Ministerstvo informatiky (MI) je s vyjednáváním o novele zákona o rozhlasovém a televizním vysílání spokojeno. Pavel Kolář, zodpovědný za digitalizaci na MI, hovoří dokonce o pečlivém, leč komplikovaném projednávání, které přineslo výsledky. „Výsledek projednávání je politickým kompromisem, na němž se shodla drtivá většina všech poslanců ze všech politických klubů,“ řekl pro server RadioTV. Jako další důležitý mezník označil celosvětovou konferenci ITU,na níž se budou rozdělovat kmitočty, hovořil též o nutnosti rozsáhlé informační kampaně.
Po dlouhém a komplikovaném projednávání byla schválena novela zákona o rozhlasovém a televizním vysíláním. K jistým senátním změnám jste se stavěl neutrálně. Můžete objasnit váš postoj?
Odpověď je poměrně jednoduchá – neutrální postoj jsem k pozměňovacím návrhům zaujal, protože se netýkaly předmětu mého zájmu, tedy digitalizace jako procesu. Věcně se orientovaly na témata, která se nakonec ukázala být natolik politicky citlivá, že zástupci všech politických frakcí diskutovali pouze o nich.
Jaká tedy byla představa ministerstva a co je „kompromisem“?
Představu Ministerstva informatiky plně vyjadřoval původní vládní návrh, který byl posléze Poslaneckou sněmovnou více jak rok projednáván – a výsledek projednávání je politickým kompromisem, na němž se shodla drtivá většina všech poslanců ze všech politických klubů.
Co bylo podle vás hlavní příčinou takovýchto průtahů?
Nemluvil bych o průtazích, ale o pečlivém a komplikovaném projednávání. Jeho příčinou byla snaha po nalezení co nejširšího konsenzu.
Otevřená diskuse se vedla hlavně o licenčních podmínkách televize Prima. Jste s výsledkem – tedy zachování sdílené licence s regionálními televizemi – spokojen?
To je právě jedna z věcí, o nichž jsme před malou chvílí mluvili. Zástupci Ministerstva informatiky od samého počátku navrhovali, abychom tento konkrétní problém – protože postavení regionálních televizí je v přechodu z analogového na digitální vysílání opravdu veliký problém – neřešili právě teď a poslanci navrhovaným způsobem. Jsem tedy pochopitelně rád, že tento názor převládl nakonec i v obou komorách Parlamentu.
Jak by podle vás měla být řešena problematika regionálního vysílání?
Ve stručnosti se na tuto složitou otázku nedá odpovědět. Regionální vysílání považuji za jeden z významných prvků televizního vysílání – k tomu se také kloní vláda, která na náš návrh tento postoj zohlednila upřednostněním budování jedné digitální sítě umožňující regionální vysílání.
Koncepce rozvoje digitálního vysílání nyní předpokládá rozsáhlou informační kampaň. Můžete nastínit konkrétní představu a objem peněz, které obětujete z kapes daňových poplatníků?
Pokud to vidíte takto, těžko se odpovídá. Já jsem přesvědčen o tom, že právě na tyto účely bychom peníze daňových poplatníků měli používat – na získání informací. Náklady spojené s informační kampaní by nemusely přesáhnout v následujících třech letech výrazně milion korun. Právo na informace má každý obyvatel tohoto státu – vypnout mu analogový televizní signál bez upozornění, jakým způsobem si může opatřit digitální, považuji za vyloučené.
Hovoří se o mezinárodní konferenci ITU, která by měla být jistým mezníkem v řešení kmitočtů pro digitální vysílání. Lze v tuto chvíli naznačit s jakou představou sem vchází Česká republika, respektive její zástupci?
Představa je zcela jasná, a to po celou dobu konání konference ITU, která zasedá již dva roky a v letošní roce bude ukončena definitivním zkoordinováním kmitočtového pásma (mapy), tedy i v Evropě.
Můžete být konkrétní? Kdo bude ČR zastupovat, o čem, kde a kdy, se bude jednat?
ČR zastupuje ČTÚ, jedná se v Ženevě, konference bude vrcholit v červnu tohoto roku. ITU je mezinárodní světová organizace – proces digitalizace má tedy celosvětový charakter. Konference v Ženevě má regionální charakter, řeší se na ní evropské kmitočty.
Bude se pak novelizovat technický plán přechodu (TPP)?
Ano. TPP ještě neexistuje – ČTÚ ho může připravit právě až na základě konečné koordinace kmitočtů – tedy po ukončení jednání v Ženevě – vláda TPP má vzít na vědomí do konce letošního roku.
Pokud byste si vy měl vybrat, volil byste raději set-top-box, nebo digitální přijímač?
Každý by si měl vybrat zařízení umožňující digitální příjem podle toho, jaké mu bude nejlépe vyhovovat. Ať už si koupí nový televizor s digitálním tunerem, nebo pořídí zařízení pro převedení digitálního vysílání z kabelové televize, popř. z pozemního nebo satelitního vysílače, bude to jen jeho rozhodnutí…
Kdy se začne testovat HDTV a jaké to skýtá nástrahy?
Ve druhé etapě rozvoje DTV – tedy ve druhé polovině roku 2007. Nástrahy? Já doufám, že žádné.
A jaká je podle vás budoucnost televize ve světě digitálního příjmu. Změní se nějakým způsobem její poslání, její společenská funkce?
Digitální vysílání změní nejen tváře tradiční televizní zábavy, ale v budoucnu umožní také výběr z celé řady dalších služeb na základě konkrétní poptávky diváků.
