Televize RCTV patří od včerejška minulosti, její úspěšná historie se psala 53 let. Vláda prezidenta Cháveze jí ale neprodloužila licenci a její frekvence obsadila Chávezem nově vytvořená sociální televize. RCTV může formálně vysílat ještě po kabelu a přes satelitní platformu DTH. Vláda ale zabavila veškerou techniku, která připadla nově založené TVes. Lidé vyšli do ulic, aby demonstrovali za návrat televize a svých oblíbených telenovel. Jenže kromě telenovel se na RCTV vysílaly i zprávy a ty nebyly příliš nakloněné prezidentovi Chávezovi.
Radio Caracas Television začalo psát svoji historii 15. listopadu 1953. RCTV tak bylo třetí televizní stanicí, která začala ve Venezuele vysílat. Protože stanice, které už tehdy vysílaly, dávno neexistují, byla RCTV nejstarší venezuelskou televizí. Založil ji britsko-venezuelský podnikatel William H. Phelps. Ten už od roku 1930 provozoval rozhlasovou stanici Radio Caracas později přejmenovanou na Radio Caracas Radio. Ta stále vysílá a to na středovlnném kmitočtu 750 kHz. RCTV patřilo k podnikatelské skupině Empresas 1BC. Tu založil už počátkem dvacátých let výše zmiňovaný čerstvý absolvent Princentonské univerzity William H. Phelps. Společnost provozuje několik rádií (např.: 92,9 tu FM nebo Radio Caracas Radio) a hudební vydavatelství. Sídlem je venezuelské hlavní město Caracas.
Už den po zahájení vysílání se na RCTV začala vysílat zpravodajská relace El Observador Creole, první pravidelné zprávy ve Venezuele. Creole byl název olejářské firmy, která jejich vysílání sponzorovala. Jména firem se tehdy objevovala ve jménech pořadů stejně, jako dnes zdobí jména řady sportovních podniků. Později se název změnil na El Observador Venezolano a v osmdesátých letech se začal označovat jen jako El Observador. Tato zpravodajská relace se vysílala od pondělí do soboty minimálně třikrát denně. V neděli jen při mimořádných příležitostech. Například při volbách.
Televize nabízela venezuelskému divákovi skoro vše, na co si vzpomněl. Už koncem roku 1953 to byl živý přenos baseballového zápasu mezi Kubou a Venezuelou. O rok později přišlo první televizní varieté El Show de las Doce. Ještě v tom samém roce (1954) se začala vysílat první venezuelská telenovela. Jmenovala se Camay a vysílala se v devět hodin večer. Telenovely měly tehdy přibližně dvacet až pětadvacet dílů a jeden trval okolo patnácti minut. Tři minuty z toho byla reklama. Většinou se tu objevoval jen jeden partner, který zaplatil natočení celého pořadu. (Viz zmínka o zprávách) Televize neměla možnost záznamu a tak se první telenovely hrály před kamerami živě. ´
V roce 1955 se začalo rozšiřovat územní pokrytí budováním dalších vysílačů. To probíhalo i v dalších letech. Došlo tak k rozšíření do oblastí Altamira, Valencie, Maracay a také do Nizozemských Antil. Rozšiřoval se i program. Rok 1958 je ve znamení první politické diskuze nazvané La Voz de la Revolucion (Hlas revoluce). O rok později startuje zábavný parodizující pořad Gran Cruzada del Buen Humor později přejmenovaný na Radio Rochela. Ten se zapsal do Guinnessovi knihy rekordů jako nejdéle vysílaný pořad bez přestávky. Skoro padesát let v kuse běžel pondělí co pondělí od osmi hodin večer.
Šedesátá léta přichází s další změnou. Videokazety umožňují zaznamenávat pořady, stříhat je a hlavně je dělat delší. Telenovely se tak prodlužují ze čtvrthodiny na třicet až šedesát minut. Díky prodloužení se přestává vysílat exkluzivní reklama a objevují se klasické breaky se spoty, jak je známe dnes. V roce 1961 se experimentuje s další technickou vymožeností a to vysíláním stereo. Při zavádění sterea pomáhá Radio Caracas Radio. I v šedesátých letech přibývají nové vysílače a signál tak pokrývá další území. Šedesátá léta vyvrcholila přistáním na Měsíci. V přímém přenosu ho vysílalo i RCTV.
