko – velké plány TA3
Slovenská zpravodajská televize TA3 zahájila vysílání 11. září 2001. Tehdy šlo ale pouze o časově omezenou zkoušku vyprovokovanou světovou událostí číslo jedna – teroristickým útokem na World Trade Center v New Yorku a Pentagon ve Washingtonu. Po necelém dni TA3 vysílání přerušila a poté jej oficiálně zahájila 23. září. Stanici založila firma C.E.N. patřící trojici slovenských podnikatelů, kterou vedl Martin Lengyel, bývalý mluvčí premiéra Mikuláše Dzurindy. Start zafinancoval britský fond Millenium Electronics. Už od počátku se kvůli Lengyelově dřívějšímu angažmá nad TA3 vznášelo podezření, že půjde o „vládní vlnku“. To se nakonec – a z velké části je zásluha někdejšího šéfredaktora Zdeňka Šámala – nepotvrdilo.
TA3 od počátku vysílá pouze prostřednictvím družice a kabelových rozvodů. V kabelech je dostupná prakticky ve všech slovenských domácnostech s aktivovanou přípojkou, velké zastoupení má také v České republice. Program tvoří půlhodinové zpravodajské bloky rozdělené na domácí, zahraniční, ekonomické, sportovní zprávy a počasí. Kromě toho TA3 vysílá pravidelné nedělní diskuse V politike, každý všední večer Téma dne, večerní půlhodinovou relaci Sport, Finance a Ekonomika či Reportáže TA3. Speciální sobotní pořady Svět technologií a Showbiz přinášejí především příspěvky ze zahraničních agentur. Nejnověji TA3 zavedla motoristickou relaci Motoring a Inside Grand Prix pro fanoušky Formule 1.
Už od počátku se TA3 potýkala s nízkou sledovaností, podle deníčkových průzkumů její podíl na trhu zřídka přesahuje jeden procentní bod. Problém byl i s financováním – původní majitelé dokonce uzavřeli smlouvu s finančními fondy Horizont Slovakia o vysílání na několik let dopředu, aby vyinkasovali peníze potřebné na provoz TA3. Fondy však před odvysíláním všech spotů zkrachovaly, což vrhlo na TA3 poněkud špatné světlo. Později se trojice zakladatelů televize rozhodla postupně odprodat své podíly finanční skupině J&T, neboť nebyla schopna zajistit další financování jejího provozu. Na přelomu roku tak z TA3 odešel i její původní generální ředitel Martin Lengyel. Noví majitelé veřejně finanční situaci TA3 nekomentují, takže není ani jasné, zda a případně v jaké ztrátě loni skončila.
TA3 v minulosti uvažovala o expanzi do České republiky, zajímala se například o frekvence po zaniklé metropolitní televizi TV3. Od její zpravodajské agentury TVD odebírala TA3 v minulosti zpravodajství z České republiky. Později uzavřela dohodu o výměně zpravodajského servisu s televizí Prima; tuto dohodu nyní zřejmě čeká revize, neboť ji Prima zdaleka nevyužívá tolik jako TA3 a cítí se být v nevýhodě. Vzájemné vztahy do značné míry ovlivnil také odchod Zdeňka Šámala z Bratislavy zpět do Prahy (Šámal spolupráci vyjednal s šéfredaktorem zpravodajství Primy Jiřím Závozdou). Jako novinku loni TA3 spustila vysílání zpravodajství prostřednictvím mobilních telefonů.
Maďarsko – Hír TV expanduje
Maďarská televize Hír TV zahájila vysílání v prosinci 2002, rok po polské i slovenské zpravodajské televizi. Na její start se složilo 23 investorů. Už od počátku si Hír TV předplatilo 200 tisíc domácností s příjmem kabelové televize. Nyní se jejich počet podle slovenské tiskové agentury TASR rozrostl na 1,7 milionu. Kromě toho Hír TV vysílá kódovaně prostřednictvím satelitu, především v placené službě UPC Direct (loni ji do této služby zařadila také česká a slovenská UPC). Program tvoří kromě pravidelných zpravodajských bloků interview, aktuální publicistika, ale také pořady o kultuře, sportu, ekonomice či počasí. Hír TV často také zařazuje přímé přenosy ze zajímavých vnitropolitických i zahraničních událostí a magazíny o moderním životním stylu.
