Zpěvačka Lucie Vondráčková, herec Denis Šafařík a fotbalista Ladislav Vízek se představí v premiérovém dílu Show Jana Krause ve středu 22. prosince ve 22.15 na Primě.
Lucie Vondráčková – zpěvačka a herečka. Hvězdou české pop music je Lucie odmalička – před kamerou se poprvé objevila v devíti, první desku vydala, když jí bylo třináct. Stala se tak nejvýraznějším dítětem českého šoubyznysu. „Já to tak nebrala, neměla jsem příliš čas vnímat okolí. Buď jsem byla ve škole, nebo jsem točila. A když jsem zrovna netočila, tak jsem řádila s holkami venku, dělaly jsme přemety a stojky, anebo jsem byla na tenise, plavání či soutěži v tancování. Pořád bylo prostě co objevovat, čím se zabývat a co zlepšovat,“ ohlíží se zpět Lucie. Když dospěla, zmizela na dlouhou dobu se svým manželem-hokejistou do Kanady. Tam porodila dva syny a více než kariéře se věnovala jim. Ani tak však české žebříčky popularity neopustila. Nyní je Lucie, mimo jiné doktorka filozofie v oboru teorie kultury, už několik let rozvedená, přestěhovala se zpátky do Česka, znovu se věnuje herectví, nedávno vydala album a po několika letech života single matky našla novou lásku. V náručí kolegy-moderátora a zpěváka Petra Vojnara. A co nový pár českého showbyznysu spojuje? „Má brutální humor. To znamená, že to rezonuje. Já ho mám totiž taky. A oba chodíme pěšky,“ prozrazuje o nové lásce Lucie.
Denis Šafařík – ještě nedávno ho nikdo neznal, hvězdou se stal doslova přes noc. Díky jedné z hlavních rolí detektivního seriálu z historické Prahy. Ovšem stačilo by málo a Denis by hercem nebyl – odmala se totiž na vrcholové úrovni věnoval baletu a jeho kariéru zastavil vážný zánět kyčlí, který se u něj projevil během studií na taneční konzervatoři. Na základě toho odjel před maturitou na rok do Ameriky, kde chtěl studovat herectví. Jenže rodiče neměli na školné, a tak skončil v Německu u svého biologického otce, který ho však po dvou měsících vyhodil. „To, co se mi tenkrát přihodilo, vnímám jako jednu z nejdůležitějších věcí, které mě formovaly. Musel jsem se už jako teenager postavit na vlastní nohy a postarat se o sebe,“ říká herec. A pokračuje: „Přišel jsem o některé sny a ideály, ale ty zážitky dospívajícího kluka ve velké Praze mi nikdo nevezme. Díky tomu jsem pak našel odvahu jet do Ameriky a do Německa. Pak jít na DAMU. A díky tomu jsem i sebral odvahu natočit svůj režijní debut.“ Než najde cestu do kin, mohou diváci Denise vidět například v divadle ABC nebo v Dejvickém divadle.
Ladislav Vízek – fotbalista, který reprezentoval Československo v letech 1977–1986. Odehrál 55 utkání a vstřelil 13 branek. Je držitelem zlaté olympijské medaile a bronzové z evropského šampionátu, obě z roku 1980. Pokud by v té době vládly dnešní fotbalové poměry, přestoupil by do některého ze slavných evropských klubů a byl by světovým hráčem a vzývanou celebritou. Ladislav říká, že by si vybral klub Real Madrid nebo Borussia Dortmund. Doba ale bohužel byla jiná, takže stropem pro každého československého hráče byla právě národní reprezentace. „To není jako dnes, kdy dá fotbalista dva góly, a hned je v nároďáku. Čekal jsem dva roky,“ vzpomíná Ladislav. „Jsem vlastně rád, že jsem mohl hrát v naší době. To byl fotbalista jeden vedle druhého. Ale prémie bych chtěl brát takové, jaké se berou dnes.“ I když už spoustu let aktivně nehraje, kopanou se zájmem stále sleduje. Včetně jejích negativ, jakými jsou třeba podplácení hráčů a rozhodčích, čímž dochází k ovlivňování zápasů. Proto Ladislav kvituje každý smysluplný boj proti takovým špatnostem, například výzvu s názvem Fotbalová revoluce. „Mají naprosto moji podporu. Bojují o čistotu fotbalu. Když si vezmeme, že dva naši nejvyšší představitelé se vystřídali ve vězení, tak je to skandální. Už se k nám přidávají i herci, zpěváci.“