Sedmdesátá a osmdesátá léta znamenají další přímé přenosy. Především sportovní. Je tu FIFA World Cup v Mexiku a další. Televize se zároveň začíná věnovat obchodování s autorskými právy a prodává pořady své produkce do zahraničí. Především telenovely, La Usurpadora byla první, která šla na vývoz. RCTV prodávala své programy do více než šedesáti zemí světa, kde se dabovali do více jak dvacítky jazyků. A opět přichází další rozšiřování pokrytí.
31. března 1976 byla televize vládou na 72 hodin uzavřena za reportáž o únosu amerického obchodníka Williama Niehouse. 15. listopadu 1978 zakládá televize filmovou nadaci Fundacion Academia Nacional de Ciencias y Artes de cine. Rok 1981 znamenal pro diváky příchod barvy. Vysílat se začalo v normě NTSC, která se používá do dnes.
V roce 1992 klesla sledovanost ve prospěch hlavního rivala stanice Venevisión. Po té co odstartovala telenovela Por Estas Calles, si RCTV opět vydobylo svoji pozici. V listopadu 2003 oslavila televize padesát let svého trvání. První dekáda nového tisíciletí přinesla i do Venezuely reality shows a řadu dalších mezinárodně osvědčených formátů. ¿Quien Quiere Ser Millonario? Je místní verze pořadu Chcete být milionářem? Superstar se tu jmenovala Fama Sudor y Lagrimas, nechybí ani Bailando.
RCTV bylo součástí severoamerické hispánské sítě Telemundo spoluvlastněné mj. i televizí NBC. Loni 15. prosince televize otevřela prodejnu se svými reklamními předměty a dalším artiklem, který se nějak váže k programu (např.: telenovelám) z produkce RCTV. Ve spolupráci s další televizí Globovisón se RCTV podílelo na vysílání placeného kanálu pro diváky v USA TV Venezuela.
11. dubnu 2002 se RCTV postavila na stranu prezidenta Pedra Carmona, který měl nahradit svrženého Cháveze. Ten se po čtyřiceti sedmi hodinách opět ujal moci. Televize byla za tento postoj kritizována a hlavně upadla v nemilost. 28. prosince 2006 oznámil prezident Hugo Chávez, že vláda neprodlouží RCTV licenci, jejíž platnost by měla vypršet 27. května 2007. Televize byla donucena přestat vysílat. Její licence vypršela, může ale nadále šířit svůj program v kabelových rozvodech a také přes satelitní platformu DTH. Má to ale jeden háček. Stát zabavil televizi veškeré její vybavení, které přešlo do rukou nově založené veřejné televize TVes.
Proti zrušení televize RCTV se postavila řada věrných diváků. Někteří v minulých dnech vyšli do ulic a protestovali. Byli to jak běžní diváci tak i studenti univerzit.
Televize už 26. května ukončila svoje streamované vysílání. Po celou neděli 27. května vysílala speciální rozlučkový pořad. Bez boje se ale nevzdává. RCTV se odvolává na to, že v roce 1987 byla licence prodloužena o dvacet let, ale v roce 2002 ji Národní telekomunikační komise autorizovala, takže by měla být platná dalších dvacet let až do roku 2022. Chávezova vláda tuto interpretaci odmítá s tím, že autorizace byla jen administrativním krokem a nešlo o prodloužení licence.
Uzavření televize vyvolalo reakce řady médií v celé Latinské Americe i jinde. Na stránce www.rctv.net je mj. anketa: Proč se Vám líbí RCTV? Přes některé fotky jsou stažené rolety, aby bylo jasné, že je zavřeno. Články se věnují uzavření stanice. V průběhu dne byly stránky několikrát přetížené. Na frekvencích, které 53 let patřily RCTV, vysílá od poledne TVes – Televisora Venezolana Social (vyslovováno Te Ves znamená Uvidíte sami).
