Návštěvníci internetových stránek se dostanou do archivů velkých mezinárodních i národních knihoven. Projekt byl uveden do provozu v pondělní 21.dubna 2009. První kroky uskutečnili experti z Kongresové knihovny v USA, nápomocni jim pak byli mimo jiné i pracovníci Alexandrijské knihovny v Egyptě. Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) se sídlem v Paříži tak poskytne projekt fungující jako vyhledávač. Prozatím bude fungovat v sedmi světových jazycích (konkrétně angličtina, španělština, francouzština, ruština, portugalština, čínština či arabština). Samozřejmostí budou digitalizované knihy, chybět nemají mapy, rukopisy či fotografie, filmy a další multimediální obsahy. Světová digitální knihovna je nyní podporována prozatím 32 partnerskými institucemi. Myšlenka projektu je datována do roku 2005, právě Alexandrijská knihovna byla ta, která poskytla technickou pomoc. Projekt má „rozšířit porozumění mezi kulturami a zpřístupní pokladnici světa lidem, kteří jiné možnosti k nahlédnutí do ní nemají“. Materiál může pomoci zejména studujícím či vyučujícím. Jeden ze zajímavých obsahů v sobě skrývá výpověď 101letého vnuka amerického otroka, ale i mapu světa za 17.století. Na projektu se podílely země jako Irák, Brazílie, Izrael, Saudská Arábie nebo Rusko (konkrétně jejich knihovny). Ačkoli jde rozhodně o chvályhodný čin, nejedná se o první digitální knihovnu. Velmi problémovým a propíraným projektem je bezesporu „Google Book Search“. Populární vyhledávač spustil portál koncem roku 2004. Na projektu se ve velkém podílely například univerzity z USA, uvádí se, že nyní nabízí až 7 milionu „výtisků“. Server ovšem nemůže dát k dispozici celé dílo, většinou se jedná o recenze či odkazy na jiné stránky. Podáno bylo i několik žalob, ani Milan Kundera nebyl nadšený a vedl několik sporů. Nyní se čeká na potvrzení výroku soudu, ke stažení jsou zatím díla, na než se nevztahují autorská práva.
629 stránková Ďáblova bible, přímý odkaz je k dispozici zde.
Google chce v rámci odškodného investovat 125 milionů dolarů do Registru autorských práv, zaplatí i všechny výlohy na soud a odškodní poškozené. Google Search Book se dočkal také české lokalizace. Přibývají další a další knihovny, které se chtějí do projektu zapojit. Česká díla ale nenajdete celá, postačit Vám budou muset jen krátké úryvky. I tak se ale blýská na lepší časy. Za sebou má podobný projekt také Evropská unie, chtěla zpřístupnit evropské kulturní dědictví. Po spuštění portál zkolaboval pod náporem uživatelů. Evropská komise uvádí, že stránku navštíví denně až 40 tisíc lidí. Dále uveďme projekt Gutenberg, jedná se o nestarší portál, v současné době je tu umístěno na 28 tisíc děl, vznikl v roce 1971. Zapojení do projektu přislíbily také Slovensko, Katar, Maroko, Mexiko a Uganda. UNESCO by do konce roku chtělo zmobilizovat do akce celkem 60 zemí. Vyhledáte-li si Českou republiku, najdete tu samozřejmě Codex Giga (alias Ďáblova bible), Manifest Československému lidu v Americe. Dále jsou s ČR spojena hesla „Muzeum“ nebo „Vstup na Pražský hrad“. Poslední pojmem je „Pravčická brána“. V počtu příspěvků jsme předstihli i Kanadu (se dvěma hesly). Nejširší rejstřík má Ruská federace (93), následuje Srbsko (37) a Francie (31). Celkově web www.wdl.org umožňuje náhled asi 1340 položek, rozšiřování je teprve na začátku, dokumenty jsou až ve 40 jazycích. Titulní strana ztvárňuje mapu světa, odkazy jsou rozčleněny na Severní Ameriku (133 položek), Latinská Amerika a Karibik (320), Evropa (380), střední východ a Severní Afrika (157), Afrika (122), centrální a jižní Asie (65), východní Asie (81), jihovýchodní Asie (49) a konečně Oceánie a Pacifik (31). Web umožňuje vyhledávat podle místa, času, tématu, typu položky (kniha, článek, mapa) či podle instituce.
Titulní strana webu World Digital Library (Světová digiální knihovna)
Na závěr nahlédněme do historie. Myšlenku představil doktor James H.Billington, byl jmenován do funkce komisaře Národní komise Spojených národů, v červnu 2005 přednesl projev, v němž naznačil plány provozu Digitální světové knihovny. Vize popisovala bohatou kolekci institucí, knihoven a museí, světu by daly bezplatný přístup k zásadním svazků současnosti. Národní komise na své výroční konferenci v roce 2006 přednesla opětovně tento plán. V prosince se podařilo utvořit základy projektu.
