Když Vladimír Mečiar po svém návratu k moci uskutečnil ve slovenském parlamentu tzv. „noc dlouhých nožů“, během které byly mimo jiné převoleny všechny mediální rady, oprávněně za to sklidil všeobecnou kritiku. Jako projev mocenské arogance to hodnotily i české sdělovací prostředky. Jak vyplývá z níže uvedených čísel o odvolání a následné volbě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, koaliční vláda Vladimíra Špidly uskutečnila během jednoho roku prakticky to samé. V tomto případě však čeští novináři kupodivu mlčeli, přestože vypovídací hodnota následujících čísel je jednoznačná. Spěchající čtenář může následující řádky klidně přeskočit. Kdo se však do nich zahloubá, narazí na zajímavé souvislosti.
Odvolání členů (staré) RRTV – 13. mimořádná schůze PSP ČR (2. 4. 2003)
návrh na tajné hlasování: 89 pro (ODS a KSČM), 87 proti (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), návrh nebyl přijat, bylo třeba 90 hlasů
návrh na veřejné hlasování: 90 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), 84 proti (ODS a KSČM), návrh byl přijat, bylo třeba přesně 90 hlasů, odvolávalo se tedy veřejně
hlasování o odvolání RRTV: 90 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), 87 proti (ODS a KSČM), návrh byl přijat, bylo třeba přesně 90 hlasů
Volba členů (nové) RRTV – 14. schůze PSP ČR (29. 4. 2003)
návrh na tajné hlasování: 98 pro (ODS, KSČM), 92 proti (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), návrh nebyl přijat, bylo třeba 99 hlasů, volilo se tedy veřejně
Milan Jakobec – navržen US-DEU: 102 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus 3 KSČM)
Eva Kantůrková – navržena ČSSD: 137 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus KSČM)
Jan Kostrhun – navržen ČSSD: 138 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus KSČM a 1 ODS)
Petr Pospíchal – navržen ČSSD: 99 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus 1 KSČM), ke zvolení bylo třeba právě 99 hlasů
Jiří Šenkýř – navržen KDU-ČSL: 110 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus 10 KSČM)
Dalibor Matulka – navržen KSČM: 104 pro (ČSSD a KSČM)
Tento den bylo zvoleno pět zástupců koalice (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), všichni s dílčí podporou KSČM, a jeden zástupce opozice (KSČM) s podporou ČSSD.
Volba členů RRTV – 16. schůze PSP ČR (13. 5. 2003)
návrh na tajnou volbu: 97 pro (ODS a KSČM), 85 proti (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), návrh nebyl přijat, bylo třeba 99 hlasů, volilo se tedy veřejně
Petr Kolář – navržen KDU-ČSL: 99 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), ke zvolení bylo třeba právě 99 hlasů
Katarína Vaculíková – navržena ČSSD: 99 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), ke zvolení bylo třeba právě 99 hlasů
Václav Žák – navržen ČSSD: 137 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus KSČM)
Daniel Novák – navržen KSČM: 144 pro (ČSSD, KSČM plus 38 ODS)
František Pejřil – navržen ODS: 104 pro (ODS, KSČM plus 1 ČSSD, 1 KDU-ČSL, 5 US-DEU)
Tento den byli zvoleni tři zástupci koalice a dva zástupci opozice. Byl realizován „výměnný obchod“ mezi ČSSD a KSČM o volbě Daniela Nováka (KSČM) a Václava Žáka (ČSSD). Novák je jediným znovuzvoleným členem odvolané Rady. Byl zvolen přesto, že vládní koalice původně vyhlásila naprostou personální diskontinuitu nové Rady.
Volba členů RRTV – 18. schůze PSP ČR (8. 7. 2003)
návrh na tajnou volbu: 86 pro (ODS a KSČM), 47 proti, návrh nebyl přijat, bylo třeba 87 hlasů, volilo se tedy veřejně
Irena Ondrová – navržena ODS: 104 pro (ODS, KSČM, KDU-ČSL plus 3 ČSSD)
Volba členů RRTV – 27. schůze PSP ČR (25. 2. 2004)
návrh na tajnou volbu: 95 pro (ODS a KSČM), 40 proti, návrh nebyl přijat, bylo třeba 96 hlasů, volilo se tedy veřejně
Pavla Gomba – navržena US-DEU: 96 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), ke zvolení bylo třeba právě 96 hlasů
Zvolením Pavly Gomba má Rada pro vysílání opět plný stav, tedy 13 členů. Devět radních bylo navrženo stranami vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), pouze čtyři opozičními stranami (ODS a KSČM). Podle zákona je k udílení či odnímání vysílacích licencí třeba právě devět hlasů. V Poslanecké sněmovně má koalice 101 hlasů, opozice 99. V procentuálním vyjádření má vládní koalice ve Sněmovně 50,5 % hlasů, opozice 49,5 %. V Radě pro rozhlasové a televizní vysílání je procentuální poměr 70 % pro vládní koalici, 30 % pro opozici. Ignorování zásad poměrného zastoupení charakterizuje rovněž následující nepoměr. Poslanecký klub ODS má ve sněmovně 58 (později bez Petra Kotta 57) členů, poslanecký klub US-DEU 10 členů. V RRTV však obě strany mají shodně po dvou nominovaných radních. Ke zvyklostem civilizovaných demokratických zemí patří hlasovat o personálních záležitostech tajně. Svobodné rozhodování našich poslanců bylo znemožněno brutálním prosazením veřejných hlasování.
Po nástupu Špidlovy vlády došlo též k volbě tří členů Rady Českého rozhlasu a šesti členů Rady České televize. Přestože volba probíhá nikoli z návrhů poslaneckých klubů, nýbrž na základě návrhů společenských organizací, lze konstatovat, že ve všech případech byly zvoleny osoby, které mají blízko k vládní koalici.
Čistě po formální stránce není postup Špidlovy vládní koalice v rozporu se zákonem, stejně jako nebyl v rozporu se zákonem postup Mečiarovy vlády na Slovensku. (S výjimkou odvolání staré RRTV, při kterém Špidlova koalice porušila jednací řád Sněmovny, zákon o vysílání i Ústavu.) Rozhodně je však v rozporu se zvyklostmi evropských demokratických zemí. Praxe Špidlovy vlády je rovněž v příkrém rozporu s jejími vlastními proklamacemi o odpolitizování mediálních rad.
V čem se tedy vlastně liší Špidla od Mečiara? Pouze v rychlosti, s jakou pohřbil nepsané demokratické zvyklosti. Profesionální řezník Mečiar to stihl za noc, Špidlovi to trvalo rok.