Hír TV založila skupina maďarských podnikatelů v čele s Gáborem Borókaiem, jejím nynějším generálním ředitelem. Maďarský deník Magyar Hírlap nedávno přinesl informaci, že stanice hledá strategického investora, který by pokryl její provozní náklady na letošní rok (jež se odhadují na 1,5 miliardy forintů – asi 200 milionů Kč). A hned dodal tip, kdo by tím investorem mohl být: Károly Ferenczy, majitel budapešťského mediálního impéria Pax Televízió, pod nějž patří několik regionálních televizí, rádií a deníků. Borókai však tuto informaci popřel a prohlásil, že potřebné peníze chce televize získat vstupem akciové společnosti na burzu. Majitelé se nijak netají tím, že Hír TV je ztrátová. Do černých čísel by se podle nich měla dostat za šest až sedm let.
Loni v květnu Hír TV uzavřel dohodu s mobilním operátorem Westel o exkluzivním šíření televizních zpráv na displeje mobilních telefonů. Na sklonku roku pak vedení stanice oznámilo velkolepý plán na expanzi do okolních zemí – Rumunska a Slovenska, kde žije početná maďarská menšina. Hír TV by zde měla vysílat prostřednictvím kabelových sítí. Podle šéfa televize Gábora Borókaie by tak měla být ještě v prvním pololetí letošního roku dostupná pro 200 tisíc slovenských a 400 tisíc rumunských domácností.
Svým způsobem lze považovat za zpravodajskou také veřejnoprávní stanici Duna TV zaměřenou na vysílání pro Maďary žijící v zahraničí. Tato satelitní televize v posledních měsících čelí ostré kritice budapešťské vlády, neboť její vedení inklinuje k opoziční straně Fidesz někdejšího maďarského premiéra Viktora Orbána. Duna TV dosahuje asi dvouprocentního podílu na trhu a vzájemná nevraživost s vládou došla tak daleko, že se kabinet nedávno rozhodl zafinancovat 160 miliony korun vznik nové televize pro maďarskoi menšinu v rumunském Sedmihradsku, čímž si vysloužil kritiku deníku Magyar Hírlap.
Česko – ČT3 do roku 2006?
Kdy se vlastní zpravodajské televize dočká Česká republika? Odpověď na tuto otázku je úzce spjata s problematikou pozemního digitálního vysílání. Česká televize již deklarovala zájem o provozování samostatného veřejnoprávního multiplexu, v němž by provozovala kromě stávajících dvou kanálů také zpravodajský program ČT3 a vzdělávací kanál ČT4. Podle aktualizované Koncepce přechodu na zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání však v první fázi do roku 2006 vzniknou pouze dva digitální multiplexy pro osm celoplošných televizních kanálů, mezi něž nelze počítat žádné nové programy ČT. Veřejnoprávní multiplex má být až třetí v řadě a jeho vznik je podmíněn postupným vypínáním analogových vysílačů.
Provozovatelem zpravodajské televize by samozřejmě nemusela být pouze ČT, není ale známo, že by o takový projekt stála některý ze soukromých provozovatelů. „V současné době a s blížící se digitalizací je nejlogičtějším provozovatelem televize veřejné služby,“ tvrdí ředitel zpravodajství ČT a bývalý šéfredaktor slovenské zpravodajské televize TA3 Zdeněk Šámal. Další variantou by podle něj mohl být osvícený soukromník, který by do takového projektu šel s tím, že by dopředu věděl, že nebuduje kanál s masovou, ale výběrovou sledovaností a s jasným vědomím, že rozhodně „nepůjde o podnik, na němž si rychle namastí kapsu“. Takový investor ale podle Šámala v současné době neexistuje, stejně jako poptávka po speciálním zpravodajském kanálu.
