Rakouští vysílatelé nemají o DVB-H tak velký zájem, jak se očekávalo. Naráží na řadu problémů. Prvním z nich jsou vysoké náklady, dalším nespokojennost s tím, kdo může udělovat licence. Právním zádrhelem jsou i autorská práva a nakonec nesmí chybět ani chování konzumentů, kteří při pilotním projektu ve Vídni sledovali hlavně zprávy a televizi v mobilu věnovali jen půl hodiny svého času.
DVB-H není pro rakouská rádia příliš přitažlivé. Jak zjistil server Radioszene.de, problémů je hned několik. Finanční zátěž pro provozovatele je totiž poměrně vysoká. Služba Visual Radio přijde podle programového ředitele rádia Kronehit Rüdigera Landgrafa na 300 tisíc euro ročně. Vysílání televizního programu stojí ještě víc. A to 960 tisíc euro za rok. Ředitel Life Radia Christian Stögmüller se shoduje s Landgrafem v tom, že zavedení DVB-H je finančně příliš náročné.
Za jedno jsou si i v tom, že vlastní proces přidělování frekvencí pro DVB-H není úplně bezproblémový. Kdo může nebo nemůže vysílat rozhoduje totiž provozovatel platformy MUX-D. Který program bude dostupný v které síti, rozhodují samotní operátoři. Výjimku tvoří televizní stanice veřejnoprávního ORF a komerční ATV, které patří do must carry. Stögmüller by raději viděl, kdyby kompetence přešly na rakouského regulátora KommAustria. V současnosti tak může ORS, dceřinná společnost ORF, rozhodovat o svých konkurentech, stěžuje si Landgraf.
Dalším zádrhelem je fakt, že operátoři nabízí balíčky s programy jako placenou službu. Vysílatelé ale z těchto příjmů žádný zisk nemají. Nevyřešená je i otázka autorských práv. Velké labely jako například Universal nedaly kolektivním správcům autorských práv oprávnění vyjednávat o právech pro DVB-H. Rádio, které by se rozhodlo vysílat v digitálním standardu pro přenosné přístroje, by tak muselo s každým majitelem autorských práv uzavřít samostatnou smlouvu. To je ale prakticky těžko proveditelné.
Pět až deset let. To je doba, kterou Rakousko potřebuje na rozběhnutí DVB-H, předpovídá ředitelka firmy Panmedia Elisabeth Ochsner. Doposud jsme přitom z Rakouska slyšeli spíš pozitivní zprávy o tom, jak se daří udělat vše proto, aby fotbalovým šampionátem příští rok začalo být DVB-H zcela běžnou součástí života Rakušanů. Elisabeth Ochsner míní, že díky vysokým nákladům a nízkým ziskům z tohoto druhu podnikání to tak rychle nepůjde. Z 2,3 miliard euro, které jdou ročně v Rakousku do reklamy, by na Digital Video Broadcasting – Handhelds, připadlo pouhých 30 milionů.
Jak ukázal pilotní projekt mobile-tv-austria, pro sledování napínavých fotbalových zápasů se televize v mobilu příliš nehodí. Účastníci testu sledovali především zprávy a sledování mobilní televize věnovalo zhruba půl hodiny denně. Prime-timem byl v tomto případě podvečer a diváci si televizi v telefonu pouštěli doma. Test probíhal ve Vídni.
Se zavedením DVB-H před blížícím se šampionátem ve fotbale počítá i ve Švýcarsku. Zkušební provoz už podobně jako v Rakousku zahájili na řadě dalších míst jak Evropy tak celé planety. Regulérní vysíláni už odstartovali v indickém Dílí, finských Helsinkách, v Albánii, na Filipínách v Hanoji a Ho Či Minově Městě ve Vietnamu, uvádí encyklopedie Wikipedia. V New Yorku zatím probíhá beta testování s vybranými uživateli.
Teď budeme především sledovat, jak se bude vyvíjet situace v Rakousku.
