Kritici ji přirovnávají k románu Pán much. Jen není tolik drastická. Jak by fungovala společnost řízená dětmi? Můžeme se my dospělí od dětí něco naučit? To jsou otázky, které by chtěl zodpovědět sociální experiment americké televize CBS. Ta přišla s kontroverzní reality show, ve které vystupují děti. Jenom děti. Čtyřicet dětí. Bez dospělých!
Právě dnes ve středu 26. září má premiéru druhý díl této reality show, který se jmenuje To Kill or Not to Kill. První díl běžel přesně před týdnem, ve středu 19. září. Nová reality show plní vysílací čas po seriálu Jericho. Upoutávka na ní se objevila nejen na stránkách televize ale také na portálu YouTube.com. Anonce láká do města Bonanza, které bylo (podle promo-šotu) v osmdesátých letech devatenáctého století prosperujícím těžařským městem. Pak se ale najednou změnilo v město duchů. Kde udělali předci chybu? To se teď pokusí zjistit a napravit čtyřicet průkopníků, kteří sem míří. Průkopníky jsou ale děti!
Bonanza City je westernovým městečkem, které už několikrát použili pro své natáčení filmaři. Letos v dubnu a v květnu ho čtyřicet dní okupoval tým, který tu natáčel novou reality-show. Německý deník Süddeutsche Zeitung přirovnává pořad k rituálu jistých obyvatel jižní Afriky, kde se dospělým stává ten, kdo přežije po určitý čas v poušti. Kid Nation může trochu připomínat show Survivor.Na rozdíl od jiných formátů, zde diváci nehlasují, koho vyhodí. Ve hře zůstávají stále všichni. Protože jde ale o děti ve věku od osmi a půl do patnácti let, můžou kdykoliv odejít, pokud by se jim zastesklo po rodičích. To jich řada v průběhu natáčení udělala.
Každý účastník dostal pět tisíc dolarů. V každém díle se ale navíc soutěží o zlatou hvězdu, která má hodnotu 20 tisíc dolarů. Děti musí v této show vytvořit fungující demokracii, zvolit si své zástupce a vytvořit vlastní zákony. Mj. musí na konci každého dílu hlasovat, kdo dostane za své zásluhy zlatou hvězdu. Děti bydlí ve čtyřech městských obvodech, které jsou označené různými barvami. V každém díle mezi sebou tyto obvody soutěží o to, kdo bude vyšší třída, kdo bude tvořit vrstvu obchodníků, kdo kuchaře a kdo dělníky. Podle toho do jaké společenské vrstvy náleží, dostávají i peníze (Buffalo zlaťáky), které mohou použít například při nákupu v místním obchůdku nebo v saloonu, který servíruje nealkoholické nápoje.
Děti mají k dispozici vybavení, které bylo běžné ve městech na konci devatenáctého století. Není tu elektřina ani tekoucí voda. Tu si musí nosit ze studny. Stejně jako se musí sami starat o přípravu jídla nebo praní prádla, které perou na valše. Show tak představuje život předků současných Američanů. Všechno ale dělají děti. Dospělí tu jakoby nejsou. Pomineme-li kameramany a další členy štábu. Do styku přicházejí děti vlastně jen s moderátorem pořadu Jonathanem Karshem, který má za sebou jako režisér úspěch na poli dokumentaristiky. V týmu je také dětský psycholog a lékař.
I ten už byl potřeba, protože tu došlo k několika zraněním. Čtyři děti musely být ošetřeny po té, co vypily bělidlo, které bylo v neoznačené lahvi. Jedna dívka utrpěla výron a další si opařila obličej rozpáleným omastkem. Zranění dětí se nelíbila jejich rodičům, kteří věc začali skandalizovat. Do šetření se tak zapojila i policie. Ta ale nezjistila žádné porušení zákona. Televize se před veřejností obhajuje tím, že žádné úrazy nezatajovala. Mediální virvál okolo show ale začal a to ještě před vysíláním prvního dílu. Tvůrci si lepší reklamu nemohli snad ani přát. Diskuse okolo zranění dětí nebyla jedinou, která se zvedla. Další odpůrci namítali, že děti kvůli natáčení zmeškají jeden měsíc školy. Proti nim byli ti, co tvrdí, že tato zkušenost jim dá víc, než sezení v lavicích. To v německém deníku Welt Online potvrzuje i čtrnáctiletá Sophia.
Další diskuse, která přispěla ke zpopularizování show ještě před jejím startem, byla otázka dětské práce. Tady ale stěžovatelé naráží na zatím ještě ne zcela jednoznačně zodpovězenou otázku, zda jsou účastníci reality show, kterou je možno chápat jako sociální experiment, jen protagonisty dokumentu nebo herci. Pokud by to byli herci, jedná se už o práci, na kterou se vztahují různé zákoníky. Stát Nové Mexiko, kde se pořad natáčel, proto už zpřísnil podmínky pro zaměstnávání dětských herců. Producenti se ale brání tím, že jen uspořádali dětský tábor, který filmovali.
Někteří rodiče si stěžovali, že děti byly nucené některé scény zahrát. Děti samy ale oponovaly tím, že jen opakovaly zajímavé momenty, které se kvůli potížím s technikou nepodařilo zaznamenat. Podle zjištění deníku Los Angeles Times i některých dalších periodik se totiž natáčení dětem líbilo a klidně by si ho zopakovaly.
Na internetu (na serveru thesmokinggun.com) se mj. objevil článek o smlouvě, kterou museli rodiče zúčastněných dětí podepsat. Podle serveru je tam pasáž, ve které se rodiče zavazují, že nebudou televizi žalovat v případě, že jejich dítě bude v průběhu natáčení zraněno, nakazí se pohlavní chorobou nebo dokonce zemře.
Reklama byla dostatečná, teď už stačí jen vysílat. Celkem na diváky CBS čeká třináct dílů. A už se chystá druhá řada. Kandidáti mají možnost zasílat své přihlášky společně s tříminutovým videem. Ti co budou vybráni do semifinále, budou pozváni na jeden z deseti regionálních castingů, kde se vyberou finalisté. Ti pak poletí do Los Angeles na finální výběr, ze kterého vzejdou účastníci druhé řady.
I když se jedná o reality show, vyčítají někteří novináři tvůrcům, že je spousta věcí nahraných a že děti říkají do kamery jen nazpaměť naučené fráze a že vlastně vůbec nejde o reality show. Ať už je to tak nebo tak, pro CBS je důležitá sledovanost. A ta nebyla při prvním dílu špatná.
