V pátek 2. května oslaví jediný český, čistě zpravodajský kanál třetí narozeniny. Když v květnu 2005 Česká televize spouštěla vysílání tohoto kanálu, rozjížděla tak zároveň digitalizaci českého televizního vysílání. Od té doby digitalizace v mnohém pokročila a díky ní se na dohledném obzoru objevil první přímý konkurent ČT24 – stanice Z1, která v pondělí představila své moderátory.
Na počátku byla Mathého ČT – News
Detailní projekt nových digitálních kanálů ČT3 (dnes ČT24) a ČT4 byl hotov v listopadu 2001. Jak ale uvádí analytik Milan Šmíd ve svém Louči (zde), byl na úplném začátku projekt tehdejšího ředitele ČT Iva Mathé z roku 1998, v němž figurovaly kanály ČT – News, ČT – Zlatý fond a ČT – Univerzita (ČT – News mělo odstartovat v roce 2000). Jenže Mathému se nedostalo možnosti svůj záměr realizovat, protože jej na ředitelském postu vystřídal Jakub Puchalský. Toho v roce 2000 nahradil Dušan Chmelíček. V jeho plánech se vznik digitální zpravodajské stanice posunul na neurčito s tím, že na konceptu zpravodajského kanálu začnou práce v letech 2000-2001. Název ČT3 se poprvé objevil v návrhu projektu České televize, se kterým v roce 2001 uspěl Jiří Balvín ve výběrovém řízení na nového generálního ředitele ČT. Balvín ve své koncepci navrhuje kanály ČT3 určený pro zpravodajství, sport a aktuální publicistiku a ČT4 zaměřený na dokument a vzdělávání. Tyto dvě stanice měly začít vysílat v roce 2003. Výhledově pak Balvín plánoval vznik ČT5 (pro pořady z filmového a televizního archivu a ČT6 (dětský kanál). Ovšem všechny představy zhatily finance. V listopadu 2001 neschválila Rada ČT deficitní rozpočet a poslala tak všechny plány k ledu.
V penězích to nebylo
Když tedy v roce 2003 nastupoval Jiří Janeček do funkce generálního ředitele, byl projekt na zpravodajskou stanici sice hotov, ale peníze na něj stále chyběly – tedy alespoň podle jeho slov. Česká televize se topila v dluzích a nový generální ředitel tvrdošíjně požadoval zvýšení koncesionářských poplatků.
V listopadu 2004 začal vysílat parlamentní kanál 24.cz, který ke svým přenosům využíval stávající televizní techniku přítomnou v Parlamentu ČR a tudíž měl své náklady sražené na minimum. A až do svého zániku v srpnu 2007 měla stanice 24.cz reálnou šanci na rozvoj do plnohodnotného politického zpravodajství.
Koncem roku se navíc objevily informace o chystané zpravodajské stanici Z1. V zatuchlých veřejnoprávních vodách se začalo přece jenom něco dít a 2. května 2005 začala vysílat ČT24. Ukázalo se tedy, že rozjet nový zpravodajský kanál šlo i při tehdejší výši rozpočtu, jelikož první zvýšení koncesionářských poplatků nastalo až 1. října 2005.
Poslední ve střední Evropě
Prvním středoevropským a postkomunistickým státem, ve kterém vznikla zpravodajská televize bylo Polsko. V srpnu roku 2001 se rozjela stanice TVN24, jež vlastní finanční skupina ITI (majitelka mimo jiné i komerční stanice TVN).
Na podzim stejného roku začala na Slovensku vysílat TA3 financovaná firmou J&T. Tato společnost má dnes podíl v televizi Joj a také stojí za českou Z1.
V prosinci 2002 pak rozjelo 23! investorů zpravodajskou stanici Hír TV v Maďarsku. Teprve po dvou a půl letech se dočkali čeští diváci. I na tomto příkladě lze demonstrovat rozdíl mezi soukromým a veřejnoprávním (státním) fungování firem, společností nebo institucí.
ČT24 dnes
Po třech letech vysílání můžeme říci, že se „čtyřiadvacítka“ etablovala jako jeden z nejserióznějších informačních zdrojů u nás. Její zpravodajský internetový portál www.ct24.cz si svou pozici také upevňuje. Sledovanost ČT24 (share) se pohybuje kolem 1,30 % u cílové skupiny 15+. Avšak klidný život v monopolu pomalu končí, již brzy své vysílání spustí soukromá zpravodajská stanice Z1.
Moderátoři Z1 mají zkušenosti z ČT
Toto pondělí představil generální ředitel Z1 Martin Mrnka dvanáct moderátorských tváří této televize. Mezi jmény z komerční sféry (Martin Severa, Martina Kociánová, Renáta Dlouhá) a lidmi z Českého rozhlasu (Jana Lejpová, Vladimír Kroc, Karolína Dubová, Naděžda Hávová nebo Ondřej Kapic) si můžeme všimnout i jmen spojených s Českou televizí (potažmo přímo se zkušenostmi z ČT24). Veronika Sedláčková a Jan Němec byli moderátory pořadu Události, komentáře a Jan Němec měl na starosti dramaturgii volebních studií pro parlamentní volby v roce 2006.
Na závěr uvedu ke jménům moderátorů Z1 slova, která řekl Martin Mrnka v prosinci roku 2004: „U moderátorů spojíme moderování a funkci vedoucího vydání, což je obvyklé v anglo-saském modelu vysílání, nikoli u nás. Ideální moderátor Z 1 by měl mít okolo padesáti let, rozhodně nechceme mladé lidi, kteří moderují na velkých televizích. Bohužel takových starých profesionálů je u nás málo.“ Ale to bylo před více jak třemi lety…
