Myslíte, že lze někoho obvinit, že skutkem, který se vůbec nestal, zavinil něco, z čeho ho ani rozsudek vůbec neviní? Ano, lze.
Existují dvě věci, které politickým a novinářským přisluhovačům Ronalda Laudera slouží k obviňování RRTV, že „něco“ zavinila. Kupodivu mezi nimi není samotné ustavení rozdvojené struktury Novy, které problematické nesporně bylo. Jenže to měla na svědomí Korteho Rada, která byla dávno pasé. Politickým „nepřítelem“, na kterého bylo třeba něco najít, byla Rada, ve které jsem zasedal. O událostech z března 1999 bude řeč později, teď se věnujme navýšení základního jmění CET 21. Kuriózní a kouzelné na tomto obvinění je, že se samotnou arbitráží ani s meritem sporu o Novu, kterým bylo odstoupení CET 21 od smlouvy s ČNTS, vlastně vůbec nijak nesouvisí.
Souhlas s navýšením základního jmění CET 21 z 200.000,- Kč na 10.200.000,- Kč Rada vyslovila 21. prosince 1999. Jako svědek jsem o tom na policii vypovídal v souvislosti s úplně jinou Železného kauzou, totiž s jeho údajným poškozováním věřitele souvisejícím s nadací Astrona. Policejní rada mne požádal, abych celou věc nejprve popsal vlastními slovy, poté mi on i přítomní advokáti obviněných kladli otázky. Zde je přepis podstatné části policejního protokolu.
Protokol o výslechu svědka
V Praze dne 29. 7. 2003 v 11,00 hod.
Mgr. Petr Štěpánek vyslýchán ve věci obv. PhDr. Železný, JUDr. Rozehnal, Mgr. Kuchař, stíhaných pro pokus trestného činu poškozování věřitele …
Pozn. policejního rady: O úkonu byli obhájci písemně vyrozuměni a úkonu jsou přítomni JUDr. Monsport, JUDr. Krejčí a Mgr. Jilg.
K věci:
V roce 1999 RRTV projednávala jednací bod navýšení základního jmění společnosti CET 21. Příslušelo jí to z důvodu, že zákon předepisoval, že regulační orgán s takovýmto navýšením vysloví souhlas. Rada se žádostí CET 21 zabývala opakovaně. V první fázi toto navýšení nepovolila, protože navýšení by v tomto případě přineslo změnu vlastnické struktury, která by byla v rozporu s tehdy uplatňovanou zásadou Rady nazývanou „51 : 49“. Zásada „51 : 49“ bylo vnitřní pravidlo Rady, tímto způsobem si Rada vyložila znění zákona zakazujícího převod licence. Rada povolovala pouze takové změny, kdy změna původních vlastníků nepřevýšila 49 procent. Poté CET 21 žádost upravil a v druhé fázi se tato žádost do tohoto vnitřního kritéria už vešla, tím že nové vlastnické subjekty nepřesáhly vlastnicky těch 50 procent. Rada si v této souvislosti nechala vypracovat také právní expertízy, jestli ve svém rozhodnutí není omezena probíhajícími soudními a arbitrážními spory. Výsledek zněl, že není. Rozhodnutí Rady nemělo konstitutivní charakter, Rada se k meritu vyjadřuje z toho pohledu, zda změna není v rozporu se zákonem o rozhlasové a televizním vysílání, respektive zda zamýšlená změna by nevedla k takovému stavu, který by mohl být příčinou neudělení licence. Z tohoto pohledu Rada konstatovala, že vše je v souladu se zákonem a koncem roku 1999, někdy před Vánoci, svým hlasováním navýšení základního jmění CET 21 povolila. Důkazem toho, že rozhodnutí skutečně nemá konstitutivní charakter je fakt, že k faktickému navýšení nakonec nedošlo, protože k navýšení dochází rozhodnutím majitelů, zároveň však navýšení musí zapsat rejstříkový soud. Poslední věc se nakonec nestala, tudíž k navýšení nedošlo. Rada navýšení základního jmění u společnosti s ručením omezeným z řádově statisíců na miliony považovala u společnosti, jejíž obrat je několik miliard korun, za pozitivní krok. To platí obecně.
Otázka policejního rady:
Můžete se prosím vyjádřit, jak závazné jsou výzvy Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky pro rozhodování Rady?
Odpověď svědka:
Rada je zcela nezávislý orgán, jakési „příkazy“ nebo „doporučení“ Poslanecké sněmovny může, ale nemusí akceptovat.
Otázka policejního rady:
Policejním radou je Vám předložena fotokopie usnesení Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky ze 6. schůze konané dne 30. září 1999. V bodě 2 tohoto usnesení je konstatováno: Stálá komise vyzývá Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby zabránila nevratným krokům v rámci současných majetkových poměrů ve společnosti CET 21. Můžete se vyjádřit k předložené listině, zejména k důvodům předmětné výzvy?
Odpověď svědka:
Tato výzva byla učiněna v souvislosti s probíhajícím sporem o televizi Nova. Rada si v této věci nechala vypracovat nezávislé právní expertízy, jestli existuje nějaká předběžná otázka, která by ji bránila žádost CET 21 vyřídit. Výsledek byl, že předběžné otázky neexistují. Svůj postup Rada popsala ve Výroční zprávě z roku 1999, kterou předkládá Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna tuto výroční zprávu posléze schválila.
