Herec Jan Vlasák, zpěvačka Heidi Janků a herec Jan Řezníček se představí v premiérovém dílu Show Jana Krause ve středu 15. září ve 21.35 na Primě.
Zdroj: TV Prima
Jan Vlasák – herec. Jako školák byl častým aktérem průšvihů. Coby herecký elév zase trpěl nedostatkem sebedůvěry a sám říká, že byl neuvěřitelné dřevo. Dnes má herec Jan Vlasák za sebou velkou řadu rolí v divadle, ve filmu i v televizi. Zahrál si v největších hrách světové dramatiky, deset let byl v angažmá v Národním divadle, recitoval nejkrásnější básně světa, ale lidé na ulici ho začali poznávat až díky roli v kultovním hororu Hostel. „Je to takový béčkový film, ale světově proslulý. Poznávali mě i zahraniční turisti. Tam se řezalo a vrtalo maso a já hrál úchyla. Natáčel jsem i se Sigourney Weaver. Jedna scéna s ní se točila celý den, dokonce si přivezla učitele herectví,“ vzpomíná Jan. Naposledy na sebe upozornil velkou rolí v sérii Bez vědomí z období sametové revoluce. S ní souvisela i originální propagační kampaň, kde pomocí ,deep fake’ technologie Jan Vlasák vizuálně až příliš nápadně připomínal současného prezidenta republiky a hlasem imitátora nabádal k tomu, že je třeba chránit novináře.
Heidi Janků – když se řekne „Heidi Janků“, všem generacím, od pamětníků až po ty nejmladší, se okamžitě vybaví pohádková píseň Když se načančám. Tu zpěvačka nesmí vynechat na žádném svém vystoupení. Vadí jí, že si příznivci tento hit stále žádají? „Ne, jsem za něj šťastná. Kdybych ho neměla, tak už třeba ani nezpívám a musím se živit nějak jinak. Jsem za tu píseň ráda, i když je infantilní. Manžel mi vždycky říkal, že mě bude strašit z hrobu, když zjistí, že to zpívám ještě v sedmdesáti. K tomu tedy asi dojde, no!“ odpovídá se smíchem Heidi, která zároveň s nadsázkou přiznává, že v repertoáru má pár jiných „skvostů“, na něž by ráda zapomněla. Její fanoušci jí ovšem dělají radost i jinak. Například tím, že když Heidi na sociální sítě přidá patnáct let starou fotku, začne dostávat komplimenty, že vypadá stále stejně, ne-li lépe. Stárnout s noblesou je podle ní dost těžké, ale dá se to…
Jan Řezníček – „Mnohem líp a je to na mně znát. Padesát kilo je padesát kilo. Vždyť to je pytel cementu!“ odpovídá herec Jan Řezníček na otázku, jak se cítí po vskutku výrazném úbytku své váhy. K tomu, jak nedávnou dietu zvládl, dodává: „Docela dobře. Naučil jsem se jíst pětkrát denně, což jsem si dřív vůbec nedovedl představit, že bych to stíhal. To byla asi i výhoda karantény, že na všechno bylo dost času. Jídlo jsem si chystal sám, a už jsem se i naučil ho brát i s sebou.“ Největší problém v tomto směru prý Jan způsobil kostymérům v divadle i nekonečném seriálu, kde ztvárňuje oblíbenou postavu řezníka. Z původní garderobiéry, která na něm k pobavení všech doslova vlála, byly rázem použitelné jen boty. Z toho, že tak zhubl, se ale snaží nedělat velkou vědu. „Je pravda, že už jsem byl takový jako kluk, vlastně tak vypadám celý svůj život, a možná i proto to zase tolik neprožívám. Někdo je prostě velký, jiný zase malý. A velcí i malí můžou být úplně blbí! A proto se snažím hlavně nebýt blbý!“ vtipkuje Jan, kterého diváci mohou kromě televize vidět například v Divadlech Na Jezerce nebo Bez zábradlí.