„Chybí víra, že něco takového může a bude v České republice fungovat, aniž by šlo o jednoznačně ztrátový podnik,“ míní Šámal. „Krom toho vidím ještě další důvod – problémy s frekvencemi a šířením signálu. Spoléhat na kabelové rozvody v našich podmínkách dosud nebylo smysluplně možné. A konečně si nejsem zcela jist, zda v minulých letech existovala dostatečná politická vůle na to, aby takové televize vůbec vznikla.“ Podle ředitele Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu Alexandra Píchy, o němž bývalý šéf ČRo Vlastimil Ježek uvažoval při kandidatuře na ředitele ČT na pozici ředitele připravovaného zpravodajského kanálu ČT3, může takto úzce specializovanou televizi provozovat jedině ČT. „Je to pro ni velká výzva v digitálním vysílání. Za ČRo 1 – Radiožurnál musím říct, že takové myšlence fandím a určitě by v této oblasti byla efektivní vzájemná spolupráce. S kolegy z České televize jsme už několikrát vážně mluvili o úzké spolupráci obou médií veřejné služby na doprovodných textových a dalších službách pro vysílání televizních a rozhlasových programů v multiplexu DVB-T.“
Šmíd: selhali ředitelé ČT
Podle Milana Šmída z pražské fakulty sociálních věd mohla mít Česká republika svůj zpravodajský kanál už dávno. To, že jej stále ještě nemáme, přisuzuje naší zaostalosti v rozvoji distribuce a příjmu televizních programů a také zanedbání ředitelů ČT. Oproti okolním státům má Česko poměrně malou síť kabelových rozvodů a minimální počet domácností s příjmem satelitní televize. „Na rozdíl od některých lidí z ČT tvrdím, že zpravodajský kanál bylo možné už před léty vytvořit i v rámci stávajícího rozpočtu, s vícenáklady nepřesahujícími 50 milionů Kč (cena jednoho televizního seriálu). Stačilo zařídit odbavovací pracoviště, existující příspěvky z ČT1 a ČT2 dát do bloků a dodat jim jinou hlasatelskou ambaláž a nechat je v programu rotovat, jako to dělají jiné stanice,“ napsal Šmíd na svém internetovém mezinu Louč.
Takový kanál by podle Šmída mohl lépe využít potenciál regionálních zpravodajů, jejichž příspěvky se toulají v málo sledovaných časech. „Takový kanál by mohl vysílat přímé přenosy z parlamentu, aniž by je musel zaznamenávat a umisťovat do nočních časů. Takový kanál by mohl více využívat nabídky Euronews, ke které se ČT jako člen EBU dostává zdarma,“ tvrdí Šmíd a dodává: „To všechno by bylo možné, kdyby bývalí ředitelé měli tu vizi a odvahu něco podobného vytvořit a nabídnou na satelit a do kabelových sítí. Co na tom, že by takové vysílání šlo zpočátku „do prázdna“. Bylo by tu alespoň něco, na čem by se mohlo dále stavět.“ Stačilo by prý, kdyby ředitelé ČT pouze splnili svůj slib. Projekt zpravodajského kanálu měl ve svém projektu Jiří Balvín a má ho v něm i současný šéf ČT Jiří Janeček.
Uživila by se ale tak úzce zaměřená televize na malém českém trhu? „Rozhodně by měla co vysílat a své diváky by si našla, ale v prvních letech by určitě nešlo o továrnu na peníze, naopak, několikaletá ztráta by byla téměř s jistotou předvídatelná,“ míní Šámal. Také Pícha je poněkud skeptický. „V naší zemi vynese televizní reklama něco nad 8 miliard korun ročně. Se vznikem takové televize to nebude podstatně více. Ale kvalitní zpravodajství je nejdražším programem. Nemyslím si, že by se v dohledné době dalo v Česku skloubit efektivní podnikání s kvalitním 24hodinovým zpravodajským televizním programem.“ Značně rezervovaný je v této otázce šéfredaktor zpravodajství televize Nova Martin Ondráček. „Podle mého názoru je český televizní trh příliš malý na to, aby se zde uživil soukromý zpravodajský kanál. Proto si myslím, že podobný typ televizní stanice může provozovat pouze televize veřejné služby, a to v rámci digitálního vysílání. Očekávám, že se objeví do pěti let.“
Co by mohlo vznik takového kanálu urychlit? „Určitě ustavení veřejnoprávního multiplexu pro digitální vysílání. A také spolupráce s Českým rozhlasem,“ říká Pícha. „V současné době se bavme snad už pouze o digitalizaci a konečném dořešení otázky financování veřejnoprávní televize,“ dodává Šámal. Důležitou roli by musel sehrát zájem diváků, o kterém třeba Pícha není tak úplně přesvědčen. „Kromě úzké vrstvy „lidí v rozhodujících pozicích“ necítím moc velkou poptávku. Určitě přitom hraje roli to, že na naší mediální scéně plní takovou roli ČRo 1 – Radiožurnál. Ale tím není řečeno, že by taková „česká CCN“ nebyla zajímavá.“ Podmínkou podle něj je vznik veřejnoprávního digitálního multiplexu a vyřešení financování ČT tak, aby se dostala na úroveň průměrné země Evropské unie. „Pokud se to podaří, je to podle mého odhadu realizovatelné ve druhé polovině roku 2005. Podotýkám ale, že to říkám bez konzultace s kolegy z ČT.“ Zdeněk Šámal má podobný názor: „Dva roky a bude to ČT, pokud se vyřeší financování a nedojde k tradičním a v republice oblíbeným personálním otřesům.“