Otázka policejního Rady:
Uvedl jste, že si Rada nechala vypracovat nezávislé právní expertízy, můžete upřesnit od koho?
Odpověď svědka:
Konkrétní instituce nebo jména nejsem schopen po čtyřech letech z hlavy uvést, ale seznam těchto expertíz je součástí zmiňované Výroční zprávy za rok 1999.
Otázka policejního rady:
Můžete se vyjádřit, jaké důvody byly zástupci společnosti CET 21, s. r. o . prezentovány ohledně navýšení základního jmění, zejména přistoupení nových společníků spol. EDIKON, a. s. a MEF MEDIA, a. s.?
Odpověď svědka:
Důvodem přistoupení spol. EDIKON a MEF byla skutečnost, že jeden z vlastníků CET 21 dr. Vladimír Železný měl zablokované účty, tuším, že na podnět ČNTS nebo CME, to nevím přesně, a nemohl se navyšování účastnit. Vstupem spol. MEF by došlo k vlastnickému provázání se servisní firmou Česká produkční 2000, která zajišťovala servis pro spol. CET 21. Spol. EDIKON byla Radě prezentována jako firma, která by posléze měla vydávat zaměstnanecké akcie, čímž by došlo k většímu provázání s jejich zaměstnavatelem.
Otázka JUDr. Monsporta:
Činila někdy Rada vědomé kroky směřující k poškozování oprávněných zájmů spol. ČNTS, CME nebo CEDC?
Odpověď svědka:
Ne, Rada nikdy takové kroky nečinila. Rada řešila běžnou agendu, tak jak přicházela, v souladu s českým právním řádem. Po přijetí zákona č. 301/95 Sb., který umožnil zrušení neprogramových licenčních podmínek, o což CET 21 hned, jak to bylo možné, požádal, navíc Rada neměla zákonný rámec, jak vstupovat do vztahu licencované společnosti a její servisní organizace, v daném případě CET 21 a ČNTS. Konkrétně se jednalo o zrušení licenční podmínky č. 17.
Jestliže Lauderovi čeští přisluhovači obviňují RRTV z nějakého pochybení právě v souvislosti s navýšením základního jmění CET 21, opravdu si nevybrali příliš dobře. Z účelovosti je usvědčuje obyčejná logika. Na hlavním sporu mezi CET 21 a ČNTS, tedy na odstoupení od smlouvy, se nemění vůbec nic, ať už je základní jmění CET 21 dvě stě tisíc anebo deset miliónů, či jestli CET 21 aktuálně patří Petrovi nebo Pavlovi. Stále spolu jsou ve sporu dvě stejné právnické osoby.
Také si dost dobře neumím přestavit, že by RRTV standardně podanou žádost o souhlas s navýšením základního jmění odmítla s odůvodněním, že si to nepřejí poslanci. K odmítnutí musejí existovat zákonné důvody. Právě proto si také Rada nechala vypracovat právní expertízy, zda existuje nějaká předběžná otázka, která by jí bránila souhlas udělit.
Rovněž vztah navýšení k arbitrážím vedeným s Českou republikou je značně problematický. Železný nenavyšoval proto, že mu Američané zablokovali účty. Po Radě pak chtěli, aby zamezila, aby místo něho navýšil někdo jiný. Tak proč mu neodblokovali účty? Ano, je pravda, že amsterdamská arbitráž předběžně Železnému nařídila, aby se vrátil do náruče CME. Když pomineme, že arbitráž subjektu A (Železný), nařizovala, co má udělat subjekt B (CET 21), bylo to stejně prakticky nevykonatelné, protože Železný i jako šedesátiprocentní vlastník potřeboval ke všem úkonům podpis ještě dalšího jednatele. V zápětí však arbitři svoje předběžné opatření zase zrušili a v konečném výroku naopak konstatují, že Železný nezpůsobil CME žádnou škodu. Hlavně však: nezapomínejme, prosím, že celá tato debata je vlastně hypotetická, protože k faktickému navýšení nakonec stejně vůbec nedošlo.
Kritici Rady také tvrdí, že Ronald Lauder arbitráž zahájil v reakci na to, že mu RRTV znemožnila domoci se náhrady škody na Vladimíru Železném. Ale ani to není pravda. Souhlas s navýšením základního jmění Rada vyslovila 21. prosince 1999, zatímco první arbitráž proti České republice Lauder zahájil už 19. srpna 1999.
To nejlepší nakonec. Nález (prohrané) stockholmské arbitráže navýšení základního jmění CET 21 sice okrajově zmiňuje, ale prakticky vůbec ho neřeší. Londýnští arbitři se navýšením zabývali, ale jejich nález jakékoli pochybení RRTV v odstavci 313 přímo odmítá: Arbitrážní soud zastává názor, že žádná z činností nebo nečinností Mediální Rady nezpůsobila přímou ani nepřímou škodu investicím pana Laudera.
To však Lauderovým komplicům nebrání, aby si dál vedli svou. Naposledy před Křečkovou vyšetřovací komisí. Publicista a člen nové špidlovsko – dostálovské RRTV Václav Žák, který několik let sepisoval články o vině Rady, až se mu kouřilo od pera, se tam dokonce iniciativně vnutil jako svědek. Svědek, který sice u ničeho nebyl, ale o to více má ve všem jasno.
