Média jako průmyslové odvětví

Regionální média často informují o vytvoření miniaturní průmyslové zóny, která dá práci pár desítkám lidí, jako o hotovém zázraku. Otvírákem je, když se v kraji usídlí investor, který přinese stovky nebo dokonce tisícovky pracovních míst. Tu slyšíme, že chybí strojníci, tu zase zámečníci. Tu vidíme kolik lidí pracuje v zemědělství, v dřevozpracujícím nebo textilním průmyslu. Ale kolik jich je v médiích?

Jak píše německý server Radioszene.de, zaměstnanost v rozhlase a televizi (komerční i veřejnoprávní dohromady) stoupla o půl procenta. Vyplývá to ze zprávy o hospodaření rádií a televizí za rok 2004. Koncem minulého roku působilo v německých médiích (rádio+TV) 74 329 lidí. Stejně jako u nás, pracují někteří lidé v rádiu nebo televizi jako zaměstnanci, jiní na různé druhy smluv. Tento způsob je totiž pro zaměstnavatele mnohem jednodušší a výplata, kterou moderátor nebo redaktor dostane nezdaněnou a před odvodem povinných dávek, se zdá vyšší. 46 004 lidé pracovali v médiích jako stálý zaměstnanci. Spolupracovníků na volné noze bylo 28 325. Ve veřejnoprávních médiích je v zaměstnaneckém poměru 29 415, v komerčních televizích 12 689 a v soukromých rádiích 3 900 lidí. Na volné noze (tak pracují jak moderátoři a redaktoři tak také technici) pracuje pro komerční média 5 343 osob.

Počet stálých zaměstnanců veřejnoprávních médií poklesl o 0,7 procent, v privátní sféře se naopak zvýšil o 2,6 procenta. Celkově se tak počet stálých zaměstnanců zvedl o 0,5 procent. Počet všech pracovníků v médiích se zvýšil o 0,3%. O stejnou hodnotu 0,3% stoupl i počet těch, kteří na volné noze působí pro komerční média. Zatímco teď (konec roku 2004) zaznamenává mediální průmysl zvýšení počtu pracovních sil, v uplynulých letech docházelo spíš k poklesu.

Nejspíš je to způsobeno i dobrými hospodářskými výsledky, kterých toto odvětví v uplynulém roce dosáhlo. V předešlých letech totiž psala hlavně rádia červená čísla a byla vším možným je ne výdělečným podnikem. Hospodaření německých soukromých rádií skončilo loni s přebytkem 65 miliónů Euro. Celkové výnosy byly 602 miliónů. Soukromé televize zvýšily provozní zisky o 4,9 procenta na 6, 102 miliard Euro, což bylo o 503 miliónů více, než kolik tvořily náklady. V roce 2002 naopak byly ve ztrátě 800 miliónů euro. Oproti předchozímu roku se jedná v celé branži o nárůst o 4,9 procenta. Hrubý domácí produkt přitom stoupl jen o 2,3%. Rozhlas a televize tak patří k hospodářským odvětvím, která zaznamenala v SRN nadprůměrný nárůst. I v roce 2005 očekávají provozovatelé dobré hospodářské výsledky. Příjmy veřejnoprávních médií dosáhly v roce 2004 osmi miliard a dvou set miliónů euro. Rok předtím to bylo osm miliard. 81,8 procent pocházelo z koncesionářských poplatků. Soukromá sféra si přišla celkově na 6,7 miliard euro.

K těmto závěrům dospěl institut pro zkoumání médií Hans-Bredow-Institut für Medienforschungen (HBI ve spolupráci s mnichovským výzkumným ústavem komunikace Kommunikationsforschung München (AKM). Průzkum byl prováděn na zakázku konference ředitelů jednotlivých zemských mediálních rad.

Celá tato studie je rozpracována více do podrobna. Díky tomu je vidět, že ne každý je na tom dobře. 39 placených programů, tedy tzv. pay-TV, skončilo své hospodaření s celkovou ztrátou 53 miliónů Euro. 13 z nich si ale vydělalo na pokrytí svých nákladů. Pět teleshoppingových kanálů zaznamenalo po odečtení nákladů zisk 45 miliónů. Náklady se ale pokryly jen dvěma z těchto stanic. Ačkoliv více než polovina z 62 lokálních televizí skončila své loňské hospodaření se ziskem, celkově tyto televize skončily ve ztrátě 9 miliónů euro. Při pohledu na výsledky různých skupin provozovatelů televizního vysílání se nejlépe dařilo celoplošných stanicím.

Většinu zisku vytvářela komerční média klasickou reklamou a sponsoringem. Na tento způsob připadalo 59,3 procent. Ještě v roce 2002 byl ale tento podíl větší a to 65,5%. Poplatky za příjem placených kanálů se na obratu podílely 16,1%. Teleshopping se svými 908 milióny euro tvořil 13,5 procent. Zbytek (konkrétně 270 milionů euro) připadá na telefonické služby, které se pojí k vysílání (soutěže a hlasování).

Jak už bylo řečeno, zisku dosáhla i rádia. Nejlépe jsou na tom ty stanice, které vysílají pro celou jednu spolkovou zemi. Špatně si nevedly ani lokální stanice. I ty dosáhly zisku. Jen 94 procent nákladů se podařilo pokrýt z příjmů celoplošných stanic, které vysílají pro celou spolkovou republiku. Pouze na 58 svých nákladů si vydělalo sedm provozovatelů digitálních stanic vysílajících v T-DAB.