Telefonické dotazování, deníčky, people metery. To všechno jsou metody, jakými se dá provádět průzkum trhu. Kdo někdy takový průzkum absolvoval nebo jako brigádník sám prováděl, myslí si o jejich přesnosti své. Přesto se na jejich výsledky hodně dá a hlavně se jejich tvůrci snaží o přesnost. A protože v případě televizní sledovanosti nebylo zohledněno to, že diváci při reklamách přepínají, rozhodla se americká společnost Nielsen měřit sledovanost reklam. Jak píše aktuální vydání týdeníku Euro, kabelovým televizím se to nelíbí. Nápad je to ale zajímavý. První průzkumy poslechovosti se už přitom objevily ve dvacátých letech.
Když ve dvacátých letech ovznikly v USA první rozhlasové stanice, zajímalo sponzory-zadavatele reklamy, kolik lidí daný program a danou stanici poslouchá. Už koncem dvacátých let se proto objevily první průzkumy poslechovosti, které trochu připomínaly současný systém CATI. Počítače se sice nepoužívaly, ale telefonické dotazování ano. Respondenti odpovídali na otázku, co poslouchali včera. Tento systém vymyslel Archibald Crossley v roce 1929. Koncem třicátých let metodu zdokonalil C. E. Hooper. Ten se neptal na poslech rádia včera, ale na to, co posloucháte právě teď. Hooperova metoda se používala až do doby než konkurenční Nilesen (na poli televize) zavedl první people metery.
How´s your Hooper? To byla otázka na úspěšnost pořadů, která se běžně používala v rádiích ve čtyřicátých letech. Koncem čtyřicátých let se už začala měřit i sledovanost televizních programů. A stejně jako dnes kritici napadají přesnost, napadali ji i tehdy. Díky telefonickému dotazování totiž nebyly do průzkumu zahrnuty rodiny, které neměly telefon. A tak Nielsen zavedl deníčkový systém. Rodiny zapisovaly, na co se dívaly, nezávisle na tom jestli měly nebo neměly telefon. A pak přišel tzv. set meter lidově označovaný people meter.
Ani people meter ale není přesný. I tento průzkum je jen statistikou což je, jak s oblibou říkával někdejší ředitel TV Nova Vladimír Železný “přesná věda s nepřesnými čísly“. V USA se kritici v listopadu 2004 opřeli do faktu, že populaci USA tvoří 6% Afroameričanů, mezi respondenty jich je ale 6,7%. Stejný problém se vyskytl i u latinskoamerických obyvatel. Těch je 5% ve společnosti, ale mezi respondenty 5,7%. Od roku 2005 se Nilsen snaží podchytit i ty diváky, kteří sledují televizi například v barech, na letištích nebo na vysokoškolských kolejích, kde sídlí dost velké množství diváků, které ale nikdy nikdo neměřil.
Zkreslující je i tzv. sweep. Podobně jako se německá rádia snaží na sebe upozornit někdy i dost kontroverzním promem v době, kdy probíhá dotazování respondentů pro výzkum poslechovosti, snaží se televize nasadit ty nejlepší pořady v týdnech, kdy probíhá deníčkový výzkum. Podle některých zdrojů se dokonce velké sportovní podniky konají tak, aby přenosy z nich byly do výzkumu zahrnuty a televize, která ho vysílá tak dopadla v šetření co nejlépe.
V současnosti má Nielsen jisté obavy z toho, že by mu digitalizace mohla vzít “kšefty“. Set top boxy jsou totiž schopné fungovat jako měřiče diváckého zájmu a tak by mohlo people metrům odzvonit. Společnost Nielsen by tak mohla přijít o jedno ze svých působišť. Televizní výzkumy ale nejsou tím jediným, co firma provádí.
Společnost vznikla už v roce 1923. Založil ji jistý Arthur Charles Nielsen Senior (1897-1980!). Společnost ACNielsen zčala provádět průzkumy trhu, které pomáhaly obchodníkům. Průzkumy se prováděly v terénu přímo v místě prodeje. Arthur Nielsen patří mezi zakladatele moderních marketingových průzkumů. Mj. zavedl termín jako podíl na trhu.
Přímo na média se orientuje Nielsen Media Research. Ta působí ve zhruba čtyřicítce zemí. Nielsen jako celá skupina má působiště ve zhruba stovce zemí. Kromě televizí a rádií sleduje čtenost periodického tisku, sledovanost filmů v kinech, návštěvnost internetových stránek a také to, kolik lidí shlédne například billboard.
Německo je pro potřeby průzkumů rozděleno na osm oblasti zvaných Nielsengebiete. Výsledky šetření se pak prezentují pro jednotlivé oblasti, které často zahrnují několik spolkových zemí najednou. Konzumenti v těchto oblastech se ale většinou chovají podobně a mají podobnou kupní sílu.
