V zemi vycházejícícho Slunce vysílají komerční televize už od padesátých let. Stejně jako u nás tady ale existuje duální systém. Většina diváků sleduje televizi přes terestrickou anténu, kabelové a satelitní televize nejsou tolik rozšířené jako třeba v Německu. Zvláštností je, že Japonsko nepostihuje neplatiče koncesionářských poplatků.
První televizor v Japonsku zkonstruoval v roce 1926 student dnešní Univerzity Šizuoka Kenjiro Takayanagi. Jeho první televizor je dodnes ve vzpomínkové hale továrny Yokosuka výrobce elektroniky Victor, kterého Takayanagi založil. Prvním obrazem, který byl v Japonsku přenesen televizí, byl symbol abecedy Katakana イ používaný pro samohlásku i. Toto písmeno Takayanagi zvolil proto, že se jedná o první písmeno abecedy Iroha. V roce 1937 přešel vynálezce k státnímu NHK. To ho pověřilo vyvinutím funkční televize, která se měla použít při Olympijských hrách v roce 1940 v Tokiu. Stejně jako při Olympiádě v Berlíně v roce 1936 (viz Historie televizního vysílání v Německu ), měla i při tokijské být televize. V roce 1939 proběhlo zkušební vysílání. Pak ale přišla válka, vývoj televize v Japonsku skončili a nekonala se ani Olympiáda. Po válce Takayanagi opět pomáhal s přípravou televizního vysílání u NHK. Vysílat se konečně začalo 1. února 1953. Jen o půl roku později začala vysílat první soukromá televize v Japonsku Nihon TV. A v roce 1958 (podle jiného zdroje 1960) začalo barevné vysílání. Zatím posledním mezníkem v historii japonské televize je pravděpodobně zahájení digitálního terestrického vysílání 1. prosince 2003.
Spousta domácností v Japonsku přijímá pouze jeden z pěti až sedmi dostupných programů. NHK vysílá celoplošně, komerční programy jsou většinou vysílané jen pro určitou prefekturu. K příjmu používají japonské domácnosti převážně klasickou terestrickou anténu. Za sledování veřejnoprávní televize NHK se měsíčně platí 2 000 jenů. Za neplacení není stanovena žádná sankce, platit přitom musí každý, kdo vlastní v Japonsku televizi.
NHK vysílá dva celoplošné terestrické programy, které je možné po celé zemi chytnout na prvním případně druhém kanále. Na dvanáctém kanále pak vysílá vzdělávací kanál NHK. V určitých časech se vysílají odpojované regionální zprávy a reportáže, které připravují regionální studia. Přes satelit BS pak veřejnoprávní televize vysílá další dvě plnoformátové stanice NHK BS1 a NHK BS2. BS1 se orientuje víc na zpravodajství a analýzy dění. Zprávy se vysílají každou celou hodinu. Kromě domácích zpráv se vysílají i zprávy z USA, Evropy a vybraných asijských zemí. Ty běží se zpožděním podle časového pásma a dvojjazyčně. BS2 přináší spíš hrané filmy a dokumentární pořady.
NHK je nejen televizí ale také rozhlasem. Jako rozhlasová instituce bylo také v roce 1926 založeno. Vzorem bylo BBC. První rozhlasový program se tedy objevil v roce 1926, druhý v roce 1931 a v roce 1935 začalo vysílání na krátkých vlnách pro posluchače v zahraničí. Na krátkých vlnách se vysílá do dnes. Radio Japan (NHK World) používá krátkovlnné vysílače v Yamatě, vysílače Radia Africa No. 1 v Gabunu, Kanadě a Francouzské Guayaně i sítě provozovatele vysílačů BBC Merlin-Communications. Zahraniční vysílání je samozřejmě dostupné také na internetu. Kromě japonštiny a angličtiny se vysílá i v čínštině, arabštině, němčině, španělštině, korejštině, francouzštině, švédštině, svahilštině, perštině, ruštině, malajštině, portugalštině, thajštině, italštině, hindštině, bengálštině, barmštině, vietnamštině, Urdu a dalších jazycích. V blízkosti amerických vojenských základen vysílá AFN (viz Rádio AFN je americkým vojákům stále v patách )a v angličtině je také řada kabelových a satelitních televizí. Programová skladba japonské televize se od naší evropské trochu liší. Velmi významným prvkem jsou japonské seriály dorama. (Viz Seriály: na dálném východu vládne dorama)
Jakožto země s rozvinutým tržním hospodářstvím se Japonsko samozřejmě stalo i sídlem řady komerčních televizí. Zmíněna už byla první komerční stanice Nihon TV. Ta byla dlouhou dobu leaderem na trhu. V roce 2004 se jím stala konkurenční Fuji TV. Ta existuje už od roku 1959. V roce 1997 se televize přestěhovala ze svého starého sídla v Šinjuku do nové budovy v tokijské čtvrti Odaiba. Budovu, která vypadá jako UFO, navrhl v roce 1994 Kenzo Tange, je turistickou atrakcí. V kouli, která připomíná loď mimozemšťanů, se konají výstavy. Dalšími stanicemi jsou například TV Asahi (vysílá od roku 1957, tehdy už vysílala barevně), TV Tokyo, TBS (existuje i TBS Radio) a další.
